Dobrý den,

už nějakou dobu se pokouším poukázat na to, že slabinou dnešní energetiky je především absence technologie pro levné sezónní ukládání elektřiny a/nebo technologie pro její účinnou konverzi do podoby umožnující levný transport na dlouhé vzdálenosti bez velkých ztrát.

Baterie ani přečerpávací elektrárny takovouto technologií nejsou, a ani tolik propagovaný vodík nenabízí možnost, aby se elektřina z obnovitelných zdrojů mohla i v celoročním průměru stát levnější náhradou elektřiny z klasických (neobnovitelných) zdrojů. Podrobnosti lze najít například v naší analýze z letošního června, na kterou odkazuje upoutávka výše.

Obávám se, že veškerý aktivismus nemůže přemoci ekonomickou realitu - respektive, pokud se o to přesto pokusíme, nejspíše ztroskotáme hned na začátku (bouře "žlutých vest" ve Francii mohou posloužit jako malá ochutnávka), nebo někde uprostřed cesty.

Protože nechci, aby Evropa za dvacet let skončila se sítí vodíkových potrubí a zásobníků napájených vodíkem vyrobeným stále z fosilních paliv, jenom za několikanásobně vyšší cenu než dnes kvůli nákladům na zachycování a ukládání CO2, znovu bych rád upozornil na to, že k velkému cíli se někdy snáz než bombastickým projektem dá přiblížit cestou složenou z drobných krůčků, které se v žádoucí velký výsledek poskládají dík spontánní aktivitě lidí.

Můj návrh nastíněný v

https://orgpad.com/s/hKqm5hS8u_e

se pokouší ukázat jednu z možných cest tímto směrem.

Věřím, že člověk má vliv na změny klimatu. Bylo by nepředstavitelné, kdyby se činnost živých organismů ve změnách klimatu nijak neprojevila. Organismy na klima působí - to je jasná věc. Nepůsobí na něj ale vědomě - s jasným uvědomovaným cílem ovlivnit ho. Nepopiratelný vliv živočichů na klima tedy automaticky neznamená, že živočichové dokážou klima ovlivňovat podle svých představ.

To je právě ta otázka, pane Kolaříku, jestli jde skutečně o odpovědnost - jestli ta slova „otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé“ (z knihy Genesis), která jsou i pro dnešního člověka jakousi obraznou pobídkou ke „konzumu jablek poznání dobrého a zlého“ - jestli ta slova jsou pravdivá a zda tedy jde o odpovědnost (včetně ale i odpovědnosti za nechtěné či neočekávané důsledky těch činů, kterými chceme třeba něco odvrátit - domnívajíce se, že jsme právě rozpoznali dobro a zlo), nebo zda místo odpovědnosti nejde spíše o pokus člověka „být jako Bůh“ - být jako Bůh v tom negativním smyslu přecenění vlastního významu.

Je ovšem potřeba dodat, že odpovědnost jedince není vůbec totéž co odpovědnost lidstva. Jedinec v liberálním pojetí má třeba zejména individuální svobodu svědomí. Aby tedy lidstvo jako celek mohlo nést společnou odpovědnost, muselo by mít „jednotné svědomí“ (obvykle se tomuto stavu lze přiblížit ve společnostech s jednotícím náboženstvím nebo kulturou), nebo by prostě lidstvo muselo být podrobeno nějaké centrální vládě, spíše však diktatuře, která by „jednotu morálních postojů“ alespoň navenek vynutila.

Jako za Vámi?