Čistší skla aut věstí ekologický kolaps. Úbytek hmyzu pokračuje

Jan Kašpárek

Přibývá odborníků poukazujících na úbytek hmyzu. Rozličné výpočty a pozorování konstatují propad v řádu vyšších desítek procent. Na vině je nedostatečná péče o krajinu, intenzivní zemědělství i nebezpečné pesticidy.

Další měření potvrzují trend úbytku hmyzu napříč Evropou. Britský deník The Guardian upozornil na průzkumy mapující netradiční veličinu: množství hmyzu rozplácnutého o skla automobilů.

Nový materiál z Velké Británie uvádí, že jedoucí vozidlo srazí o polovinu méně much a brouků než před patnácti lety. Starší dánská studie zaměřená primárně na souvislost mezi mizením hmyzu a ptactva pracovala s daty z let 1997 až 2017, přičemž zjistila, že se množství sraženého hmyzu propadlo o osmdesát procent.

„Zjištění jsou v souladu s nedávnými dramatickými propady v hojnosti hmyzu v Evropě i severní Americe a přinášejí [negativní] důsledky pro zdroje potravy vlaštovčích mláďat, výskyt ptactva živícího se létajícím hmyzem a vzestupné trofické kaskády [tedy systémy ovlivňující stabilitu ekosystémů skrze výkyvy ve spodních částech potravního řetězce],“ píše autor dánské studie Anders Pape Møller.

Obdobně se vyjádřili i Britové, kteří oproti Møllerovi nepracovali s mnohaletým trendem, ale prostým srovnáním dvou měření. „K potvrzení jakéhokoli trendu je zapotřebí více dat, pozorovaný vzorek ovšem koreluje s dalšími příklady poklesu hmyzu,“ uvádějí s tím, že obdobné výsledky přicházejí od odborníků z celého světa.

Experti se kromě měření zabývali i kritickým zhodnocením obecného pocitu řidičů, podle kterého jim v průběhu let zůstává na čelních sklech stále méně skvrn. Takové pozorování se totiž teoreticky nemusí odvíjet od úbytku hmyzu, ale od toho, že jej novější a aerodynamičtěji tvarované automobily srazí méně.

To se ovšem při vyzkoušení různých typů vozidel nepotvrdilo, ba právě naopak: „Nalezli jsme malý, ale statisticky významný vztah mezi stářím automobilu a hustotou rozplácnutého hmyzu, který naznačuje, že moderní vozy srazí více bezobratlých než staré,“ konstatují výzkumníci.

Jejich hlavní zjištění odráží dřívější informace o tom, že z Velké Británie za poslední půlstoletí zmizela takřka polovina motýlů a na tři čtvrtě hmyzích druhů specializovaných na konkrétní biotopy. Biolog a odborník na ochranu čmeláků Dave Goulson ve své zprávě z loňského listopadu konstatuje, že ubylo i štíhlopasých: od roku 1850 mělo na britském území vyhynout třiadvacet druhů včel a opylujících vos.

Ekologové před časem varovali, že úbytek hmyzu napříč světem dosahuje rozměru „přehlížené apokalypsy“. Australská metastudie ze začátku minulého roku uvádí, že v příštích desetiletích může vyhynout až čtyřicet procent hmyzích druhů. Část odborníků ovšem pokládá podobné závěry za ukvapené a poukazuje na to, že hmyz představuje nesmírně širokou a stále poměrně málo zmapovanou živočišnou třídu.

Vědci a ochránci přírody vidí příčinu vymírání v kombinaci celé řady faktorů: od ničení přirozeného rázu krajiny a světelného smogu přes rozšíření herbicidů i fungicidů narušujících odolnost hmyzích populací až po nové nemoci. Další problémy může přinést i počínající klimatická krize, konkrétní data o jejích dopadech na hmyz jsou ovšem vzácná. Odborníci uvádějí, že se změny klimatu ve srovnání s ostatními vlivy na stavech hmyzu alespoň zatím příliš neprojevují.

Hmyz potřebuje pestřejší krajinu a méně pesticidů

Úbytek hmyzu ohrožuje stabilitu bezpočtu dotčených ekosystémů a jde ruku v ruce s vymíráním dalších dříve zcela běžných živočichů, v první řadě ptáků. Současně má ale důsledky i pro lidskou ekonomiku a zemědělství. Bez desetitisíců různých druhů opylovačů totiž prakticky nemůže fungovat běžná produkce potravin a odhaduje se, že pouze včely každý rok odvedou pomyslnou práci v hodnotě stovek miliard dolarů.

„Opylovači jsou zásadní pro pěstování množství ovoce a zeleniny, ořechů, semen a olejnatých plodin, jež konzumujeme. Takřka pětasedmdesát procent světové produkce ovoce a semen závisí přinejmenším částečně na druzích opylujících rostliny. Za pestrost naší stravy do značné míry vděčíme právě jim,“ uvádí Organizace OSN pro výživu a zemědělství.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že hmyz potřebuje důslednou ochranu a lepší péči o krajinu. Proti jeho úbytku lze bojovat podporou neintenzivního zemědělství pracujícího s menšími lány plodin prokládanými přírodními prvky, jakož i revitalizací biotopů rozvrácených lidskou činností. Na místě je také výrazné omezení syntetických pesticidů a agresivních hnojiv.

Ekologické hospodaření a opatření chránící hmyz prosazuje na evropské úrovni kupříkladu iniciativa Save bees and farmers (Zachraňme včely a farmáře). Do té se zapojilo téměř devadesát organizací věnujících se zemědělství, včelařství či ekologii, a to včetně Přátel Země zahrnujících české Hnutí DUHA.

Platforma žádá přenastavení Společné zemědělské politiky Evropské unie. „[Apelujeme] na Unii, aby upřednostňovala zemědělce, již hospodaří bez pesticidů a snaží se vytvářet biologicky rozmanité prostředí, ve kterém se bude dařit včelám. Jednou z cest je změna způsobu přerozdělování dotací. Za posledních dekády byla největší část rozpočtu Společné zemědělské politiky věnována malému podílu velkých průmyslových farem a zemědělských společností,“ píše.

Žádá také postupné upuštění od umělých pesticidů. Těch by se prý Evropa měla zbavit do roku 2035. Iniciativu svým podpisem zatím podpořilo přes 180 tisíc lidí https://www.savebeesandfarmers.eu/eng. Jestliže se podpisů sejde milion, bude se jimi muset zabývat Evropská komise.

Další informace:

    Diskuse (2 příspěvky)
    IV
    Ivan Václavů
    February 14, 2020 v 12.25
    Nejen na sklech aut, ale i v bytě za letních večerů pozoruji, že mi do něj okny nalétává mnohem méně hmyzu než dříve.
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    February 14, 2020 v 13.2
    "Nový materiál z Velké Británie uvádí, že jedoucí vozidlo srazí o polovinu méně much a brouků než před patnácti lety."
    Je to logické: odpovědní řidiči jsou si kritického úbytku hmyzu dobře vědomi, snaží se hmyz chránit a při jízdě se mu tedy vyhýbají.

    Domnívám se, že právě i z hlediska ochrany hmyzu na našich silnicích by prospěla určitá tolerance alkoholu v krvi řidiče - jízda s ohledem na hmyz by pak byla mnohem plynulejší.