Rok 2020 bude jeden ze tří nejteplejších v historii měření

Radek Kubala

Letošní rok bude druhý nebo třetí nejteplejší v měřené historii. Oteplování nezbrzdila ani La Niňa, která běžně planetu ochlazuje. Klimatická krize způsobuje závažně extrémy počasí. Nejhůře jsou na tom oceány.

Jedním z míst, které změny kllimatu mění k nepoznání, je Island. Foto Eskinder Debebe, UN Photo
Jedním z míst, které změny kllimatu mění k nepoznání, je Island. Foto Eskinder Debebe, UN Photo

Navzdory jevu La Niňa, který ochlazuje klima na planetě, bude letošní rok jedním ze tří nejteplejších v zaznamenané historii. Podle předběžné analýzy Světové meteorologické organizace jej z hlediska průměrné teploty předčil jen rok 2016, a naopak je zatím jen těsně teplejší než ten loňský, což by jej řadilo na druhé místo. Celkově meteorologové zaznamenali, že od počátku měření v roce 1850 šest nejteplejších let obsazuje šest posledních ročníků.

Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického reportéra. Podpořte nás a pomozte tak učinit z klimatu společenskou prioritu.
×

V prvních deseti měsících letošního roku byla průměrná teplota planety vyšší o 1,11 až 1,23 stupně než ve stejném období v letech 1850 až 1900. Nejvíce má na letošních výsledcích podíl nebývale vysoká vlna veder, která zasáhla severní arktické oblasti a zejména Sibiř. Teplota v prvních deseti měsících letošního roku zde byla v průměru o pět stupňů vyšší než v letech 1981 až 2010.

Podle původních odhadů ale měl letošní rok být podstatně chladnější, protože se v září v Tichomoří vytvořil meteorologický jev známý jako La Niňa. Ten je způsobený zesílením Humboldtova proudu, který přináší chladné vody až do rovníkových oblastí. Nepotvrzuje se tak jedna z hypotéz vědců, že k předchozím nadměrně teplým rokům významně přispěl meteorologický jev El Niňo, který má přesně opačný účinek.

Ukazuje se tak, že vliv spalování fosilních paliv na oteplování planety a prohlubování klimatické krize je výrazně větší než běžné meteorologické jevy. „Rekordní oteplování jsme většinou naměřili v letech, kdy byl silný efekt El Niňa, jako například v roce 2016. V současnosti zažíváme La Niňu, která má ochlazující efekt na planetu. Nicméně ani ta nedokázala zbrzdit letošní oteplování,“ míní Petteri Taalas, generální tajemník Světové meteorologické organizace.

Dopady klimatické krize

Vlna veder na Sibiři nebyla jediným výrazným projevem klimatické krize, kterou jsme v letošním roce zažili. Světová meteorologická organizace mezi další extrémy uvádí nebývale intenzivní lesní požáry v Kalifornii či Austrálii a také silnou sezónu hurikánů a tropických cyklón v oblasti AtlantickéhoIndického oceánu.

Stejně tak v Arktidě vědci zaznamenali jednu z nejnižších ledových pokrývek v historii měření a de fakto se celá tato oblast proměňuje k nepoznání. Led rychle ztrácí také Grónsko, byť o něco pomaleji než v předchozím roce. Masivní záplavy postihly Indii, Čínu, Pákistán, Nepál, Bangladéš, Afghánistán a Barmu.

Na americkém kontinentu a v části Evropy jsme pak zažili i vlnu veder a sucha. V srpnu naměřili v kalifornském Údolí smrti teplotu 54,4 stupně Celsia, což je celosvětový rekord od začátku měření před osmdesáti lety.

Proč jsme v České republice neměli vlnu veder?

Výsledky však nekorespondují s letošním létem, které v České republice a celé střední Evropě bylo výrazně chladnější a deštivější než v předchozích letech. Vědci jednak upozorňují, že sucho se do střední Evropy zřejmě brzy vrátí. Světová meteorologická organizace zároveň ve zprávě dokládá, že v průměru bylo prvních deset měsíců letošního roku v celé Evropě nejteplejších v historii měření.

Zejména proto, že na jaře i na podzim bylo tepleji než obvykle. Výzkumníci však také doložili, že většinu letošního tepla pohltily oceány. A to i v důsledku úbytku ledové pokrývky, která sluneční paprsky běžně odráží. Zvyšování teploty oceánů pak přispívá k okyselování a vymírání mořského života, vlivem teplotní roztažnosti a táním ledovců pak také k rychlejšímu zvyšování hladiny moří.

„Až devadesát procent akumulovaného tepla ze skleníkových plynů vypuštěných lidmi pohlcují oceány. Poslední analýza Světové meteorologické organizace jasně ukázala, že oceány jsou čím dál teplejší, a navíc se zvyšuje jejich hladina. Znamená to, že změny klimatu budou mít v příštích dekádách hodně velký dopad na podobu planety,“ řekl BBC John Church z australské Univerzity v Novém Jižním Walesu.

Další informace: