Zoologové potvrdili, že se letos v České republice narodila vlčata již deseti smečkám vlka obecného. Důkazem byly záběry z fotopastí a také videa pořízená přímo v terénu. Celé české území zatím není zmapované, ale již teď jsou počty pozitivní.

„U několika smeček, které měli loni vlčata, se nám zatím nepodařilo nová mláďata potvrdit. Víc zjistíme během zimního stopování,“ řekl Deníku Referendum vedoucí programu Šelmy Hnutí DUHA Olomouc Miroslav Kutal. Organizace vede celorepublikový program na ochranu velkých šelem, v jehož rámci dobrovolníci monitorují největší česká divoká zvířata.

Mláďata vlků byla zachycena kamerami na Šumavě, v Krušných horách, Lužických horách, Ralsku, Broumovsku, Slezských Beskydech a Javorníkách. Olomouckému Hnutí DUHA se podařilo získat záznamy vlčat v celkem osmi různých oblastech. U dvou smeček pohybujících se na území Národního parku Šumava a Bavorský les potvrzení o rozmnožování přinesla sama Správa šumavského národního parku.

První výhradně česká smečka se už posedmé rozmnožila v oblasti Podbezdězí a Ralska. Tam fotopast zachytila čtyři vlčata pravděpodobně doprovázející své rodiče. Poprvé se vlčata narodila také ve Slezských Beskydech, už podruhé v Javorníkách. Podle Hnutí DUHA to byla právě karpatská pohoří, která v 90. letech začali vlci v České republice osidlovat jako první. Trvalo však více než dvacet let, než se tu začali také úspěšně rozmnožovat.

Podle Kutala je to, že se zde vlk pravidelně rozmnožuje, jeho populace se v posledních letech zvětšuje a narůstají i jeho teritoria, potěšující. A podobně je tomu i v sousedních zemích.

„Návrat přirozeného predátora kopytníků pomáhá vracet rovnováhu do našich lesů, protože vlci redukují přemnožené srnce, jeleny a divoká prasata. Je však třeba lépe zabezpečovat hospodářská zvířata, zejména ovce a kozy, protože ty jsou bez dostatečné ochrany pro vlky vždy snazší kořistí,“ uvedl v tiskové zprávě a dodal, že organizace pomáhá chovatelům s projekty na lepší zabezpečení pastvin.

Že se populaci daří, je kombinací více faktorů. Kutal to připisuje především relativně pozitivnímu postoji společnosti k šelmám. „V některých regionech je návrat vlků kontroverzní, setkáváme se i s pytláctvím, které však není plošné. Dále tady máme konflikt zemědělců, kterým vlci způsobují škody. Chovatelé však neberou spravedlnost do vlastních rukou a vlky nehoní,“ upřesnil.

Na vlky má pozitivní dopad i zákonná ochrana. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny jsou totiž chráněným druhem klasifikovaným jako kriticky ohrožený. Šelmu ochraňuje i nařízení Evropské rady — Natura 2000. V ní patří mezi druhy vyžadující zvláštní územní ochranu.

„Většina smeček se šíří z přilehlých států, kde také tráví minimálně půlku času. Pozitivní trend tak není čistě český úspěch, vliv má i ochrana v okolních státech,“ uzavřel Kutal.