Premiér Petr Fiala si na vysoké školy vzpomene jen tehdy, kdy se mu to hodí. Školy i vyučující sice stále živoří, ale půl roku před volbami jsou najednou první zastávkou jeho předvolební kampaně. Fiala se tak minulé pondělí vydal i na svou alma mater, Masarykovu univerzitu, aby na Fakultě sociálních studií vystoupil jako jediný host v diskusi o „zlomovém období světové politiky“.

Jestliže měl premiér Petr Fiala v atriu Fakulty sociálních studií vystoupit jako expert na zahraniční politiku, samo o sobě by to nemuselo být problematické. Ostatně kdo jiný by měl být expertem na zahraniční politiku našeho státu než současný předseda vlády.

Jenže šest měsíců před volbami Fiala nevystupuje pouze jako akademický expert, ale také jako úřadující a kandidující premiér. Pokud se v tomto kontextu účastní „diskuse“, ve které nemá názorového oponenta a kterou sledují více než dvě stovky studujících, nelze jeho vystoupení vnímat jinak než jako součást předvolební kampaně. Tím spíše, že vystoupení na FSS předcházelo několik akcí na středních školách.

Už samotný formát vystoupení šel na ruku ničím nekorigované sebeprezentaci vládního úředníka. Moderátor z řad studentů mezinárodních vztahů celou „diskusi“ zahájil servilní otázkou, zda se Fiala cítí jako „batman nebo superpremiér“, a poté mu dopřál více než hodinu v podstatě nerušeného monologu, aniž by byl schopný mu v čemkoli oponovat.

Poté, co začalo být zjevné, že nejde o odbornou a kritickou diskusi, ale o politickou propagaci bez odborné informační hodnoty, studující FSS premiérův monolog přerušili hlukem a skandováním „kampaň“. Někteří Fialu zakryli transparenty. Další skupina vyvěsila banner z vyšších pater atria, odkud padaly letáky, které vysvětlovaly motivaci protestujících.

Přes čtvrt milionu na kampaň děkanovi

Viditelný a hlasitý protest Petra Fialu zaskočil. Jistě nečekal, že se mu na „jeho fakultě“, jak o FSS v diskusi referoval, někdo postaví. Má totiž ve vedení fakulty i na rektorátu řadu přátel.

Fiala ve své „expertní“ přednášce skládal chvalozpěvy děkanovi Fakulty sociálních studií Stanislavu Balíkovi. Tento „čestný a schopný muž“, jak o něm premiér mluví, je senátorem z řad klubu ODS. Balík sice v okrsku Šumperk kandidoval jako nestraník, ale ODS Balíkovi darovala přes 300 tisíc korun na předvolební kampaň a od KDU-ČSL pak dostal dalších 200 tisíc.

Studentstvo se vůči napojení vládnoucí ODS na vedení fakulty nevymezovalo poprvé. V říjnu, hned po zvolení Stanislava Balíka do Senátu, uspořádali studenti Masarykovy univerzity demonstraci proti jeho nekritické podpoře Izraele. V jejich požadavcích také bylo, aby si Balík vybral jen jednu z jeho dvou funkcí. Podle studenů je totiž nemožné, aby plně zastával apolitickou pozici děkana nezávislé akademické instituce, a zároveň seděl v senátorském křesle, kde vyjadřuje politicky vyhraněné názory.

Napojení fakulty na ODS však nekončí jen u děkana. I další vysoce postavení vyučující mají k Petru Fialovi blízko, ať už skrze premiérův think-tank Pravý břeh, nebo konzervativní revue Kontexty, v jejíž redakční radě společně s Fialou působí jak Stanislav Balík, tak Jiří Hanuš, prorektor Masarykovy univerzity. Poslední jmenovaný je dlouholetým přítelem premiéra, spoluatorem jeho biografie, členem správní rady Pravého břehu a zároveň vede doktorský projekt Martinu Fialovi, synovi Petra Fialy.

Není překvapivé, že takové propojení existuje — vždyť Petr Fiala stál u vzniku fakulty a spoluzakládal zde katedru politologie. Absurdní však je, že vedení předstírá, že tomu tak není.

Náklonnost Balíkovy fakulty k lidem spjatým s ODS je zřejmá i z některých dřívějších hostů na její půdě. V minulém semestru si FSS pozvala bývalého premiéra Miroslava Topolánka, který ve své „expertské přednášce“ o současné geopolitice popíral klimatickou krizi a otevřeně lhal o svém napojení na fosilního oligarchu Daniela Křetínského. Studující se tehdy vymezili letákovou kampaní a Topolánka zahrnuli kritickými dotazy, na které neodpověděl, nebo tázající zesměšňoval.

