Evropská komise zahájila klíčovou debatu o budoucích cílech snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Navrhovaná čísla jsou však příliš slabá a parametry plánu mohou státům pomoct vyhnout se zodpovědnému snižování emisí. Navrch Evropský parlament schválil možnost vyplácet plynové projekty z fondu na spravedlivou transformaci uhelných regionu, čímž se jednoznačně postavil na stranu energetických koncernů.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu oznámila, že komise navrhne zpřísnit cíl pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 ze současných čtyřiceti procent na pětapadesát oproti roku 1990. Jejímu oznámení předcházelo hlasování výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu, které navrhuje dokonce šedesáti procentní snížení.

Obě čísla navrhovaná evropskými institucemi jsou nedostatečná. Podle vědeckých propočtů by cíl pro rok 2030 měl být minimálně pětašedesát procent, pokud chceme udržet průměrné oteplení planety pod 1,5 stupni oproti předindustriální době, což navrhují i ekologické organizace a někteří europoslanci tento cíl prosazovali i při jednání výboru pro životní prostředí. Při tomto scénáři bychom uhlíkové neutrality, zvláště při zohlednění historické role Evropy, měli dosáhnout už v roce 2040.

Výsledný návrh se dá vnímat také jako snaha připravit si půdu pro vyjednávání kompromisu mezi státy, které chtějí maximálně ambiciózní klimatickou politiku a těmi, které nechtějí o zvyšování cílů ani slyšet. Konečné slovo totiž bude mít Evropská rada, kde se musí na novém cíli shodnout všechny státy konsensem. A vláda České republiky už dopředu říká, že jakémukoliv zvyšování ambicí bude důsledně odporovat.

Skandální na plánu komise je však úplně jiná věc. V doprovodných dokumentech totiž má, že k dosažení těchto cílů v nejšpinavějších odvětvích — energetice, dopravě nebo zemědělství — mohou unijní státy využívat i uhlíkové kompenzace, takzvané offsetování. V principu jde o vyrovnávání emisí vysazováním stromů a schopností půdy absorbovat uhlík. Jakkoliv to zní hezky, reálně tento přístup umožňuje státům vyvázat se z povinnosti snižovat emise přísliby vysazování stromů.