↗

Plán, který Babiš do Bruselu přivezl, je abnormálně špatný i na poměry jeho vlády. Foto FB Andrej Babiš

Česká vláda už před třemi týdny dokončila první verzi Národního plánu obnovy, skrze který může získat necelých šest stovek miliard korun z fondů Evropské unie. Jeho současnou podobu kritizují ekologové, svazy zaměstnavatelů, odbory i někteří ministři. Skandálem je už sám způsob jeho vzniku.

Plán je připravený na poslední chvíli, bez řádné konzultace s ministerstvy, natožpak s veřejností, podle všeho je dílem Andreje Babiše a jeho dvojrezortního ministra Karla Havlíčka. Podle nebývale široké shody kritiků plán nemá vizi, neřeší otázky klimatické krize a je připravený spíš pro zalepení veřejných výdajů než na investice do podpory ekonomiky.

Evropská komise ho zřejmě vrátí k přepracování. Reálně hrozí, že pokud Česká republika nezmění přístup, přijde o obrovské množství prostředků, které by mohly posloužit na obnovu ekonomiky a na její tak jako tak nezbytnou transformaci.

Co nám Evropská komise nabízí

Návrh Národního plánu obnovy připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci Evropského fondu obnovy. Skrze něj Evropská komise hodlá rozdat členským státům až 750 miliard eur (tedy asi 20 bilionů korun) na záchranu ekonomik zasažených dopady pandemie nemoci covid-19.

Česká republika si zažádala o granty v hodnotě až 172 miliard korun, přičemž tyto peníze musí vyčerpat do roku 2023. Dále si může vláda říct o zvýhodněné půjčky až ve výši 400 miliard korun, přičemž podle předloženého národního plánu si chce půjčit 225 miliard. První návrh plánu musely vlády předložit Evropské komisi už do poloviny října, po přepracování pak musí finální verzi zaslat do konce dubna příštího roku.

Čerpání má však jasně stanovené podmínky. Minimálně dvacet procent financí z Fondu obnovy musí jít do digitalizace a alespoň sedmatřicet procent do řešení klimatické krize.

Komise trvá na tom, aby se národní plány obnovy dotýkaly sedmi hlavních evropských cílů — budování obnovitelné energie, posilování energetické účinnosti budov, rozvoje čisté mobility, zavádění vysokorychlostního internetu, digitalizace veřejné správy, vytváření evropského průmyslového datového cloudu a prohlubování dovedností a kvalifikací.

Babišova vláda nechce chránit klima

I v Českém národním plánu obnovy ministerstvo průmyslu a obchodu požaduje nejvíce peněz na investice do fyzické infrastruktury a zelené transformace, konkrétně 118 miliard. Při bližším pohledu do vládního dokumentu však je jasné, že vládě na řešení klimatické krize příliš nezáleží.

Kapitoly Renovace budov a ochrana ovzduší a Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu neobsahují informace žádné, kromě nadpisu a množství požadovaných peněz. V případě budov a ovzduší chce vláda žádat devatenáct miliard, na adaptaci patnáct miliard.

Otázky proměny krajiny a adaptace na měnící se klima budou do finálního plánu připravovat ministerstva zemědělství a životního prostředí. Podle analýz Deníku Referendum oba úřady v obou tématech selhávají.

Nejštědřeji chce vláda investovat do dopravy, konkrétně šestatřicet miliard korun, přičemž prioritou pro tuto sekci je „dobudování základní sítě dálnic, silnic, železnic (včetně vysokorychlostních) a vodních cest do roku 2030“. Pod tuto formuli lze schovat leccos od stavby dálnic až po nesmyslný projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe.

V detailnějším rozpisu vláda počítá i s velkými investicemi do železnice. To jediné je bezpochyby potřebné, i když i zde hrozí, že prostředky nebudou vynakládány účelně.

Velké obnosy mají jít však také do stavby silniční infrastruktury. Deklarovaný cíl snižovat emise v dopravě je při takto nastavených prioritách přinejmenším pokrytecký a působí spíše jako snaha o využití evropských peněz pro ještě větší investice do stavby infrastruktury pro automobily. Ekologické aspekty těchto investic má podle národního plánu zajistit zcela vágní „zavádění moderních technologií“.

Druhý největší objem peněz, dvacet miliard, má jít do podpory investic v průmyslu a podnikání. Konkrétně chce vláda umožnit skrze tyto peníze podnikatelům zrychlené daňové odepsání vybraného hmotného majetku. I zde bychom onen zmiňovaný přechod k zelené ekonomice v názvu celého bloku hledali těžko. Vláda ji vidí v tom, že „tato podpora sekundárně motivuje k investicím do novějších produktů“.

