Pokud mu nepomůžeme, tetřívek zmizí z Krkonoš během dvaceti let

Robin Böhnisch

Jedním z hlavních faktorů ohrožujících ptáka přezdívaného černý rytíř je jeho vyrušování lidmi. K jeho ochraně naopak může přispět svým chováním každý návštěvník Krkonoš.

Černý rytíř. Touto přezdívkou znalci označují jednoho z nejvzácnějších ptáků Krkonoš - tetřívka obecného. Odkazují se tak na temnou barvu peří tetřívčích kohoutků a pověstné souboje při jeho toku.

Krkonoše a sousedící Jizerské hory jsou jednou z posledních dvou oblastí v naší zemi s relativně početnou populací tetřívka. Přesto počet samců podle posledního sčítání v roce 2017 klesl už na pouhých čtyřiasedmdesát kohoutků v Krkonoších a třicet v Jizerských horách. Právě na populacích v Krkonoších, Jizerských a Krušných horách závisí přežití druhu v celé České republice!

Tetřívek je dnes doma hlavně ve Skandinávii a na Sibiři. Ve střední Evropě je rozšířen jen ostrůvkovitě a to většinou pouze v horských oblastech. U nás se ještě kolem roku 1950 vyskytoval na většině území, v současnosti se jeho rozšíření omezuje na některá pohraniční horstva — právě Krušné hory, Šumavu, Krkonoše a Jizerské hory.

Vyhledává otevřenou krajinu s mozaikou rašelinišť, lesních porostů různého stáří a otevřených ploch typu horských luk, pastvin nebo pasek. Jeho početnost v posledních desetiletích setrvale klesá.

Současný stav v celé České republice se odhaduje na 330 až 380 samců. Za posledních čtyřicet let však poklesl o osmdesát procent. Od roku 2001, kdy jsme nasčítali v Krkonoších 135 tokajících kohoutků, jejich počet klesl až na současných 74, tedy téměř na polovinu.

×