Kde porušil principy demokratické diskuse?

Dotazy, uctivě vznášené na na závěr přednášek pozvaných „expertů“, jsou zřejmě jedinou formou kritiky, která je na FSS přípustná. Jen tak lze vysvětlit některá volání premiérových podporovatelů z akademické obce, že protestující křikem pošpinili dobré jméno fakulty. Podle nich by studentstvo mělo svůj nesouhlas dát najevo tiše, tak tiše, že by si jich nikdo ani nevšiml. Jak zástupci protestujících sami uvedli v rozhovoru pro Aktuálně, „říkají nám, že na akademické půdě nemáme co křičet. Ale dokud nekřičíme, nejsme slyšet“.

Studenti mají plné právo vyjádřit svůj nesouhlas s děním na fakultě. Petr Fiala chce mermomocí kultivovat demokratickou diskusi, ve skutečnosti ale pro ni nedává jakýkoli prostor. Ačkoli se teď protistrana snaží naši akci zarámovat jako násilný antidemokratický útok, protest je základem svobodné společnosti. Násilně — ať už fyzickými útoky nebo vulgaritami — naopak reagovali někteří podporovatelé premiéra.

Z premiérova facebookového profilu je navíc jasné, jak k demonstrujícím přistupuje. Z mnoha témat, jako je energetická krize nebo nedostatek dostupného bydlení, které desítka studentů přinesla do debaty, se zaměřil jen na jedno jediné, totiž Palestinu. Označil protestující za propalestinské demonstranty, neboť dobře ví, že jeho podporovatele rozčilí a poštve proti studenstvu, které legálně projevilo svůj nesouhlas.

Premiér a jeho vláda totiž dlouhodobě vyjadřují podporu izraelskému premiérovi Netanjahuovi, který je Mezinárodním trestním soudem stíhán za válečné zločiny páchané na civilním obyvatelstvu v Pásmu Gazy. Svou podporou Fialova vláda ignoruje rozhodnutí mezinárodní justice a podrývá právní principy, které Česká republika hájí například při podpoře Ukrajiny. Fiala vyslal svého ministra zahraničí na přátelské setkání se zločincem, který má na rukou krev nejméně 46 tisíc lidí, z čehož 18 tisíc byly děti. Fialova vláda se tak staví na stranu genocidy. Člověk, jehož podpora zabíjí, by neměl na akademické půdě vystupovat bez oponenta.

Zeman ne, ale Fiala ano?

Může se zdát, že kritizovat fakultu za debatu, kterou organizovala Studentská sekce Mezinárodního politologického ústavu, je poněkud nefér. Nemyslím si to. Fakulta totiž poskytla své prostory pro pořádání akce, a mohla tudíž studentům také pomoci uspořádat vyváženou debatu, případně akci zavánějící předvolební propagací jednoduše nepovolit.

Univerzita samotná tak učinila v roce 2013, kdy měl na její půdě „přednášet“ Miloš Zeman, toho času kandidát na prezidenta. Tehdejší rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek Zemanův výstup zakázal, protože „jeho vystoupení na půdě univerzity v době volební kampaně by bylo jasným narušením principu politické neutrality univerzity vůči soutěži demokratických stran o přízeň voličů, studentů a zaměstnanců univerzity“.

I dnes se nacházíme v atmosféře rozjíždějící se volební kampaně. Prezident sice volby ještě oficiálně nevyhlásil, je ale zřejmé, že předvolební klání už začalo. Tak ostatně naznačují i nové billboardy Petra Fialy, ve kterých označuje letošek jako „rok rozhodnutí“.

Pokud chce univerzita v předvolebním období na své půdě hostit vysoce postavené politické představitele, musí zajistit, aby diskuse byla skutečně kritická a vyvážená. To znamená, že bude vedena nestranným a zkušeným moderátorem a také společně s názorovým oponentem.

Kritickým hlasem v této debatě přitom rozhodně není Andrej Babiš nebo jiné antidemokratické síly. Přitom právě tím, že vůdce parlamentní opozice údajné pozvání odmítl, studentský spolek obhajuje svoji nevyváženou a naprosto nepřipravenou debatu. V akademickém prostředí by se však jistě našel odborník na Fialovu politiku se srovnatelnou akademickou hodností i adekvátně zkušený moderátor.