Přes tři a půl tisíce vědců z celé Evropy varuje, že průmyslové zemědělství způsobuje ztrátu biologické rozmanitosti, zhoršení podnebí, degradaci půdy a kontaminaci podzemních i povrchových vod hnojivy a pesticidy. Požadují, aby evropské státy začaly podporovat ekologické formy zemědělství a přestaly dotovat velké zemědělské podniky.

Svou výzvu vědci směřují na zákonodárce, kteří budou v nejbližších měsících rozhodovat o Společné zemědělské politice Evropské unie. Vadí jim, že její návrh omezuje výdaje na rozvoj venkova, včetně opatření na ochranu klimatu, a podporuje dotace pomocí přímých plateb na plochu s nízkými ekologickými standardy.

Mezi podepsanými tísici vědců, kteří společnou výzvu podepsali, jsou i dvě stovky signatářů z České republiky. Jedním z nich je Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a České geologické služby. I on je toho názoru, že v průmyslovém zemědělství se používá příliš velké množství umělých hnojiv a pesticidů, které ničí přírodu.

„V případě České republiky se hospodaří na obrovských lánech bez ekologických prvků jako meze, louky, mokřady a stromořadí. Masivní používání pesticidů a umělých hnojiv je hlavní příčinou úbytku biodiverzity a kontaminace vod. Průmyslové zemědělství by nemělo být podporováno z veřejných peněz, protože je dlouhodobě neudržitelné,“ říká Hruška.

Konkrétně vědci požadují, aby do roku 2030 skončil současný systém přímých plateb, ze kterých těží velké zemědělské koncerny a který zněvýhodňuje drobné farmy. Nahradit ho chtějí platbami podle stavu vody, půdy, ovzduší a biodiverzity, který by menší farmáře podporoval. Chtějí také, aby více peněz šlo do ekologického zemědělství, do opatření na ochranu klimatu a na adaptaci vůči již probíhající změně.

Ekologové: Potřebujeme transformaci zemědělství

Jedním z největších evropských producentů pesticidů a umělých hnojiv je i společnost Agrofert premiéra Andreje Babiše (ANO). Její mluvčí Karel Hanzelka Deníku Referendum řekl, že společnost bude respektovat jakákoliv pravidla schválená na evropské i národní úrovni.

„Rádi bychom poznamenali, že čeští zemědělci mají výrazně nižší spotřebu průmyslových hnojiv a pesticidů na hektar v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, ale třeba i Polska. Spotřeba je u nás poloviční například v porovnání s Německem a Rakouskem, které nám jsou často dávány za příklad. Proto doufáme, že případná povinnost snižování bude brát v úvahu spotřebu na hektar,“ řekl DR Hanzelka.

Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek však Hanzelkovy argumenty jednoznačně odmítl s tím, že krajina je v České republice právě vlivem velkých zemědělců zdevastovaná. „V Německu nebo Rakousku funguje více rodinných a menších farem, které se snaží dbát na kvalitu krajiny a sousedské vztahy. O tom, co to je, velké podniky, jako je Agrofert, vůbec nemají ponětí,“ řekl Šebek Deníku Referendum.

Skeptický je i k tomu, že Agrofert nemá v plánu ovlivňovat vyjednávání společné zemědělské politiky. „Sami aktivně nemusí lobbovat, když to za ně bude dělat Babiš a ministr zemědělství Toman,“ dodal Šebek.

Podle programové vedoucí Greenpeace Slovensko Katariny Jurikové je argument Agrofertu nelogický. „Pokud chceme řešit krizi biodiverzity, tak je nutné přejít na ekologické zemědělství a transformovat celý sektor. Velké agropodniky se běžně vymlouvají na ostatní země, ale změnit se musí celý princip. Evropská unie má nastavit ambiciózní cíle a transformaci na udržitelné formy zemědělství zahájit,“ řekla Juriková Deníku Referendum.

Opozice: vláda nedělá dost

Členka zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jana Krutáková (STAN) Deníku Referendum řekla, že souhlasí s výzvou opustit systém paušálních přímých plateb. „Spolu se zavedením nových kritérií by bylo také potřeba, aby se celý systém naopak zjednodušil. A aby tím začal prospívat i malým zemědělcům, kteří nevnímají půdu pouze jako zdroj příjmů, jak to z mého pohledu činí vláda,“ dodala Krutáková.

Ministerstvo zemědělství však s kritikou nesouhlasí. „Podporujeme mnoho nástrojů, jejichž cílem je snížit používání chemie v zemědělství. Například platí zákaz předsklizňové aplikace glyfosátu u plodin, které jsou určené pro potravinářské užití. Na úrovni EU bude Česká republika podporovat hospodaření, které je šetrné k životnímu prostředí,“ řekl Deníku Referendum tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Pirátský poslanec a člen zemědělského výboru Sněmovny Radek Holomčík Deníku Referendum ale řekl, že v otázce ekologizace zemědělství vláda nedělá vůbec nic. „Na jeden dobrý krok udělá ministerstvo zemědělství deset špatných. Vadí mi například liknavý postoj k integrované zemědělskou produkci, kterou jsme měli zavádět už dávno,“ řekl Holomčík. Výzvu evropských vědců osobně podporuje.

Vědci rovněž upozorňují, že ochrana půdy pomocí udržitelných forem zemědělství je důležitá také pro ochranu klimatu. „Pomáhá při zadržování vody v krajině, zmírňuje dopady sucha a povodní. Dále redukuje proces eroze a zlepšuje kvalitu vody ve vodních tocích. To vše jsou v kontextu právě probíhajících změn klimatu velice důležité skutečnosti,“ řekl Pavel Richter z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Právě změna zemědělské praxe může podle Jana Weinzettela z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy zvýšit obsah uhlíku v půdě, což pomůže zachytit uhlík z atmosféry a tím snížit dopady klimatické krize. „Je škoda, že tuto možnost nevyužíváme a místo toho zemědělskou půdu obděláváme způsobem, který vede dlouhodobě k poklesu uhlíku v půdě a tedy k navyšování jeho množství v atmosféře,“ uzavřel Weinzettel.