↗

Korporace přislíbily přispět na vznik projektů na biomasu necelými třemi miliardami eur. Od vzniku spolupráce v roce 2014 přitom vydali pouze šest procent z této částky. Partnerství jim tak posloužilo k vysávání veřejného rozpočtu. Foto Evropská Komise

Evropská komise skrze strategická partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem podporuje destruktivní praktiky velkých zemědělských a chemických koncernů, těžařů dřeva či fosilních firem. Ukazuje to nová investigace bruselských organizací Corporate Europe Observatory a Global Health Advocates, jejíž výsledky dostal Deník Referendum exkluzivně ke zveřejnění spolu s dalšími evropskými médii, jako je Guardian, Le Monde nebo Politico.

Už více než šest let mohou společnosti skrze Konsorcium firem zaměřených na biotechnologie (BBI) dosáhnout na veřejné prostředky ve výši až miliardy eur. Ty jsou určené na stavbu infrastruktury spojené se spalováním biomasy a jiných biotechnologií. 

Přes devadesát procent navržených projektů přitom bude mít prokazatelně škodlivé dopady na životní prostředí a biodiverzitu. Klimatickou krizi tak reálně prohloubí, protože vedou k masivnímu odlesňování a zabírání zemědělských ploch, a to zejména v zemích globálního Jihu.

Korporace využívají partnerství s EU k vysávání veřejného rozpočtu

Podle analýzy má pouze deset procent projektů BBI prokazatelně pozitivní dopad na biodiverzitu a jen sedmadvacet procent funguje v režimu udržitelného hospodaření s přírodními zdroji. Využívání biomasy navíc není podmíněno snížením těžby a spalování fosilních zdrojů, ačkoliv oficiálním důvodem pro vyplácení evropských financí na podporu biomasy je právě snaha o nahrazování uhlí, ropy a plynu. Pod záminkou ochrany klimatu tak Evropská unie reálně financuje projekty, které ji prohlubují.

Autoři studie dále dokládají, že evropské peníze vedou ke kácení lesů a zabírání zemědělské půdy v zemích globálního Jihu. Evropská zelená transformace by tak fakticky byla postavená mimo jiné na dovozu dřeva, cukru a energetických plodin z chudých zemí, na něž důsledky přehřívání planety dopadají nejhůře.

„Evropskou cestu k udržitelnosti bychom neměli stavět na neo-koloniálních praktikách na úkor klimatu, biodiverzity a důstojného života lidí z globálního Jihu. Sledujeme nejhorší možnou kombinaci, kdy Evropská komise podporuje ničení ekosystémů schopných zadržovat uhlík pomocí projektů, které přitom nijak nesníží vypouštění skleníkových plynů do atmosféry," uvádí Corporate Europe Observatory.

Konsorcium BBI se již vůči studii vymezilo. „Jsme jedním z nejdůležitějších partnerů Evropské unie pro realizaci Zelené dohody pro Evropu. Biohospodářství, které propagujeme, je založené na udržitelném a cirkulárním využívání rozmanitých evropských surovin, včetně biologického odpadu. Planetární limity zcela respektujeme," uvádí konsorcium v oficiálním prohlášením na svém webu.

Corporate Europe Observatory však upozorňuje i na celé nastavení strategického partnerství mezi Evropskou komisí a BBI, ze kterého profitují hlavně korporace. Přestože zapojené firmy přislíbily přispět na vznik projektů necelými třemi miliardami eur, ve skutečnosti od vzniku této spolupráce v roce 2014 vydali pouze šest procent z této částky. Fakticky tak korporace využívají nabízeného partnerství k vysávání veřejných rozpočtů.

Korporace mají také díky strategickému partnertství snadnější přístup k informacím, což oproti menším firmám zvyšuje jejich šance ucházet se o evropské finance. Spolupráce mezi evropskou komisí a firmami má přitom fungovat ještě další čtyři roky. BBI přitom vyvíjí lobbistický nátlak, aby financování jejich projektů bylo součástí také evropského rozpočtu pro roky 2021 až 2027.

Zástupci Corporate Europe Observatory navrhují, aby BBI nadále získávala evropské peníze jen za předpokladu, že dorovná slíbené peníze a zajistí ekologickou i sociální udržitelnost svých projektů. „Pokud se Evropská komise neujme vedoucí role při navazování podobných partnerství a nebude schopná zajistit změnu podmínek směrem k vyšší transparentnosti a zvýšení zodpovědnosti soukromých firem, potom by je neměla vytvářet," uzavírá Corporate Europe Observatory.

Celou analýzu si můžete přečíst zde.