Vztah k vlkům je měřítkem stavu společnosti
Jiří MalíkVlci pracují zadarmo, jsou vždy připraveni k akci a narozdíl od myslivců se dostanou i do těžko přístupných míst. Společnost, která odmítá návrat vlka, je sama proti sobě. Snahy o odstřel vlků je třeba rázně odmítnout.
Nedávno proběhla i českým tiskem zpráva, že Slovensko se přiřadilo ke kulturním zemím Evropy, které začnou chránit vlka před lovem celoročně. Část slovenských pastevců se sice obává, že tento krok bude znamenat zvýšení tlaku na jejich stáda, ale ochrana stále vzácných šelem pro jejich vysoký přínos pro přírodu dostala přednost i na Slovensku.
Nutno podotknout, že Slovensko nikdy nepřestalo úplně bačovat — tedy pečovat o stáda pod dohledem člověka, který je trvale se zvířaty přítomen. V českých zemích jsme tohle zcela zapomněli.
Podařilo se mi získat názor jednoho slovenského bači ohledně vlků: ztráta ovečky vlkem je pro něj poškození cti. Chtěl tím sdělit, že útok vlka je na trvale hlídané stádo dost výjimečná záležitost a vnímá to jako lidské, ne vlčí selhání.
Do kin (která se snad pomalu otevírají) vstupil aktuálně film Martina Páva VLCI NA HRANICÍCH, ve kterém vystupuje i autor textu, pod kterým diskutuji, stojí za pozornost!