Sucho navzdory dešťům neodeznělo. A bude se pravidelně vracet

Radek Kubala

Dlouhá suchá období, jaké jsme zažili v posledních pěti letech, se podle vědeckých předpovědí budou v důsledku klimatické krize vracet stále častěji. Budou je však střídat vlhké roky provázené přívalovými dešti, které zvýší riziko povodní.

Skončilo pětileté období nejhoršího sucha za posledních pět set let. To ovšem neznamená, že se nebude opakovat. Foto ASZ

Pětileté období sucha vystřídaly nadprůměrně deštivé měsíce, které způsobily na několika místech republiky lokální záplavy. Podle hydrologů a klimatologů letos zažíváme klasické léto typické pro střední Evropu. Jedná se však spíše o výjimku: sucho se s velkou pravděpodobností vrátí a v příštích dekádách budou v důsledku oteplování planety podobně suchá období čím dál častější. Hrozí ale i přívalové deště a častější záplavy.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Nadprůměrné srážky, zejména v červnu a červenci, dokázaly pro letošní rok odvrátit hrozící nedostatek vody. Teploty byly nižší než v předchozích pěti letech, a díky tomu se odpařilo méně vody, což boji se suchem rovněž napomohlo.

Sucho se přesto v průběhu srpna vrátilo — ačkoliv jen do oblasti severozápadních Čech, kde v deštivých měsících pršelo méně než obvykle. Podle predikcí serveru Intersucho by ještě letos mohlo sucho postihnout čtyřicet procent území České republiky, nicméně nebude tak extrémní jako v předchozích letech.

Srpnový návrat sucha. Mapa Intersucho

Právě dočasnou úlevu by měla podle oborníků vláda využít k přípravě na další suchá období, která podle hydrologů a klimatologů v příštích dekádách přijdou s ještě větší intenzitou. Podle jednoho z koordinátorů projektu Intersucho, Zdeňka Žaluda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, totiž každé období sucha musí přirozeně jednou skončit.

„Otázkou je, kdy nastane další a jakou bude mít intenzitu. Když jsme před dvaceti lety varovali, že někdy v těchto letech přijde epizoda sucha a je nutné se na ni připravit, nestalo se téměř nic. Nyní jsme si skutečně na tu rozžhavenou plotnu sáhli, máme za posledních pět let desítky miliard ztrát v zemědělství, zničené lesy a velmi napjatou, na další epizodu sucha na mnoha místech nepřipravenou, infrastrukturu zásobování vodou. Nyní máme čas se nadechnout a bez stresu a tlaku médií připravit naši krajinu na další extrémy,“ uvedl Žalud.

Čekají nás další klimatické extrémy

Dlouhodobý klimatický scénář pro střední Evropu nevyznívá optimisticky. Podle analýz výzkumného ústavu Czech globe budou extrémní výkyvy počasí čím dál častější. Data prezentovaná na webu klimatickazmena.cz ukazují, že v rámci variability klimatu přijdou s velkou pravděpodobností vlhké roky, kdy kvůli častějším přívalovým dešťům hrozí povodně. Nicméně trend vysušování krajiny to nezastaví.

V týdnu zveřejněný výzkum České zemědělské univerzity v Praze a Helmholtzova střediska pro výzkum životního prostředí v Lipsku ukazuje, že zvyšování pravděpodobnosti výskytu klimatických extrémů souvisí s množstvím vypuštěných emisí skleníkových plynů. Budeme-li pokračovat ve vypouštění emisí stejným tempem, pravděpodobně sedmkrát častěji nás čekají minimálně dvouletá období drastického sucha. Studie porovnává dostupná data od roku 1766.

Pokud by se podařilo nárůst emisí zastavit, klesl by oproti tomu počet očekávaných suchých období až o devadesát procent. Podobný vývoj předpokládají i vědci ze serveru Intersucho. „Dlouhodobé odhady, které zakládáme na řadě matematických modelů pro naše území, ale i celý svět, říkají, že charakter počasí z posledních pěti let se bude vracet s vyšší pravděpodobností než v minulosti,“ řekl v rozhovoru pro server Novinky koordinátor projektu Intersucho Miroslav Trnka.

Přitom podle většiny modelů není hlavním problémem nedostatek srážek, ale jejich proměna v kombinaci s vyšší průměrnou teplotou. V budoucnu bude pršet intenzivněji a v kratších intervalech, což zvýší riziko povodní. Růst průměrných teplot však způsobí vyšší odpar, a tedy i méně vody v krajině.

Hrozbu sucha navíc zvyšuje fakt, že naše krajina je závislá na vláze, která spadne z nebe. Všechny řeky u nás jen pramení a odtékají do zahraničí. Špatná správa krajiny, nešetrné průmyslové zemědělstvísystematické odvodňování krajiny navíc způsobují, že půda ztrácí schopnost vodu efektivně zadržet. I to jsou důvody, proč můžeme očekávat poměrně brzký návrat sucha.

Sucho v posledních letech způsobilo desetimiliardové škody

Ukončené pětileté období vědci z Intersucha prohlásili za nejhorší za posledních pět set let. Odkazují se na datovou řadu sahající dvě stě dvacet let zpátky, ve které podobně dlouhé a intenzivní sucho není zaznamenané. Tato data kombinují s dokumentárními prameny výzkumného týmu profesora Brázdila z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, které sahají až k roku 1500.

V letech 2015 až 2020 schází oproti ročnímu průměru čtyři sta milimetrů srážek. Nezvykle vysoké teploty a dlouhá vegetační období způsobily, že krajina za posledních pět let spotřebovala ještě o čtyři sta milimetrů více, než bývalo běžné. Výsledkem byl celkový deficit osmi set litrů vody na metr čtvereční, který částečně nahradilo až nedávné deštivé období.

Dlouhé sucho však způsobilo velké škody, zejména v zemědělství a lesnictví. Podle odhadů Ministerstva zemědělství škody rok od roku rostly. V roce 2015 to byly přibližně tři miliardy, o dva roky později už necelých osm miliard korun. 

Rekordní však byl rok 2018, kdy se ztráty vyšplhaly až na čtyřiadvacet miliard korun. Zemědělci očekávají škody i v letošním roce, zejména u jarních plodin, které dubnovým suchem výrazně utrpěly. Měly by však být podstatně nižší než v předchozích třech letech.

            Diskuse