V Javorníkách se daří šelmám. Množí se rysi, vůbec poprvé se narodila vlčata

V Beskydech se vůbec poprvé po desítkách let narodila vlčata. Vyvedla je vlčice, jež do oblasti přišla vloni. Ochránci přírody potvrdili, že se v regionu daří i rysům, což z něj činí místo s nejpestřejší skladbou velkých šelem v zemi.

(jk)

20.08.2019 12:00

Photo_2019-08-20_11-43-44

Vlci byli v zemích střední Evropy historicky téměř vyhubeni – zejména v průběhu osmnáctého a devatenáctého století. V posledních letech se však do krajiny znovu vracejí. Foto Peter Drengubiak, Šelmy.cz

Česko-slovenské pomezí v Javorníkách se pyšní prvním potvrzeným případem narození vlčat od doby, kdy se šelmy do oblasti v devadesátých letech vrátily. Smečka, jež se v oblasti usídlila vloni, se nedávno rozrostla o sedm členů. Zjistil to monitoring Hnutí DUHA a spolupracovníků slovenské Štátnej ochrany prírody. Beskydská příroda tak získává na ojedinělé pestrosti a je jediným českým regionem, který dlouhodobě obývají tři druhy velkých šelem. Kromě vlků jsou to úspěšně se rozmnožující rysi a proslulá putující medvědice.

„Mláďata jsou budoucnost každého živočišného druhu a naděje na jeho přežití. Prokázané úspěšné rozmnožování vlků v této okrajové části Karpat je významné rovněž proto, že početní stavy vlka obecného jsou zde dlouhodobě velmi nízké,“ poznamenala k rozšíření vlčí rodiny Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Výskyt vlků je dobrou zprávou i z hlediska přirozené regulace hojně se vyskytující spárkaté zvěře, jako je jelen či daněk. „Velké šelmy potřebují pro svůj život dostatek životního prostoru a potravy. Úspěšná reprodukce vlků a rysů v oblasti Javorníků potvrzuje skutečnost, že přirozené potravy spárkaté zvěře jsou v současnosti v dané oblasti vysoké,“ vysvětlili Marián Slamka a Jozef Bučko za slovenské Národné lesnícke centrum.

Vlků se ale obávají chovatelé ovcí v pohraničí. Pro šelmy sice domestikovaná zvířata tvoří pouze zlomek potravy, jejich zásah do početního stavu menších stád může být citelný. Jako poměrně účinná ochrana ovcí či koz před útoky smeček se zpravidla používají ohradníky a pastevečtí psi. Těch je ale v České republice zatím příliš málo, než aby ochránili všechna potenciálně ohrožená stáda.

Škody způsobené vlky ze zákona hradí stát skrze ministerstvo životního prostředí. Vloni takto proplatil zhruba jeden a půl milionu korun. Oproti nákladům ovšem stojí ne zcela dobře vyčíslitelná úspora, kterou vlci přinášejí skrze regulaci počtu leckde přemnožené spárkaté zvěře. Ta způsobuje nemalé ztráty především na čerstvě vysazených stromcích.

Škody napáchané vlky na stádech se někdy nadsazují, ať již záměrně či kvůli nesprávné interpretaci dat, jež mohou zahrnovat i částky proplacené státem za jiné druhy zvířat. Takovým způsobem působení českých vlků vyhodnocuje například Českomoravská myslivecká jednota.

Celkem se v České republice nachází šestnáct vlčích teritorií, většina v pohraničních horách. Deset z nich obývají smečky, pět páry a v jednom případě se jedná o samostatného vlka. Šelma se na české území vrací v posledních desetiletích především z Polska a Německa poté, co ji lidé v osmnáctém a devatenáctém století prakticky vyhubili.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Jindřich Kalous - důchodce

Pondělí, 26.Srpna 2019, 23:23:26

A proto se hned najde pár idiotů, kteří chtějí vlky střílet.

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/myslivci-chteji-aby-vlk-prestal-byt-prisne-chranene-zvire/r~cda16e40c80611e9ab10ac1f6b220ee8/

Mentalita majora Terazkyho... Píliť treba, píliť.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.