Znečištěné ovzduší zvyšuje pravděpodobnost úmrtí na Covid-19, dokládá studie

Radek Kubala

Výzkumníci z Harvardovy univerzity v podrobné studii doložili, že znečištění ovzduší prachovými částicemi zvyšuje pravděpodobnost úmrtí na nemoc Covid-19. Data o kvalitě vzduchu mohou dle vědců také zefektivnit boj proti šíření koronaviru.

V místech s výrazně znečištěným ovzduším mnozí nosili roušky ještě před výskytem Covid-19. Vědci nyní prokázali silnou korelaci mezi úmrtností na novou nemoc a mírou znečištění ovzduší. To, tak jako tak, nese vinu na 800 tisících úmrtí ročně jen v EU. Foto WmC

Lidé žijící v místech se silně znečištěným ovzduším mají větší pravděpodobnost, že zemřou na nemoc Covid-19. Podrobně zpracovaná studie výzkumníků z Harvardovy univerzity, zaměřená na obyvatelstvo Spojených států, dokazuje, že i jen drobné zvýšení koncentrace škodlivých látek v ovzduší v období před propuknutím pandemie oslabí plíce člověka natolik, že jsou vůči viru zranitelnější.

Na vině jsou částice polétavého prachu — označovaného zkratkou PM2.5, jimiž vzduch znečišťuje spalování fosilních paliv i automobilová doprava ve městech. Zvýšení výskytu polétavého prachu o mikrogram na metr krychlový zvyšuje dle závěrů studie pravděpodobnost úmrtí na onemocnění způsobované novým koronavirem zhruba o patnáct procent.

Znečistění ovzduší je jindy spojováno především s chorobami dýchacích cest, chorobami cév a srdce či s rakovinou plic. Je známým faktem, že i drobné zvýšení v koncentraci prachových částic, jíž je člověk dlouhodobě vystaven, zvyšuje pravděpodobnost úmrtí obecně — u nemoci Covid-19 je nárůst pravděpodobnosti ovšem až dvacetkrát vyšší než u ostatních nemocí.

„Výsledky jsou statisticky přesvědčivé. Je téměř jisté, že nemoc Covid-19 tady s námi nějakou dobu zůstane. Proto bychom měli přemýšlet i nad tím, jaká dodatečná opatření kromě vakcín a léků nás mohou pomoct chránit před jejími nejhoršími dopady,“ uvedl pro deník Guardian jeden z autorů studie, Siao Wu.

Závěrečná zpráva výzkumného týmu zároveň uvádí, že výsledky jsou v souladu i s předchozími zjištěními. Odkazují se například na společnou studii vědců z Kalifornské univerzity v Los Angeles a čínské Univerzity Fu-tan z roku 2003, která uváděla podobná čísla i v případě epidemie nemoci SARS.

V té aktuální vědci posbírali data z více než tří tisíc okresů po celých Spojených státech, v nichž žije osmadevadesát procent tamější populace. Při výzkumu brali v potaz kromě úrovně znečištění také jiné možné faktory, jako například hustotu obyvatelstva, množství chudoby a obezity, dostupnost testů a nemocničních lůžek či množství kuřáků.

Poznatky mohou zachránit životy

Autoři studie zdůrazňují, že jejich závěrů mohou politici využít k účinnějšímu postupu při zvládání epidemie koronaviru. Právě na silně znečištěné regiony totiž dává smysl se zaměřit při promýšlení distribuce zdrojů. Data o znečištění mohou také pomoci správně rozhodnout, do kterých nemocnic poslat více respirátorů a plicních ventilátorů.

„Regiony se silně znečištěným ovzduším mohou očekávat větší množství těžších případů, což znamená i více hospitalizovaných. Právě tam bychom měli poslat větší množství zdravotnických pomůcek a přístrojů,“ řekla The New York Times Francesca Dominiciová, další z autorek studie.

Badatelka zároveň dodává, že řešit kvalitu vzduchu dává ze zdravotního hlediska smysl i dlouhodobě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) dosahuje množství lidí, kteří předčasně zemřou v důsledku znečištěného ovzduší, až osmi milionů ročně. V České republice je to přes deset tisíc lidí, v celé Evropské unii přes osm set tisíc. I proto považuje WHO znečištěné ovzduší za jedno ze tří největších zdravotních rizik současnosti.

Jelikož podobná vědecká zjištění mohou v současné krizi zachránit životy, je možné je publikovat ještě před recenzním řízením. Výše zmíněná studie jím právě v současnosti prochází a bude publikována v medicínském časopise New England Journal of Medicine.

Další informace:

    Diskuse