Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský spadající pod ministerstvo zemědělství připravuje opatření, jež má v konkrétních případech umožnit plošné trávení hraboše polního. Přestože má rozsáhlejší nasazení jedu v oblastech s alespoň pětinásobně přemnoženou hlodavčí populací podléhat rozhodnutí inspektorů, ekologové plán pokládají za chybný. Neřeší totiž příčiny hraboší kalamity a ohrožuje dravce i další polní živočichy.

„[Když] populace hraboše pětinásobně překročí práh škodlivosti, budou moci inspektoři nařídit aplikaci přípravku na hubení hrabošů na základě pravidelného monitoringu. Posoudí situaci v terénu a poté případně vydají mimořádné rostlinolékařské opatření. Jeho součástí budou podmínky minimalizace dopadů na necílové organismy,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý s tím, že podrobnosti Ústav zveřejní do konce února.

Ten podobné opatření se pokusil zavést již v létě, po kritice ochránců přírody i ministerstva životního prostředí ovšem ministr zemědělství Miroslav Toman (nestr. za ČSSD) povolení k plošnému trávení pozastavil. Někteří zemědělci však již stačili jed po polích rozházet, a pobít tak kromě hrabošů i zajíce, bažanty a několik čápů.

Obvykle používaný přípravek Stutox II totiž neohrožuje pouze hlodavce. Nazelenalé granule může pozřít více druhů zvířat. Hraboši otupělí otravou se navíc snadno stávají kořistí predátorů, které jed případně zahubí také. Fosfid zinečnatý obsažený v Stutoxu je smrtelně nebezpečný pro všechny obratlovce, jimž se dostane do trávicího traktu.

„Rozsypání jedu způsobí úhyny dravců, sov, lasiček, tedy našich spojenců v boji s hraboši. Zatímco hraboši se zvládnou namnožit rychle, dravcům to bude trvat léta. Trávení je rychlé a jednoduché řešení, které ale jen konzervuje nedobrý způsob hospodaření,“ okomentoval oznámení ministerstva zemědělství ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Na rizika upozornil i Český svaz ochránců přírody. „Aplikovat [jed] by se mělo v době, kdy probíhá tah ptáků a kdy mnohé druhy již mají mláďata a shání pro ně potravu, tedy riziko primární i sekundární otravy necílových druhů je abnormální. Tím spíše, že aby aplikace vůbec měla nějaký efekt, musela by probíhat opakovaně,“ napsali ekologové a dodali, že méně rizikové jednorázové rozhození jedu nikdo neprovede, neboť zkrátka nemá žádný efekt.

Velkohospodáři opatření vítají, utrpěli miliardové ztráty

Pro velké zemědělce je ale rozhodující obava z ekonomických škod. Zemědělský svaz České republiky odhaduje dosavadní ztráty na dvě miliardy korun na zhruba 150 tisících hektarech obývaných hrabošem. Hospodáři se nyní mohou legálně bránit pouze vkládáním jedu do hlodavčích nor, ve stávajících podmínkách to ale označují za až absurdně neúčinné. Na jeden hektar půdy totiž připadá více než tisíc nor.

Tajemník Agrární komory Jan Doležal proto již dříve označil argumenty proti plošnému užití jedu za „hraběcí rady“. „Kdo ji neviděl na vlastní oči, ten si hraboší ‚apokalypsu‘ nedokáže představit a připustit si, že řešení je skutečně pouze v plošné aplikaci,“ prohlásil v srpnu. Obdobně se vyjádřil i předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, který v létě ironicky zval ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), aby si kladení jedu do nor přijel vyzkoušet.

Navíc roste obava, že hrabošů v dohledné době neubude. „V případě, že nepřijde koncem ledna nebo v průběhu února holomráz, případně dostatek srážek, které by zatopily nory, mohou se současné odhady škod vyšplhat na další miliardy korun,“ uvedl Ústav na Rostlinolékařském portálu. Ministerstvo zemědělství sice počítá s vyplácením kompenzací hospodářům, kterým nedovolí použít Stutox II, nakolik tím kalamitu ale napraví, není zcela zřejmé.

Kalamitu nevyřeší jed, ale obnova zdravé krajiny

Ekologové dlouhodobě poukazují na to, že hraboší kalamitu nelze úspěšně vyřešit, dokud bude české zemědělství založené na intenzivním užívání rozlehlých lánů stále stejných plodin. V takovém prostředí totiž nefunguje přirozený cyklus, při němž populace hrabošů sice čas od času nadprůměrně naroste, následně se ale samovolně vrátí do původního stavu. V krajině navíc chybí predátoři, kteří by počty hlodavců přirozeně regulovali.

Hospodáři by se podle ochránců přírody měli zaměřit na nechemická řešení: kupříkladu nechat ležet část polí ladem v době, kdy je hrabošů nejvíce. Na místě je i hluboká orba rozrušující hlodavčí úkryty. Tu ostatně prosazuje i ministerstvo zemědělství: „Nadále upřednostňuje[me] agrotechnická opatření pro likvidaci populace hraboše,“ poznamenal mluvčí rezortu.

Odborníci uvádějí, že je ale zapotřebí především péče o krajinu a omezení monokultur i velikosti lánů. „S hrabošem si lépe poradí pestrá krajina s křovinami a remízky, kde žije víc predátorů. Krátkodobým řešením je podpořit přítomnost ptačích predátorů například umísťováním berliček, z nichž mají lepší rozhled. Dlouhodobým a vhodnějším řešením je vytvoření pestré krajiny,“ řekl zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník.

Omezení rozlohy lánů má již několik let v plánu ministerstvo zemědělství. Ornou půdu ohroženou erozí od letoška již nemají pokrývat monokultury větší než třicet hektarů. Rezort chce opatření od roku 2021 rozšířit na veškerou zemědělsky užívanou plochu. Cílem je kromě obrany před erozí i zlepšení kvality půdy a zadržování vody k krajině.

Ochránci přírody by ovšem šli ještě dál. Vermouzek se Zámečníkem stojí v čele petičního výboru iniciativy Vraťme život do krajiny. Ta žádá, aby ministerstvo podmínilo příjem zemědělských dotací omezením jednolitých lánů na dvacet hektarů, vyčleněním desetiny půdy pro přírodní prvky a výsadbou alejí a větrolamů. Petici směřovanou ministru Tomanovi podepsalo přes šestapadesát tisíc lidí.

O potřebě proměnit ráz zemědělské krajiny směrem k méně intenzivnímu zemědělství hovoří ekologové i v souvislosti s vymíráním dříve běžných druhů ptáků či hmyzu. Kombinaci nynějších monotónních lánů a používání rozličných pesticidů či hnojiv může v budoucnu ještě zhoršit postupující klimatická krize. Ta přinese v prvé řadě výkyvy teplot a závažný nedostatek vody.