I kdyby vlci nebyli opravdu užiteční, stejně mají nezcizitelné právo tu být s námi. Jsou původním druhem, udržují přírodu zdravou a v rovnováze.  

Vlci ale začali pomáhat i lidem, a to okamžitě po svém návratu. Především konzumací přemnožené divoké zvěře, která les systematicky ničí ve velkém. Přemnožená zvěř omezuje přirozené zmlazení, ničí výsadbu i v oplocenkách, ryje na loukách a tím je vysušuje, škodí i zemědělství, protože spásá plodiny a pícniny, o moru prasat nemluvě.

Přesto se v České republice vyskytla skupina lidí, která návrat vlků odmítá, neboť jim zkřížili jejich podnikání. Někteří nejagresivnější z nich navrhují jejich odstřel, a dokonce o nich rozšiřují výmysly, aby vlkům přitížili a dosáhli svého.

Kdo chce střílet vlky, říká tím, že je mu úplně jedno, jaké ztráty mají lesníci a pícnináři. V celé České republice jdou přitom patrně do miliard - okus, loupání, vytloukání a rytí přemnoženou divokou zvěří nemá obdoby.

Jen za rok 2015 myslivci uvádějí, že černé zvěře v České republice bylo na jaře šedesát tisíc kusů. Jak je pak tedy možné, že odstřel v tomtéž roce činil neuvěřitelných 185 496 kusů, a to navzdory faktu, že se nedaří počty snižovat? Jakkoli chápeme, že sčítání zvěře je problém, není tedy divočáků v České republice několikrát více, než uvádí myslivecká obec?

Ve své nenávisti proti vlkům jdou chovatelé i sami proti sobě. Les, díky vlkům zdravý, zadrží násobně více vody. Naopak les soustavně devastovaný přemnoženou zvěří, vodu dobře nedrží, a přispívá k suchu. Jak ale chcete chovat například ovce, až nebudou mít co pít? A dnes nemají mnohde dostatek vody už ani lidé.

V demokracii 21. století bychom si měli osvojit poznání, že kdo nemá rád přírodu v její celistvosti, nemůže mít rád ani lidi. Takoví lidé jsou nebezpeční v každém systému, v každé době a veřejnost by se před nimi měla mít na pozoru. Měli by se za svůj nepřijatelný postoj dostat na okraj společnosti, kam se ostatně již teď šinou, jen to ještě nevědí…