↗

Vlci do Čech přicházejí z Polska a Německa, na Moravu z Karpat. Vlkům se tu daří dobře, přemnožená zvěř v lesích představuje pro jejich šíření optimální podmínky. Škodám na hospodářských zvířatech lze předcházet, stát potřebné dotace poskytuje. Foto Cloudtail the Snow Leopard, flickr

Počty vlků v České republice rostou. Nově přibyla dvě vlčí teritoria — v Českém lese a v Orlických horách. Celkem je jich u nás už nejméně čtyřidvacet. Vyplývá to z monitoringu, který se uskutečnil v období od května 2020 do dubna 2021. Společně jej provedly Hnutí DUHA Olomouc, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.

Odborníci přitom uvádějí, že se nemusí jednat o všechna vlčí teritoria u nás. „Naše kapacity pro monitoring jsou omezené a zvlášť mimo chráněná území nebo tam, kde nevznikají škody na hospodářských zvířatech, může přítomnost vlků ujít pozornosti,“ vysvětluje Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci uvádějí, že alespoň občasný výskyt vlků nelze, vzhledem k jejich mobilitě, vyloučit dnes už na většině území České republiky.

Většinou jde o smečky v počtu od čtyř do šesti jedinců. Smeček v terénu monitoring zdokladoval osmnáct. Odborníci zdokladovali i čtyři vlčí páry a ve dvou případech jde o samostatné teritoriální jedince. Podle Aleše Vorla z České zemědělské univerzity rozšiřování vlků v krajině nahrávají nadstavy kopytníků. Jedná se o ideální prostředí pro rozvoj vlčí populace, kterou vědci také očekávají.

Do Čech vlci nejčastěji přicházejí z Německa a západního Polska, na Moravu a do Slezska zase pronikají převážně ze slovenských a polských Karpat. Velikosti populace zůstává i nadále nejsilnější v severních Čechách.

Monitoring vlka probíhá na celém území České republiky a zahrnuje sběr takzvaných neinvazivních vzorků, jako jsou srst, trus nebo moč na sněhu, ze kterých se potom analyzuje DNA. Intenzita sledování výskytu vlka se za poslední roky zásadně zvýšila. V sezóně 2019/2020 bylo sebráno něco přes sto padesát vzorků, v té nadcházející už to bylo kolem čtyř stovek.

V případě nalezených uhynulých jedinců se zkoumají vzorky z jejich tkáně. Na posledním monitoringu spolupracovali i partneři ze soudního Německa a Polska.

Miroslav Kutal, expert působící na Mendelově univerzite v Brně označuje návrat vlka do krajiny za dobrou zprávu. „Pomůže to navrátit do lesů určitou rovnováhu. Například jeleni jsou přemnožení a spásají většinu mladých stromků. Pokud by se jejich stavy snížily, nebude se pak muset investovat do umělé ochrany semenáčků. Dnes je bez ní obnova lesa takřka nemožná,“ řekl Deníku Referendum.

„Myslivci nezvládají odlovit dostatek zvěře. Většině z nich, myslím, vyhovuje, když je jí v lese hodně. U nás neexistuje kontrolní mechanismus, kterým by jim ukládal lovit víc. Ač vlk sám situaci nevyřeší, rozhodně přispívá,“ doplnil.

Problémy, jež vlci mohou způsobovat v místech, kde se chovají hospodářská zvířata jako například ovce, jsou podle něj řešitelné. Účinným opatřením je například instalace elektrického či pevného ohradníku nebo pořízení pasteveckého psa. Na preventivní zabezpečení stáda se poskytuje dotace Operační program životní prostředí.