Až osmdesát procent všech chráněných lokalit v Evropské unii je ve špatném nebo kritickém stavu. Podle v pondělí zveřejněné studie Evropské agentury pro životní prostředí klesá počet živočišných i rostlinných druhů důležitých pro stabilitu přírody a ubývá míst vhodných pro jejich život. Na vině je podle studie hlavně průmyslové zemědělství, špatná péče o krajinu, odlesňování a zabírání půdy pro necitlivý rozvoj měst.

Jen čtvrtina veškeré fauny a flóry žije v podmínkách, které jsou studií hodnoceny jako dobré. Pouze sedmačtyřicet procent druhů ptáků v současnosti prospívá, což je oproti roku 2015 pokles o pět procent. V dobrém stavu je patnáct procent přirozených ekosystémů. Nejrychleji se zhoršuje kvalita pobřežních oblastí, dun, bažin a rašelinišť.

Nejlépe se daří plazům a cévnatým rostlinám, ačkoliv i v jejich případě polovina přežívá v nevyhovujících podmínkách. O něco lépe se žije savcům, nejrychleji svou činností zhoršujeme prostředí pro život rybám.

Studie obsahuje i několik dobrých zpráv. Zmiňuje se například o návratu vlka do divoké přírody, zejména do Německa, Belgie a střední Evropy, včetně České republiky. Zvýšila se také populace jeřábů, husice rezavé, alkouna obecného a luňáků červených. Ve Švédsku žije více skokanů štíhlých a po celé Evropě létá více orlosupů bradatých.

Evropská agentura pro životní prostředí dlouhodobě sleduje dvě stě třiatřicet ekosystémů, které jsou vymezené směrnicí Evropské unie. Na sběru dat se podílelo přes dvě stě tisíc lidí, přičemž většina byli dobrovolníci. Jedná se tak o historicky největší soubor údajů o životním prostředí, který kdy byl v Evropě sestaven.

Potřebujeme zásadní změny v zemědělské politice

Ředitel Evropské agentury pro životní prostředí Hans Bruyninckx v tiskovém prohlášení řekl, že pro ochranu živočichů a rostlin musí státy Evropské unie udělat mnohem více. „Naše studie ukazuje, že odolnost evropského životního prostředí, které má vliv i na kvalitu lidského života, vyžaduje zásadní změny ve způsobech, jakými produkujeme a konzumujeme jídlo, staráme se o lesy a rozvíjíme města,“ uvedl Bruyninckx.

V březnu tři a půl tisíce vědců, včetně několika desítek z České republiky, vyzvalo evropské vlády, aby v rámci Společné zemědělské politiky ukončily podporu průmyslovému zemědělství, které je hlavní příčinou ničení biodiverzity a podílí se na prohlubování klimatické krize a degradaci půdy.

O podobě Společné zemědělské politiky v tomto týdnu jednala Rada Evropské unie a až do pátku o ní hlasuje Evropský parlament. Dosavadní průběh je však přesně opačný, než doporučují vědci. Obě evropské instituce rezignovaly na klimatické cíle a plánují nadále většinu zemědělských dotací posílat agrokorporacím, které nehospodaří v souladu s životním prostředím.

Ekologové proto naléhají na europoslance, aby při pátečním večerním hlasování Společnou zemědělskou politiku v nynější podobě nepřijali. Průmyslové zemědělství však podle Bruyninckxe není jediným problémem, který přispívá k zhoršování stavu životního prostředí.

K dalším problémům řadí projevy klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv, jako jsou například stále častější epizody sucha. Na nepříznivém vývoji se podepisuje také odlesňování, nadměrný rybolov a pytláctví, které může až za dvaapadesát milionů zbytečně zabitých ptáků ročně.

Další informace:

• The Guardian Vast majority of Europe's key habitats in poor or bad condition — report
• EU Observer Over 80% of Europe's habitats in poor or bad condition
• The News International 80pc of Europe’s natural habitats ‘in poor shape’