Fotopasti v Krušných horách zachytily psovitou šelmu, nejspíš jde o vlka

Ochránci disponují snímkem z fotopasti, který sice vzhledem k nízké kvalitě a nafocené jen přední části těla nemůže zaručit stoprocentní určení druhu, přesto mají za to, že jde o významná indicie o výskytu vlků v regionu.

(vd)

12.01.2017 16:32

Krusne_hory_1

Vlci si ke své obživě vybírají slabé a nemocné kusy a zvyšují tak kondici populace volně žijících srnců, daňků nebo muflonů. Foto Hnutí DUHA

Související

Fotopasti v Krušných horách zachytily psovitou šelmu, s největší pravděpodobností vlka. Informuje o tom hnutí DUHA Olomouc, jejichž dobrovolníci Vlčích hlídek hledají od loňského podzimu v širší oblasti Krušných hor důkazy o přítomnosti velkých šelem, zejména vlka obecného a rysa ostrovida.

„Máme nový snímek z fotopasti, který sice vzhledem k nízké kvalitě a nafocené jen přední části těla nemůže zaručit stoprocentní určení druhu, ale je to významná indicie o výskytu vlků v regionu,“ říká Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí DUHA Olomouc.

Podle Kutala by historicky první mapování šelem v Krušných horách mělo přinést přesnější informace o tom, zda se v regionu vlci vyskytují stabilně, zároveň má ověřit příbuznost s populacemi v Německu nebo Polsku, kde vlci v posledních deseti letech rozšiřují svůj areál.

„Vlci jsou pro krajinu důležití. Jsou výborní lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnoženou spárkatou zvěř, která způsobuje značné škody zemědělcům i lesníkům. Velké šelmy si ke své obživě přednostně vybírají slabé a nemocné kusy a zvyšují tak kondici populace volně žijících srnců, daňků, muflonů i divokých prasat,“ doplňuje Miloš Holub ze Správy CHKO Slavkovský les.

Rozsáhlé lesy Krušných hor, klidová území i dostatek potenciální kořisti, například přemnožení jeleni, představují pro vlky i rysy takřka ideální životní prostředí. Právě regulací přemnožených divoce žijících kopytníků přispívají velké šelmy k ozdravení celého ekosystému.

Ochránci přírody předpokládají, že monitoring velkých šelem přinese ucelené údaje o jejich pobytu na západních česko-německých hranicích. Z Krušných hor přicházejí v posledních letech informace o pohybu vlků i rysů, dosud zde však neproběhl komplexnější monitoring.

Dobrovolnické hlídky se pohybují na území výskytu velkých šelem, monitorují je a svou přítomností v terénu odrazují potenciální pytláky. Důležitým úkolem hlídek je i sběr vzorků trusu a srsti pro potravní a DNA analýzy či výběr vhodných míst pro umístění fotopastí.

Získané údaje využívá státní ochrana přírody nebo vědci z České republiky i Německa, kteří společně provádějí genetické analýzy. Hnutí DUHA, které se dlouhodobě věnuje monitoringu velkých šelem u nás, také vyhodnotí hlášení o náhodných pozorováních a nálezech pobytových znaků (tj. stop, trusu, nebo fotografií) získaných od lesníků, myslivců i od veřejnosti.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.