Plán pro biliony z EU? Pokoutně ho sflikovali Babiš s Havlíčkem. Klima neřeší
Radek KubalaChaotickým způsobem připravila vláda plán, kterým se má řídit obnova ekonomiky po pandemii. Peníze nabízené Evropskou unií na řešení klimatické krize využít nehodlá. Kritiku za plán Babiš schytává ze všech stran, včetně vlastních ministrů.
Česká vláda už před třemi týdny dokončila první verzi Národního plánu obnovy, skrze který může získat necelých šest stovek miliard korun z fondů Evropské unie. Jeho současnou podobu kritizují ekologové, svazy zaměstnavatelů, odbory i někteří ministři. Skandálem je už sám způsob jeho vzniku.
Plán je připravený na poslední chvíli, bez řádné konzultace s ministerstvy, natožpak s veřejností, podle všeho je dílem Andreje Babiše a jeho dvojrezortního ministra Karla Havlíčka. Podle nebývale široké shody kritiků plán nemá vizi, neřeší otázky klimatické krize a je připravený spíš pro zalepení veřejných výdajů než na investice do podpory ekonomiky.
Evropská komise ho zřejmě vrátí k přepracování. Reálně hrozí, že pokud Česká republika nezmění přístup, přijde o obrovské množství prostředků, které by mohly posloužit na obnovu ekonomiky a na její tak jako tak nezbytnou transformaci.
Co nám Evropská komise nabízí
Návrh Národního plánu obnovy připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci Evropského fondu obnovy. Skrze něj Evropská komise hodlá rozdat členským státům až 750 miliard eur (tedy asi 20 bilionů korun) na záchranu ekonomik zasažených dopady pandemie nemoci covid-19.
Česká republika si zažádala o granty v hodnotě až 172 miliard korun, přičemž tyto peníze musí vyčerpat do roku 2023. Dále si může vláda říct o zvýhodněné půjčky až ve výši 400 miliard korun, přičemž podle předloženého národního plánu si chce půjčit 225 miliard. První návrh plánu musely vlády předložit Evropské komisi už do poloviny října, po přepracování pak musí finální verzi zaslat do konce dubna příštího roku.
Čerpání má však jasně stanovené podmínky. Minimálně dvacet procent financí z Fondu obnovy musí jít do digitalizace a alespoň sedmatřicet procent do řešení klimatické krize.
Komise trvá na tom, aby se národní plány obnovy dotýkaly sedmi hlavních evropských cílů — budování obnovitelné energie, posilování energetické účinnosti budov, rozvoje čisté mobility, zavádění vysokorychlostního internetu, digitalizace veřejné správy, vytváření evropského průmyslového datového cloudu a prohlubování dovedností a kvalifikací.