Babiš ve zmatku podpořil přísnější cíle snižování emisí EU. Stačit však nebudou
Radek KubalaStáty Evropské unie se na jednání Evropské rady shodly, že chtějí zpřísnit současný cíl pro snižování emisí do roku 2030. Členské státy však mají rozdílné představy o finálním cíli. Babiš podpořil plány Komise, které jsou však velmi slabé.
Všechny členské státy Evropské unie se ve čtvrtek večer shodly, že chtějí zpřísnit cíl pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. O konkrétním cíli by se však mělo hlasovat až na dalším summitu Evropské rady v prosinci.
Státy se v současnosti totiž nejsou schopné dohodnout na finálním čísle. Evropská komise navrhuje zvýšení ze současných čtyřiceti procent na pětapadesát, Evropský parlament prosazuje šedesát procent.
Nepřipravený Babiš
Přes původní odpor nakonec návrh Evropské komise podpořil i český premiér Andrej Babiš. Euractivu na začátku včerejšího jednání řekl, že si až těsně před summitem uvědomil, že návrh počítá se snížení emisí oproti roku 1990, a navíc má být průměrem pro celou Evropskou unii.
„My se k tomu hlásíme, a je třeba být solidární a mluvit o průměrném cíli. Je zásadní, aby cíle nepoškodily náš průmysl,“ uvedl Babiš s tím, že plán by mohl přinést možnosti pro nové technologie a investice. Proti zvyšování cílů jsou však stále některé, zejména východní, státy Unie.
Zvýšit cíle nechtějí především na uhlí závislé státy jako Bulharsko a Polsko, které na jednání Evropské rady zastupoval Babiš namísto nemocného polského premiéra Mateusze Morawieckého. Nejasný je i postoj Slovenska a Maďarska, které si chtějí nechat čas na rozmyšlenou do příštího jednání.
Většina západních, jižních i severních států podporuje cíl Evropské komise, tedy zvýšení na pětapadesát procent. K tomu se hlásí Německo, Dánsko, Švédsko Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko.
Jen čtyři státy jsou v současnosti ochotné podpořit i návrh Evropského parlamentu, tedy zvýšení na šedesát procent — Švédsko, Finsko, Lucembursko a Dánsko.
Experti: Cíle Komise nebudou stačit
Evropská rada proto vyzvala Evropskou komisi, aby zahájila podrobné konzultace o možnostech snižování emisí s jednotlivými státy a aby jim poskytla podrobnější informace o dopadu nových cílů na jejich hospodářství. Další jednání proběhne 10. prosince.
Výsledné číslo vzejde z diskuze mezi Evropskou radou a Evropským parlamentem, přičemž už nyní je jasné, že obě instituce budou mít rozdílný názor. Státy totiž výraznou většinou podporují návrh Evropské komise, který je ale podle pozorovatelů bruselského dění záměrně slabý, aby ho podpořily i státy střední a východní Evropy.
Pětapadesát procent navržených Evropskou komisí totiž zahrnuje také zachytávání uhlíku stromy a uhlíkové kompenzace, takzvané offsetování. V principu jde o vyrovnávání emisí vysazováním stromů a schopností půdy absorbovat uhlík. Podle propočtů Evropské komise tak reálně do roku 2030 klesnou emise ve znečišťujících sektorech — energetice, dopravě a zemědělství — jen o padesát až dvaapadesát procent.
Nastavení cíle jako průměrného pro celou Evropu pak navíc umožní východním státům nadále zdržovat nutnou transformaci a ve výsledku snižovat emise jen málo. Právě proto Andrej Babiš nakonec ve čtvrtek v Bruselu nekladl odpor a cíl Evropské komise podpořil. A také proto mnozí plán Komise označují za klimatický švindl.
Vstřícný postoj byl pro českého premiéra pravděpodobně také nezbytností pro vyjednávání o podpoře ostatních států pro řešení hrozivého vývoje pandemie v České republice, kterou sám svou liknavostí a nekompetentností způsobil.
Evropský parlament chce ukončit české výmluvy
Oproti tomu Evropský parlament chce přísnější snížení emisí o šedesát procent, avšak nikoliv průměrně, avšak závazně pro všechny státy bez výjimek. Při přijetí jejich cíle by i Česká republika musela rychle snížit emise a nemohla se nadále vymlouvat, že cíle plní, či případně má těžší podmínky pro transformaci než ostatní státy.
Střet těchto dvou pohledů se dá očekávat až na začátku příštího roku, kdy bude jasná společná pozice států v rámci Evropské rady. Jasné však také je, že ekologické organizace budou tlačit na co nejpřísnější cíle. Většina z nich požaduje zvýšení na pětašedesát procent, což Evropské unii doporučuje i většina vědců. Mnozí požadují i přísnější cíle.
„Krize nemoci covid-19 ukázala, že státy Evropské unie dokáží v akutním případě reagovat rychle, a přitom naslouchat vědcům. Klimatická krize vyžaduje také rychlou odpověď, a navrch pořádný náklad politické vůle. Náš společný dům hoří, nemůžeme si dovolit ztrácet čas dalšími prázdnými gesty,“ uvedl Sebastian Mang z evropské pobočky Greenpeace.