Český plán obnovy vyvolal smíšené reakce. Slušný obsah kalí nedůvěra k vládě
Adam Rektor-PolánekNárodní plán obnovy je hotový, a slibuje výraznou modernizaci země. V reakcích na návrhy klimatických opatření se střídá optimismus s obavami. Zdárnému čerpání dotací totiž brání nejen střet zájmů Andreje Babiše.
Evropská komise v pondělí schválila Národní plán obnovy, který České republice umožní čerpat dotace ve výši sedmi miliard eur — asi sto osmdesát miliard korun. Největší část peněz — necelých dvaačtyřicet procent — má dle unijních požadavků putovat do klimatických opatření.
Konkrétně mají dotace financovat přechod na obnovitelné zdroje energie či udržitelnější dopravní infrastrukturu. Do závěrečné verze plánu se navíc dostala řada nových reforem a příslib změny české legislativy.
Důležitý je například nově začleněný komponent 2.9 k revitalizaci krajiny. Do budoucna má vytvořit koncepci k systémové ochraně vody a půdy, a lépe tak bojovat s extrémními projevy počasí — například suchem či povodněmi.
Organizace občanské společnosti opatření vítají. Schválený dokument sice podle nich není tak ambiciózní, jak být mohl — je ale výrazně lepší než verze předchozí.
„Ve finální verzi plánu jsou po posledních kolech jednání s Evropskou komisí výrazně zastoupeny reformní opatření — ať už ve formě legislativy, posílení odborné kapacity, hodnocení dopadů nebo strategického plánování. Jde o zásadní posun k lepšímu,” uvedla pro média ředitelka ekologické organizace Hnutí DUHA Anna Kárníková.
Plán obnovy má kromě klimatických opatření financovat například digitalizaci ekonomiky či zdravotnictví. Třináct procent z celkové částky obdrží Česká republika v rámci předfinancování ještě letos. Zbytek sumy by měl být vyplacen po částech v následujících pěti letech.
Dotace jsou vázány několika podmínkami. V médiích nejvíc propíraná z nich se týká střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Představitelé Evropské komise se nechali slyšet, že částku sedmi miliard eur nevyplatí, dokud český stát premiérův střet zájmů nevyřeší. Sám Andrej Babiš dlouhodobě tvrdí, že se ve střetu zájmů nenachází — navzdory zjištěním unijních auditorů.
Další klíčová podmínka se týká vlastního plnění přislíbených reforem. Česká vláda je musí realizovat podle předem stanoveného harmonogramu, jinak na evropské peníze nedosáhne — případně je bude muset vrátit.
Podobu a vůbec proveditelnost nových opatření tak může výrazně ovlivnit kompetence českých úřadů. Plán obnovy totiž počítá s částečnou decentralizací opatření, peníze tedy budou muset včas putovat do příslušných orgánů a institucí napříč Českou republikou.
Zelené ambice má především Brusel
Výše a vůbec možnost dotací se tak bude přímo odvíjet od politické vůle vlády. Česká politická reprezentace přitom dlouhodobě nezvládá plnit své závazky vůči Evropské unii — a často se jí nedaří evropských dotací plně využít.
Například ve většině veřejných budov na svém území Česká republika stále neprovedla potřebná opatření energetických úspor i přesto, že je Evropská unie požaduje a financuje. Nové miliardové dotace jsou proto podmíněny také prokázáním zvýšené schopnosti dosahovat energetických úspor: jedná se o zateplení tisíců budov, výhradně přitom takových, kde se ušetří alespoň třicet procent spotřeby energie.
I pokud ovšem Česká republika ke všem přislíbeným reformám urychleně přistoupí, nemusí to k včasné dekarbonizaci země stačit. Brusel stanovil minimální podíl investic do klimatické politiky na sedmatřicet procent. Český plán požadavek překonal jen o necelých pět procent.
Podle některých analýz však český dokument vysoce nadsazuje reálný dopad investic. Například poslední analýza portálu Green Recovery Tracker tvrdí, že český Národní plán obnovy klima řeší jen z pětadvaceti procent. Jde sice o posun z květnových dvaadvaceti procent, stále však jde o cifru, jež by při striktním přístupu Evropské unie neměla postačovat.
Vše se tedy jeví tak, že plán obnovy je pro české politiky opět především prostředkem k získání evropských dotací. Jeden z garantů plánu, vicepremiér Karel Havlíček (nestr. za ANO), se koneckonců dlouhodobě projevuje jako člověk odmítající ekologická opatření.
Evropská unie tak může mít v konečném důsledku větší snahu o zelenou transformaci České republiky, než má sama česká vláda. Je to součást ambiciózního plánu, který k roku 2030 vyhlásila pro celý kontinent.
To potvrzuje ředitel asociace ekologických organizací Zelený kruh Daniel Vondrouš: „Evropská unie pošle peníze na projekty, které sníží naši závislost na fosilních palivech, jedovatých chemikáliích či dovážených surovinách. Podpoří rozvoj bezpečnější a pohodlnější veřejné dopravy, využitím brownfieldů omezí zbytečné ničení půdy a přírody. Tahanice kolem přípravy ale nasvědčují tomu, že projekty prospěšné drtivé většině Čechů a Češek mají větší podporu v Bruselu než u naší vlády,” zhodnotil situaci.
Plán obnovy vznikal ve spolupráci jednotlivých ministerstev s vybranými meziresortními pracovními skupinami. Příprava finální podoby dokumentu trvala přes devět měsíců a byla plná odkladů a nesplněných termínů. O chaotické přípravě plánu a vypořádávání připomínek k němu jsme v Deníku Referendum podrobně informovali.
I když schválení plánu Evropskou komisí bylo klíčové, příprava Národního plánu obnovy tím ještě skončena není. Definitivně ho musí České republice schválit Rada Evropské unie. Takové hlasování by ale mělo být už jen formalitou a očekává se v září.
