Černý rytíř. Touto přezdívkou znalci označují jednoho z nejvzácnějších ptáků Krkonoš - tetřívka obecného. Odkazují se tak na temnou barvu peří tetřívčích kohoutků a pověstné souboje při jeho toku.

Krkonoše a sousedící Jizerské hory jsou jednou z posledních dvou oblastí v naší zemi s relativně početnou populací tetřívka. Přesto počet samců podle posledního sčítání v roce 2017 klesl už na pouhých čtyřiasedmdesát kohoutků v Krkonoších a třicet v Jizerských horách. Právě na populacích v Krkonoších, Jizerských a Krušných horách závisí přežití druhu v celé České republice!

Tetřívek je dnes doma hlavně ve Skandinávii a na Sibiři. Ve střední Evropě je rozšířen jen ostrůvkovitě a to většinou pouze v horských oblastech. U nás se ještě kolem roku 1950 vyskytoval na většině území, v současnosti se jeho rozšíření omezuje na některá pohraniční horstva — právě Krušné hory, Šumavu, Krkonoše a Jizerské hory.

Vyhledává otevřenou krajinu s mozaikou rašelinišť, lesních porostů různého stáří a otevřených ploch typu horských luk, pastvin nebo pasek. Jeho početnost v posledních desetiletích setrvale klesá.

Současný stav v celé České republice se odhaduje na 330 až 380 samců. Za posledních čtyřicet let však poklesl o osmdesát procent. Od roku 2001, kdy jsme nasčítali v Krkonoších 135 tokajících kohoutků, jejich počet klesl až na současných 74, tedy téměř na polovinu.

Bude-li tento trend pokračovat, nelze vyloučit, že tetřívci vymizí z Krkonoš někdy v období mezi roky 2030 a 2040. Někteří jedinci by mohli přežívat i déle, ale patrně by se už nejednalo o životaschopnou populaci s možností návratu k nějakému příznivému stavu.

Jedním z hlavních důvodů mizení tetřívků, kromě rušení člověkem, je úbytek vhodných biotopů, v Krkonoších spojený zejména se zarůstáním imisních holin vzniklých v 70. a 80. letech minulého století. Nový les postupně odrůstá a tyto vhodné plochy zarůstají, čímž tetřívek přichází o prostředí vhodné k životu.

Uškodilo mu i v minulosti rozšířené vysušování rašelinišť a podmáčených smrčin, kde nachází vhodná stanoviště s dostatečnou potravní nabídkou. Negativně působí i zvyšující se tlak na turistické a sportovní využití území.

Nepříznivé jsou také vysoké stavy lišky obecné a prasete divokého, podílejících se v některých oblastech významně na predaci hnízd a mladých ptáků. Pro udržení populace tetřívka v příznivém stavu je nezbytné věnovat všem ohrožujícím faktorům dostatečnou pozornost a vhodnými opatřeními rizika minimalizovat.

Velkou výhodou Krkonoš, ve srovnání s ostatními oblastmi výskytu tetřívků v ČR, jsou nelesní stanoviště nad horní hranicí lesa, kde tetřívci stále nacházejí vhodné biotopy. Naopak významnou nevýhodou je tu četné rušení tetřívků, související s ohromnou návštěvností pohoří, která přesahuje jedenáct milionů denních návštěvníků ročně.

Pomocnou ruku mohou přiložit všichni, včetně turistů, sportovců i místních boudařů, kteří podnikají v blízkosti míst, kde se tetřívek vyskytuje. V inkriminované době tetřívčího toku by pomohlo omezit provoz vozidel a zásobování ve večerních a ranních hodinách.

Provozovatelé vleků a lyžařských lanovek v místech výskytu tetřívků pak mohou pomoci označením lan mimo lyžařskou sezonu tzv. zradidly (třeba speciálními plašidly, fáborky, pruhy látky), která letícího ptáka na překážku upozorní.

Ke zlepšení situace může přispět každý návštěvník. Lokalitami s výskytem tetřívků by měl procházet s maximálním respektem - nehlučet a nevstupovat (zejména v zimě) mimo značené cesty a svého psa mít na vodítku. Tetřívka na jeho zimovištích v karech ruší také skialpinisté a snowboardisté.

Pták v zimě nespí, ale snaží se pod sněhem přežít s minimálním výdejem nedostatkové energie. Každé vyrušení může být fatální a stát tetřívka život - každý jednotlivý úhyn pak podstatně oslabuje mizející populaci druhu.

Na jaře ohrožují tetřívčí tok návštěvníci a fotografové, kteří lační po jeho sledování. V létě a na podzim naopak nepředstavuje pozorování tetřívků podstatné riziko. Nejlepší je, když si trochu přivstanete a vydáte se do vyšších partií hor - budete-li potichu, máte velkou šanci, že černého rytíře při svých toulkách potkáte.

Tetřívkovi jistě neuškodí, když si na konci léta nasbíráte borůvky pro vlastní potřebu, třeba na koláč či knedlíky, ale hřebeny a kbelíky nechte doma, aby zbylo i na ně - před zimou se potřebují pořádně najíst, aby vůbec přežili.

Krkonoše byly vyhlášeny ptačí oblastí v rámci evropské soustavy Natura 2000 mimo jiné právě pro ochranu tetřívka obecného. Tetřívek patří také mezi silně ohrožené druhy České republiky. Pokud mu nepomůžeme, druh z Krkonoš zmizí během příštích dvaceti let.