Z evropských fondů užírá administrativní monstrum
David OndráčkaČeská republika získala za dvacet členství v EU bilion korun. Ač většinu peněz dokážeme vyčerpat, je třeba je investovat do užitečných a veřejně prospěšných projektů. Zatím slaví spíše velký byznys a skutečně potřební skřípou zuby.
Česká republika získala za dvacet let svého členství v Evropské unii o tisíc miliard korun více, než do Unie odvedla. To znamená, že takzvaná čistá pozice pro Českou republiku je jeden bilion korun. To se však v příštích letech bude měnit a Česká republika se postupně stane čistým plátcem. Nyní je čas se na to začít připravovat a upravit složitou administrativní strukturu. A hlavně hledat politickou a společenskou shodu na prioritách, na co fondy využít.
Nejvyšší kontrolní úřad ve své již 17. zprávě o finančním řízení prostředků EU v České republice, vycházející z výsledků celkem 208 kontrol, ukazuje, co je nutné změnit, abychom fondy využili efektivně, smysluplně a strategicky k modernizaci země. Abychom peníze jen nevyčerpali, ale investovali je do užitečných projektů s vyšší přidanou hodnotou a zemi modernizovali. Je to bytostně politické téma, které má zřetelný dopad na život lidí u nás.
Administrátoři dotací a dotační byznys
Kolem administrace evropských fondů jsme bohužel stvořili administrativní monstrum, drahý a neefektivní systém s velmi zvláštní logikou. Vytvořili jsme spousty zprostředkujících institucí a neustále je transformujeme. Jen znát jejich názvy dokáže už jen opravdový insider.
Náklady na administraci dotací stojí podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) téměř 750 tisíc korun na každý jeden milion eur (24 milionů korun). Než se tedy dotace vůbec dostane k cíli, zhruba tři procenta z každého milionu eur spolkne administrativa a papírování. A na tyto složité činnosti potřebujete opravdu kvalifikované úředníky, což samozřejmě stojí také dost peněz.
Předpokládanou pracovní náročnost za programové období jako celek Komise vyčíslila na 34 300 lidí na plný úvazek. Jak upozorňují kontroloři NKÚ, některé orgány v České republice administrují národní i „evropské“ dotace dohromady a v podstatě tak provozují paralelní administrativní struktury. Prezident NKÚ Miloslav Kala mluví o „dotačním byznysu“, systém je tak komplikovaný, zbytnělý, nakonec vlastně jen obtížně řiditelný. Kdo se v dotační džungli vyzná, královsky na tom může vydělat.
Čím složitější je systém dotací, tím těžší je zabezpečit smysluplnost a také vzájemnou synergii poskytovaných podpor. Evropská komise však odhaduje, že Česká republika může náklady na administraci snížit více než o čtvrtinu. Správci dotačních titulů by například měli usilovat o jednotnou strukturu pro administraci všech dotací, které poskytují.