Krajinná opatření sucho neodvrátí

Erik Schwarzbach

Klima České republiky se otepluje, současná průměrná teplota odpovídá Záhřebu v 60. letech 20. století. Distribuce srážek se změnila, jejich objem však nikoli. Výsledkem je vysychání, jehož řešením je pouze zastavení nárůstu teploty.

Fyzikální a biologické zákonitosti nelze oklamat. Zvýšení teploty nutně vede ke zvýšení výparu z půdy i rostlin. To při stagnaci srážek nutně vede k úbytku vody v krajině a vzniku sucha. Foto Bru-nO, pixabay

Třebaže naši pozornost vloni poutal především covid-19, oteplování Země se nezastavilo. Minulý rok byl podle evropského programu Copernicus spolu s rokem 2016 globálně nejteplejším v historii měření, o 1,25 oC teplejší než v předprůmyslové době (1850-1900). Byl zároveň rokem s nejvyšším dosud naměřeným obsahem skleníkových plynů v atmosféře a s nejvyšší dosud naměřenou hladinou oceánů. Rok 2020 byl z hlediska klimatu a počasí mimořádný také u nás. Článek shrnuje to nejzávažnější, co vyplývá z měření v České republice a zvlášť na jižní Moravě.

Srážky

Podle dat ČHMÚ byly po šesti podprůměrných letech loňské srážky nadprůměrné, ale nijak výjimečné. Následující grafika znázorňuje roční úhrny srážek v České republice, Jihomoravském kraji a v Miroslavi.

Graf dokládá, že srážek přes velké meziroční výkyvy dlouhodobě neubývá ani nepřibývá. Statistický trend je téměř nulový a zcela neprůkazný.

Rozložení srážek minulého roku bylo ovšem velmi atypické. Dokládá to následující grafika, jež porovnává distribuci srážek v roce 2020 s průměrem posledních šedesáti let.

×