Vlci se pomalu vracejí do pohraničí. Odborníci sledují osmnáct teritorií

Jan Kašpárek

Dlouhodobý výzkum vědců a ekologů zjistil, že přibylo vlků. Na české území alespoň částečně zasahuje osmnáct teritorií. Převážně se jedná o menší smečky, žije u nás ovšem i několik vlčích párů a osamocených teritoriálních vlků.

Vlků v České republice přibylo. Terénní monitoring akademiků i ochránců přírody odhalil, že se alespoň částečně na českém území nachází osmnáct vlčích teritorií. Ve třinácti případech se jedná o smečky kolem pěti kusů, zbytek tvoří páry či jedinci.

Naprostá většina vlků žije v pohraničních horách a lesích. Nárůst vzbuzuje obavy u chovatelů hospodářských zvířat. Ekologové jim doporučují využívat dotační programy posilující ochranu stád.

„Z rozložení je evidentní, že vlci osidlují hlavně odlehlejší oblasti pohraničí. Zejména v hornatých a lesnatých oblastech lze očekávat vznik dalších teritorií. Ze Saska a Polska se na naše území budou šířit další jedinci. Vzhledem k vysoké mobilitě vlka a většímu počtu jedinců lze očekávat také více případů pozorování jednotlivých migrujících zvířat nebo případů kolizí s vozidly,“ poznamenal vedoucí projektu zkoumajícího výskyt vlků v česko-saském pohraničí z České zemědělské univerzty, Aleš Vorel.

Nejvíce smeček se vyskytuje v severních Čechách, rozšiřuje se ovšem i populace na východě republiky. V Beskydech se během loňského léta vůbec poprvé od návratu vlků na naše území narodila vlčata. Ochránci přírody zaznamenali i rozmnožení rysů.

Ekologové si návrat vlků pochvalují. Kromě zvýšení druhové pestrosti se s nimi vrací i možnost přirozené regulace spárkaté zvěře a ochrany ekosystémů před nemocemi. „Šelmy zlepšují zdravotní stav kořisti a brání šíření mnohých chorob. Zkušenosti ze Slovenska například ukázaly, že pokud v horách trvale žije vlk, divoká prasata prakticky netrpí morem. Naopak v oblastech, kde vlk trvale nežije, se vyskytuje třiadevadesát procent případů onemocnění,“ uvádí portál Šelmy.cz.

Myslivci i někteří chovatelé hospodářských zvířat dlouhodobě požadují, aby vlci ztratili status přísně chráněného druhu a bylo možné je střílet. Ochránci přírody ovšem uvádějí, že Českomoravská myslivecká jednota data týkající se vlků dezinterpretuje s cílem nadsadit škody.

Ty nyní ze zákona většinou proplácí stát, stejně jako následky působení dalších zvláště chráněných živočichů, jako je rys, medvěd, vydra či bobr. Navzdory rozšířené představě v řadě regionů netvoří hospodářská zvířata stržená vlky v úhrnu celkových škod zvlášť vysokou částku.

Kupříkladu Zlínský kraj eviduje za rok 2019 celkové kompenzace ve výši necelých dvou a půl milionu korun. Na vlky připadlo 218 tisíc, zatímco na bobry zhruba čtyřnásobek.

Namísto odstřelu jsou podle ekologů na místě spíše preventivní opatření, která si mohou farmáři nechat proplatit z evropských fondů. Pomoci může důsledné zavírání zvířat na noc do pevných chlévů, pořízení pasteveckých psů i síťových elektrických ohradníků. V Beskydech provozuje Hnutí DUHA poradnu pro chovatele, u níž si lze v případě akutního ohrožení stád ohradník bezplatně vypůjčit.

Podle odborníků tvoří hospodářská zvířata v běžných podmínkách nanejvýš dvě procenta vlčí potravy. Zbytek připadá na divoce žijící druhy, tedy například srnce, prasata a další spárkatou zvěř. Ta je v českých lesích dlouhodobě přemnožená a devastuje mladé stromky, zejména semenáčky listnáčů a jedlí, čímž brání v přirozené obnově lesů.

Vloni na jaře Česká republika zažila první zdokumentovaný případ úmyslného zabití vlka. Někdo tehdy zastřelil vlčici pocházející zřejmě z Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko — Máchův kraj a její tělo pohodil v příkopu na Mělnicku.

Po pachateli pátrala policie, ovšem neúspěšně. V případě dopadení by mu hrozily až tři roky vězení.

    Diskuse