Téměř celý rok trvalo, než se malá ekologicky hospodařící farma z Šanova na Znojemsku dočkala odškodnění od firmy Agro Jevišovice, která jí vloni na jaře zničila biopšenici chemickým hnojivem. Škodu, jež pro Živou farmu znamenala mimořádnou existenční a organizační zátěž, firma ze skupiny Agrofert Andreje Babiše vykompenzuje z pětačtyřiceti procent.

Případ jsme popsali v reportáži vloni v prosinci. Firma premiéra Babiše při aplikaci hnojiva na vlastní pozemky zřejmě z nedbalosti zasypala i část sousedního pole ekozemědělců. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka se tehdy podivoval nad medializací případu a hovořil o narovnání „sousedskou dohodou“. Společnost Agro Jevišovice je známá také coby protagonistka sporů se sedlákem Bohumírem Radou, jemuž v roce 2015 spálila totálním herbicidem odrůdu za zhruba čtyři miliony korun.

O tom, jak škodu objevil, mluvil spolumajitel Živé farmy Libor Kožnar vloni v prosinci takto: „Zjistili jsme to ráno při příchodu na pole, tedy den poté, co se to stalo, konkrétně 16. dubna 2019. Ve vzdálenosti pět až osm metrů od okraje našeho pole směrem dovnitř jsme měli půdu posetou bílými kuličkami. Katastrofa.“

Drobný ekozemědělec Kožnar se v této situaci obrátil jak na Agro Jevišovice, tak také na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který na pozemku odebral vzorky poškozené půdy. Po jejich rozboru zahájil s firmou Agro Jevišovice řízení, které skončilo až letos v lednu rozhodnutím, že Agrofert Živé farmě způsobil škodu.

V rozhodnutí se píše, že Živá farma může „…uplatnit nárok na náhradu škody jakožto osoba, o níž je možno učinit v okamžiku vyhotovení tohoto vyrozumění důvodný závěr, že jí byla způsobena škoda na majetku jednáním obviněné právnické osoby Agro Jevišovice.“ I tak ale odškodnění přišlo na účet biofarmy až toto pondělí.

„Je to sice svým způsobem vítězství, i tak jsem ale celou dobu cítil, že v kauze taháme za kratší konec a všechno se neskutečně vleklo. Částky, o kterých se bavíme, přitom v účetnictví Agrofertu neznamenají prakticky nic, ale pro nás jsou otázkou přežití. Dále se nám zdálo, že slovo Agrofertu má na příslušných úřadech jinou váhu než naše,“ popisuje Libor Kožnar. Živá farma celkovou škodu vyčíslila na 639 600 korun, Agro Jevišovice jí ovšem zaplatilo 289 600 korun, tedy méně než polovinu.

„Je zarážející, že pro podnikatele v naší situaci neexistuje žádná legislativní ochrana,“ dodává dále Libor Kožnar. Na tuto nespravedlnost již v DR upozornila také Kateřina Urbánková, manažerka svazu ekologických zemědělců Pro Bio: „Svaz Pro Bio se snaží dostat do zákona o rostlinolékařské péči pravidlo, které zajistí, že v případě přestřiku hnojiv či pesticidů od konvenčních zemědělců k ekologickým, bude náhrada škod ležet na konvenčním zemědělci.“ Zatím k tomu ale podle jejích slov není vůle.

„Za malé vítězství bych označil, že se nám ze smlouvy o vyrovnání škody podařilo vyškrtnout odstavec, který nás měl v celé kauze zavazovat k mlčenlivosti.“ Právě mediální pozornosti zřejmě vděčí za to, že se vůbec nějaké kompenzace dočkal. „Těžko říct, jak by to dopadlo, kdybychom spoléhali na onu sousedskou dohodu,“ uzavírá mladý zemědělec.