Vlk, náš staronový soused

Vlci do naší krajiny patří, přestože je tu lidé před sto lety kompletně vyhubili. Dokáže se náš státní aparát s tímto faktem vyrovnat a zajistit vlkům účinnou ochranu?

Vlk byl přirozenou součástí naší krajiny až do konce 19. století – poslední vlk v Čechách byl zastřelen na Šumavě v roce 1874, v Beskydech v roce 1914. Po sto letech se k nám přirozeně navrací a jeho přítomnost budí vášně. Pro některé krásná a uctívaná šelma, pro jiné nenáviděný a lstivý tvor. Je tu zase s námi.

A stejně jako se šíří vlk, šíří se i mnoho dezinformací: je uměle odchováván a vypouštěn, je to kříženec se psem, ztrácí plachost a brzy půjde určitě i po lidech – jen co sežere veškerou zvěř v lesích. Třeba muflony na Broumovsku.

Muflon je přitom v naší přírodě nepůvodním druhem. Jedná se vlastně o zdivočelou ovci původem z Korsiky, která je pro vlka snadnou kořistí. Muflon dokáže působit obrovské škody na lesních porostech – přemnožená zvěř obecně je u nás původcem škod, které se pohybují v řádech miliard (oproti 1,5 milionu korun vyplacených za škody způsobené vlkem v loňském roce).

Z hlediska legislativy také stádo na Broumovsku překračuje normované stavy. Jedná se sice o geneticky cennou mikropopulaci, která je výskytem vlka ohrožena, nicméně mufloni jsou tu chováni – jiné slovo použít nelze, i když kolem sebe nemají plot – na zcela nevhodném lokalitě v chráněném území a mohou představovat nebezpečí pro původní biotopy.

Wolf-1384940_960_720Vlk má smůlu. Je rychlejší než státní aparát. Foto Pixabay

Paradoxem také je, že právě na Broumovsku se s narůstajícím počtem vlků škody na hospodářských zvířatech nezvyšují. Obecně platí, že většina útoků se odehrává tam, kde se vlci usazují na nových územích a majitelé hospodářských zvířat se dosud nenaučili svá stáda preventivně zabezpečovat.

Ochranou stád lze výrazně omezit škody v oblastech, do kterých zasahuje víc smeček, a naopak i jediný vlk putující krajinou a hledající nové teritorium může způsobit značné škody, zasáhne-li nechráněné stádo. Proto jsou představy o redukci počtu vlků, které zaznívají z různých stran, poněkud liché.

Řada chovatelů opakovaně zpochybňuje funkčnost ochranných opatření. To ve výsledku škodí chovatelům, kteří se rozhodnou je nepoužít, i jejich zvířatům. Kvalitní zabezpečení stáda přitom představuje účinnou ochranu před útokem vlka – správně nainstalovaný elektrický plot s dostatečně vysokým napětím a zajištěný proti podlezení či podhrabání zajistí ochranu na 80 procent, v kombinaci s pasteveckým psem až na 95 procent. Stoprocentní ochranu si v přírodě – ani v životě – samozřejmě zajistit nelze.

Proto Agentura ochrany přírody a krajiny na začátku května uspořádala pro chovatele z různých koutů republiky návštěvu spolku Herdenschutz + Hund (Ochrana stád + pes) v Sasku-Anhaltsku, který sází na kvalitní elektrické oplocení a certifikované pastevecké psy. Seznámili jsme se se zdejším fungujícím systémem preventivních opatření, viděli jsme pastevecké psy při ochraně pasoucích se stád a měli jsme možnost si osahat různé typy ohradníků (a dokonce si je i cvičně postavit). Od zavedení preventivních opatření neměl žádný z chovatelů spolku na zvířatech škody.

Agentura připravila také Program péče o vlka, takzvaný managementový plán, který se zaměřuje právě na řešení konfliktů spojených s návratem vlka do naší krajiny. Byl projednáván se zástupci chovatelů i myslivců a lesníků. Měl by nastavit taková opatření v krajině, která by umožnila vlkům se přirozeně se šířit a vytvořit životaschopnou populaci a zároveň minimalizovat škody a konflikty, které s sebou koexistence člověka a vlka přináší.

Mezi ta hlavní patří zjednodušení a zrychlení systému vyplácení náhrad škod (včetně zahrnutí dalších vzniklých nákladů jako například veterinární posudek, náhrada za zaběhnuté kusy, proplácení škod u farmových chovů jelenovitých), financování preventivních opatření, zajištění objektivního informování veřejnosti či řešení problematických vlků.

Do naší krajiny patří vlci i hospodářská zvířata, která pasením pomáhají zachovávat mnoho cenných míst. Je však třeba si přiznat, že vlk je mnohem rychlejší než státní aparát. Ten se jej nyní snaží dohnat. Zda se to bude dařit, bude záviset na nás všech. Zda budeme spolupracovat a snažit se vznikající konflikty společně překonávat a hledat taková řešení, která by chovatelům pomohla. Nebo zda budeme investovat energii a čas do boje za to, abychom se vrátili do doby před více než sto lety, kdy jsme všechny vlky vyhubili.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Jan Pardon - ridic trolejbusu, Brno

Pondělí, 3.Června 2019, 23:37:15

Pekny clanek, skoda ze se tu ochrany zvirat nedostava celkove. At uz jsou to vlci nebo psi v cikanskych osadach.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.