„Vlaštovky nám odlétly, v jednom oka mihu, včera slovo daly si, dnes už táhly k jihu.“ Tradiční básničky Josefa Václava Sládka můžou být v době klimatické krize již zastaralé. Ornitologové i amatérští pozorovatelé si totiž začínají všímat nápadných změn v chování evropských ptáků, kteří stále méně létají do svých zimovišť.

Příčinou těchto proměn jsou podle vědců změny klimatu, které jsou způsobené spalováním fosilních paliv a s tím spojeným vypouštěním skleníkových plynů. V kontextu masivního vymírání hmyzu, kterého je o dvě třetiny méně než dříve, to může vymírání ptáků jen urychlit. A to jak kvůli nedostatku potravy, tak i měnícím se podmínkám.

Například britský ornitolog Stephen Moss ve svém článku pro Guardian popisuje, že britské vlaštovky odlétají čím dál později a v mnoha případech se i pokoušejí přezimovat, přestože na ostrovech nemají ideální podmínky k přežití.

„Jejich šance na přežití do jara je malá. Jejich chování se však může změnit, pokud se bude klimatická krize nadále prohlubovat. Desítky tisíc let evoluce formovaly životní cyklus tohoto ptačího druhu. To vše je nyní vážně ohroženo v důsledku změn v životním prostředím,“ píše v článku Moss.

Britský ornitolog ale není první, kdo si změn v chování ptáků všímá. Mnoho studií dokládá, že vlivem změn klimatu budou své migrační zvyky měnit stále častěji, a to i vlivem tání ledovců. Riziko představují také proměny v dozrávání plodů, které migrujícím ptákům po cestě poskytují potřebnou potravu.

Když už se vydají na cestu do teplých krajů, nemají v měnícím se světě zdaleka vyhráno. Kromě nedostatku potravy totiž některé druhy, které létají až na jih Afriky, ohrožuje i rozšiřování pouští. Obzvlášť Sahara představuje například pro vlaštovky velké riziko už dnes, její další rozšiřování může ale pro mnohé ptačí druhy být fatální.

V České republice se problém týká zejména špačků a rehků

V chování ptáků podstatných změn všímají i čeští ornitologové. Zdeněk Vermouzek z České ornitologické společnosti Deníku Referendum řekl, že i u nás mnohé dříve tažné druhy čím dál častěji zůstávají celoročně. Patří mezi ně rehci, čápi bílí, pěnice černohlavé, špačci a skřivani, kteří v minulosti létali na jih.

Důvodem jsou podle Vermouzka změny klimatu, kvůli kterým se zimní areály ptáků dostávají stále více na sever. „Jejich zimoviště leží v jižní a jihozápadní Evropě. Hranice se ale posunují tak, že nyní zasahují i Českou republiku. Přirozeně pak jsou tito ptáci v nejteplejších nížinách. Čápové u nás zimují stále výjimečně, a když napadne sníh, jsou odkázáni na pomoc lidí. Nicméně ve velkých počtech nyní zimují hlavně ve Španělsku, případně na blízkém Východě, což se také dřív nedělo,“ vysvětlil Vermouzek.

Do našich končin pak ze severu létá zimovat mnohem méně havranů. „Podobně si lidé v uplynulých zimách všímali, že mají málo sýkor na krmítku. Důvod je stejný, sýkory ze severu k nám přiletěly v mnohem menších počtech,“ uzavřel Vermouzek.

Další informace:

• The Guardian One little straggler: the swallow that didn’t fly south for the winter
• Science Alert Birds Appear to Beat The Heat Stress of Climate Change Better Than We Thought
• RFI South African birds-cum-weight-watchers lark about in climate change study