Podstatně menší částky pak mají směřovat do opatření, která potenciálně mohou životnímu prostředí pomoct. Konkrétně pět miliard do podpory recyklace a cirkulární ekonomiky, devět a půl miliardy na čistou mobilitu či šest miliard do snižování spotřeby. I v případě čisté mobility však vláda sází pouze na rozvoj elektroaut a infrastruktury s nimi spojené, v případě snižování spotřeby pak píše vágně o investicích do snížení spotřeby a vyměňování veřejných osvětlení.

Ne že by to nebylo potřeba, ale vzhledem k rozsahu klimatické krize je to skutečně málo. V případě elektroaut pak platí, že samy čistou mobilitu nezajistí a celkově se musí množství aut prostě snížit ve prospěch veřejné dopravy.

Bude místo obnovitelných zdrojů přechod z uhlí na plyn?

Podstatnou kapitolou jsou investice do průmyslu a čistých zdrojů, na které vláda chce žádat sedm a půl miliardy korun. Z detailnějšího rozpisu lze vidět, že chce tři a půl miliardy využít na výstavbu nových obnovitelných zdrojů a čtyři miliardy utratit v teplárenství. Nebo možná je to i naopak, vládní dokument totiž tyto částky zmiňuje dvakrát a z toho pokaždé opačně.

Podle zástupců svazů sdružujících firmy obchodující s obnovitelnými zdroji je takto nízká částka promrhanou šancí. Komora obnovitelných zdrojů se dopočítala, že v součtu s ostatními kapitolami chce vláda do obnovitelné energie investovat jen něco málo přes pět miliard, přičemž do transformace energetiky na čisté zdroje je podle jejich propočtů potřeba 320 miliard korun investic.

V oblasti teplárenství chce vláda investovat do přechodu od uhlí k bezemisním a nízkoemisním zdrojům. To zní dobře, avšak vláda do těchto investic počítá kromě biomasy také odpady a fosilní plyn. Přitom právě na přechodu od uhlí k plynu, který je pro klima také velkým rizikem, chce stavět ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO) postavit plánovanou transformaci teplárenství.

Není však jisté, zda vůbec Česká republika dostane příležitost tyto peníze do plynu investovat. Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu totiž na svém jednání v polovině října odhlasoval, že peníze z fondu obnovy nesmí jít do fosilních paliv. Důležitý bude postoj dalších dvou výborů, ekonomického a rozpočtového, přičemž do parametrů vyplácení bude mluvit také Rada Evropské unie.

Postoj Evropského parlamentu k vyplácení peněz z fondu obnovy do fosilních zdrojů by měl být znám v polovině listopadu. Pokud však podobně jako v případě vyplácení peněz z fondu spravedlivé transformace podpoří plyn, tak reálně hrozí, že česká vláda využije evropské peníze na zelenou transformaci v teplárenství namísto opatření reálně prospívajících klimatu jen k přechodu z jednoho fosilního zdroje na druhý.

Vláda plán neprojednala, ba dokonce ani neschválila

Kritiku vzbudil také způsob přípravy a projednávání dokumentu. Ministerstvo průmyslu a obchodu jej připravilo doslova na poslední chvíli a před jeho vložením do elektronického systému vlády žádnou jeho část neviděl skoro nikdo — ani odbory, zástupci zaměstnavatelů, občanské organizace, média ba ani někteří ministři.

Meziresortní řízení ministerstvo zkrátilo na osm dní, během kterých mohly ministerstva i veřejnost podávat připomínky. Nicméně s žádostí o zpětnou vazbu oslovil Karel Havlíček jen několik vybraných ministerstev.

Ve vzácné shodě tak dokument a zejména netransparentní projednávání kritizují Hospodářská komora, Českomoravský odborový svaz, ekologické organizace, některá ministerstva ale i experti na dopravu. Vláda dokonce formálně o dokumentu ani jednou nejednala a Babiš jej Evropské komisi předložil bez jejího souhlasu.

Podle zjištění Deníku N totiž projednávání v půlce října zablokovali někteří ministři, kteří nesouhlasili se současnou podobou dokumentu a způsobem jeho projednávání. I přesto už o den později Babiš předal celý dokument předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. I vzhledem k chaotické přípravě je proto velmi pravděpodobné, že Evropská komise celý plán České republice vrátí k přepracování.