↗

Řetězce supermarketů jako Lidl instalují na své střechy solární panely běžně. Je to pro ně vydělečné, a je tudíž absurdní dotovat to z veřejných zdrojů. Nota bene jsou-li projekty rozděleny způsobem zavánějícím účelovostí tak, aby mohly pobrat dotace pro „malé“ projekty. Je to ale jen jeden z řady problémů nastavení českých dotačních programů pro obnovitelnou energetiku. Foto Lidl

Pacov leží u rozhraní Vysočiny, Středočeského a Jihočeského kraje. Na první pohled jde o celkem běžné maloměsto s půvaby koncentrovanými do historického centra: je tu zámek, park a dvojice kostelů na náměstí. Vyniká ale i něčím mnohem současnějším — jako jedna z mála samospráv Pacov získal peníze z evropského Modernizačního fondu na pořízení solárních panelů.

„Projekt už jsme měli nahrubo připravený. Věděli jsme, o které střechy půjde, měli jsme vytipované objekty a také jsme znali jejich energetickou spotřebu, protože jsme ji dlouhodobě sledovali. Jen jsme čekali na vhodnou příležitost,“ popisuje předpoklady úspěchu své obce starosta Tomáš Kocour.

Solární panely plánují pořídit například na základní školy, polikliniku, dům sociálních služeb nebo k čistírně odpadních vod. Z Modernizačního fondu na ně dostanou šest a čtvrt milionu korun.

Program Modernizační fond otevřela Evropská unie s cílem financovat spravedlivou a čistou transformaci energetiky. Prostředky ovšem přerozdělují jednotlivé členské země. S plány jako mají v Pacově, tedy právě těmi, jež odpovídají smyslu výzvy, přitom české úřady původně ani nepočítaly.

Přestože samy obce měly o energetickou transformaci zájem, bylo zapotřebí výrazného tlaku občanské společnosti, aby se o dotační tituly mohly vůbec ucházet. Z naší analýzy vyplývá, že z celkového počtu 189 úspěšných projektů nakonec pouze čtrnáct tvořily obecní a krajské. Z téměř 3,5 miliardy korun se tak obcím přidělilo pouhých osmapadesát milionů — necelá dvě procenta.

První balíky financí si rozebrali velcí hráči z byznysového prostředí. Rozebrali si dokonce i značnou část prostředků z výzvy, která byla určena menším projektům. Pouhé tři korporace z ní získaly takřka čtyřicet procent prostředků. Své velké projekty totiž rozčlenily na několik malých.

Štěstí přeje připraveným

Podle nedávno zveřejněné studie, kterou k vypracování zadalo Centrum pro dopravu a energetiku, by komunitní energetika zvládla zajistit až osminu veškeré aktuálně spotřebovávané elektřiny v České republice. Přechod směrem k decentralizovaným zdrojům energie se ovšem neobejde bez účasti obcí a menších společenství vlastníků. Tomu přitom stále brání nedostatečná legislativa.

Podle Ondřeje Paška, experta Hnutí Duha pro oblast energetických dotací, prostředí dotačních titulů v Modernizačním fondu samosprávám dlouhodobě není nakloněné. Obcím se nedostává poradenství, které by je leckdy složitým systémem energetických dotací provedlo. Připraveni odpovědět na dotační výzvy tak bývají hlavně zavedené energetické podniky a další velké instituce, které už mají předpřipravené projekty takzvaně v šuplíku.

Jak říká starosta Kocour, „štěstí přeje připraveným“. Obec Pacov uspěla, neboť při přípravě projektu pro Modernizační fond nezačínala od nuly. Jak ušetřit na účtech za energie, řeší dlouhodobě.

Spolehnout se navíc mohli jak na pomoc od dotačních manažerek Mikroregionu Strážiště, jehož je Pacov součástí, tak na předchozí zkušenosti s čerpáním dotací. „S dotacemi máme rozsáhlé zkušenosti, takže pro nás tato žádost nebyla nic nadstandardního. Ale někomu se to může zdát náročné,“ uznává Kocour.

Pacov měl nakonec šanci získat příspěvek z Modernizačního fondu pouze díky tomu, že vláda — jak jsme uvedli — vloni v lednu upravila podmínky čerpání. Na obce se totiž mělo původně dostat až za několik let.

Podle Anny Michalčákové z právnické organizace Frank Bold je přitom mezi obcemi poptávka po komunitní energetice velká. K požadavku na Ministerstvo životního prostředí, aby obce mohly žádat o dotace z Modernizačního fondu už v jeho úvodních fázích, se ostatně kromě ekologických organizací připojilo také Sdružení místních samospráv České republiky. Jen díky společnému tlaku nakonec obce mohly o peníze na obnovitelné zdroje žádat už z programu RES+.