Ochránci zvířat poprvé zachytili na fotopasti společně vlka i rysa, a to v lesích na Vsetínsku. Jejich dosavadní sledování a jedinečné setkání komentují koordinátoři Vlčích a Rysích hlídek z Hnutí Duha.
Díky moderní technice dnes existuje velké množství záběrů ze skrytého života i těch nejtajuplnějších živočichů. V tomto světle se tak jedno desetiminutové video ze Vsetínských Beskyd nemusí zdát nijak výjimečným. Oproti snímkům ze savany či z hlubin oceánů je rys, vlk a jejich kořist podstatně menší exotika...
Pro úsilí o ochranu velkých šelem na území České republiky jde však o výjimečný záznam. Video jako by symbolicky završilo uplynulých dvacet let, během kterých se monitoring šelem u nás profesionalizoval a ochrana vlka i rysa tak mohla být efektivnější.
To, že se podařilo oba druhy zachytit ve stejný čas na stejném místě, není pouze symbolem jejich návratu a potvrzením důležitosti zákonné ochrany obou druhů. Věříme, že snad ukazuje také na pomalu měnící se postoj veřejnosti k šelmám.
Například vlci se totiž v Beskydech sporadicky vyskytují už od devadesátých let. Zpočátku však byli vystavování řadě — pravděpodobně i úspěšných — pokusů o upytlačení. Navíc je výskyt vlků v Beskydech podmíněn stavem populace v sousedním Slovensku, kde je do dnešní doby povolený jejich lov, byť v podstatně omezenější míře než před lety.
Trvale se tu tak vlci začali usazovat až v posledních pár letech. Podobně významnou ukázkou návratu velkých šelem bylo loňské zachycení jak rysích, tak poprvé i vlčích mláďat v Javorníkách.
Symbolický význam však video nese i z hlediska pozadí jeho vzniku. Výjev, ve kterém vlk odežene rysa od kořisti, na které se přiživí (tzv. kleptoparazitismus), mohl vzniknout díky ochotě ke spolupráci mezi dvěma různými zájmovými skupinami. Kořist totiž nalezl jeden z našich pracovníků a umístění fotopasti a následná pravidelná kontrola byla možná jen díky dohodě s uživateli honitby. Právě vzájemná bezkonfliktní spolupráce a sdílení informací je základem pro bezproblémové soužití lidí nejen s velkými šelmami, ale s divokou přírodou jako takové.
Video nám tedy ukazuje, že velké šelmy dokážou žít v naší krajině. Že se sem po staletích pronásledování mohou vrátit. Že mají v české přírodě stále místo.
Přesto jsou však populace rysů i vlků u nás stále velmi zranitelné. Nadále čelí strachu či zášti některých lidí, které je mohou vést až k pytláctví. Více než kdy dříve je také ohrožuje fragmentace krajiny a stále rostoucí nebezpečí při překonávání silnic.
Předchozích dvacet let ukázalo, že se do naší země mohou velké šelmy vrátit. Příštích dvacet let ukáže, zda s nimi dokážeme společně sdílet krajinu, které mohou na mnoha místech prospět. Věříme, že ano.