Spor o hromadné hubení přemnoženého hraboše polního trvá navzdory tomu, že ministerstvo zemědělství pod tlakem ekologů pozastavilo povolení pro plošné užívání jedu Stutox II. Zemědělci mohou hraboše nadále hubit pouze umisťováním jedu do jeho nor. Pro jiný postup budou potřebovat oficiální výjimku. Část hospodářů se proti omezení brání a varuje, že hraboš způsobí kalamitu. Ministerstvo životního prostředí a ekologové ale nehodlají ustoupit.

„V tuto chvíli jsem pozastavil povolení plošně rozmístit přípravek Stutox II na nejhůře postižených zemědělských plochách. V mnoha okresech sice výskyt hraboše dosahuje kalamity a zemědělcům reálně hrozí škody ve výši stovek milionů korun, ale budeme hledat pro všechny strany přijatelné řešení, které by situaci zklidnilo,“ shrnul situaci ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Původní opatření vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský spadající pod Tomanovo ministerstvo, a to bez konzultace s resortem životního prostředí. Reagoval tak na extrémní přemnožení hraboše ve zhruba padesáti okresech České republiky, především na jižní Moravě. Drobný hlodavec zde zlikvidoval letošní úrodu za miliony a zemědělci se obávali, že totéž udělá i příští rok.

Ministerstvo životního prostředí vedené Richardem Brabcem (ANO) reakci resortu zemědělství ocenilo. Zemědělci prý mohou zvolit méně invazivní metody boje proti hraboši, o kterých je Brabcův rezort ochotný dál jednat. Plošné užití jedu nicméně pokládá spolu s ekology a dalšími odborníky za nepřijatelné. Mimo jiné proto, že je ve svém důsledku v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny.

„Plošnou aplikaci jedu na půdu považujeme za extrémně rizikovou, neboť může vedle otrav ptáků vést i k přímým otravám řady dalších živočichů zemědělské krajiny, jako jsou zajíci, srnčí zvěř, bažanti nebo koroptve. Po pozření otrávených hrabošů se mohou objevit i sekundární otravy, a to zejména u dravců, ale také čápů, volavek a dalších přirozených predátorů hlodavců,“ vysvětlil ředitel odboru druhové ochrany ministerstva životního prostředí Jan Šíma.

Proti hromadnému trávení hlodavců se postavila i část opozičních politiků. Expertka Pirátů pro oblast životního prostředí Dana Balcarová podala podnět k České inspekci životního prostředí s tím, aby aktuálně pozastavené povolení zcela zrušila Plošné užívání jedu pokládá poslankyně za nebezpečné nejen pro zemědělskou krajinu, ale také za rozporné s návodem k aplikaci látky Stutox II, který poskytuje výrobce.

Obdobně se vyjádřil i místopředseda TOP 09 a senátor Tomáš Czernin. „Jed pronikne do potravního řetězce, stane se potravou i pro jiné druhy drobného zvířectva a výsledkem budou mrtví čápi, draví ptáci, lišky, zajíci, ale třeba i kočky a psi. Všechno jen proto, že agroprůmyslníci drancující naši zemi šetří na řádných zemědělských postupech, například neořou do dostatečné hloubky, a tím zapříčinili přemnožení hlodavců,“ uvedl.

Část zemědělců jed nepotřebuje, další zvou Brabce na brigádu

O plošné trávení hrabošů se přou nejen ministerstva a politici, ale také samotní zemědělci. Proti se postavila Asociace soukromého zemědělství sdružující především menší hospodáře. Na místě prý není rozhazování jedu, ale spíše pestrá skladba zemědělských plodin a lepší péče o hospodářsky užívanou krajinu. Stutox II se podle Asociace výjimečně na větší plochu sice aplikovat může, mělo by se ale jednat o zcela hraniční opatření podmíněné souhlasem orgánů zabývajících se ochranou přírody.

„Asociace vyzývá všechny zemědělce, aby se při likvidaci hrabošů v maximální míře snažili o k přírodě blízká opatření. Taková řešení především rodinné farmy z podstaty svého hospodaření zatím vždy hledaly a hledají. Na pozemcích pěstují co nejširší spektrum hospodářských rostlin, mělké zpracování půdy používají jen omezeně, pozemky od sebe oddělují biopásy nebo výsadbou nelesní zeleně a vytvářejí lepší podmínky pro dravce hubící hraboše,“ napsal předseda Asociace Jaroslav Šebek.

Další zemědělské organizace, Agrární komora České republiky a Zemědělský svaz České republiky, ovšem plošné hubení hrabošů razantně hájí a žádají po ministerstvu životního prostředí, aby jim vysvětlilo, jak mají s hlodavci bojovat kladením jedu do nor, když mají na polích těchto nor nepřeberné množství.

„Zemědělský svaz pro vás připraví program v moravském regionu, ve kterém byste nejen získal osobní zkušenost se stavem věci, ale jsme připraveni vám poskytnout i nevšední zážitek kladení granulí Stutox II do nor, jak vámi řízený resort vehementně prosazuje. Věřím, že s vaším přispěním bychom mohli stanovit výkonnostní normy této aktivity tak, abychom mohli bezpečně zažehnat kalamitní stav hraboše polního,“ obrátil se sarkasticky na ministra Brabce předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Podobně ostře se vyjádřil také tajemník Agrární komory Jan Doležal, který pokládá ekologické argumenty proti jedu za „hraběcí rady“ bez kontaktu s realitou. „Kdo ji neviděl na vlastní oči, ten si hraboší ‚apokalypsu‘ nedokáže představit a nedokáže si připustit, že řešení je skutečně pouze v plošné aplikaci,“ uvedl. Zemědělci prý nemají v úmyslu „otrávit vše živé“ a Stutox II není extrémně nebezpečný, neboť se v přírodě nehromadí a nerozpouští se vodě.

Namísto jedu potřebujeme péči o krajinu, říkají ekologové

Oproti zemědělcům mají zcela jasno odborníci v oblasti ekologie. Plošné trávení hrabošů podle nich opomíjí hlavní příčinu kalamity, kterou je zemědělství založené na ohromných plochách stejných plodin, v nichž neprobíhá přirozená regulace množství hlodavců predátory. Za klíčové považují užívání hluboké orby narušující hraboší příbytky, případně ponechání části polí ležet ladem v době, kdy počty hlodavců přirozeně gradují. Populace hrabošů se potom vrátí do původního stavu.

Užití hluboké orby zemědělcům doporučuje i Český svaz ochránců přírody. „Před každým použitím pesticidu je nutné splnit podmínky dané zákonem o ochraně přírody a krajiny tak, aby se eliminoval dopad jedu na ostatní živočichy. Vzhledem k nebezpečnosti Stutoxu pro veškeré obratlovce je však splnění těchto podmínek prakticky nemožné. Pro zemědělce by mělo být výhodnější a bezpečnější proti přemnoženým hlodavcům aplikovat orbu,“ uvedl.

Svaz dále varuje, že plošné trávení hrabošů zabije nejen běžné živočichy pohybující se v krajině, jako jsou zajíci, srnci a nejrůznější ptáci včetně čápů, ale také vzácné a chráněné druhy zvířat. Jed prý ohrozí i řadu sov, například sýčky. Ti se dříve v české přírodě běžně vyskytovali, dnes jsou ale na pokraji vyhynutí především kvůli ztrátě přirozených biotopů a chemizaci zemědělství.

S varováním souhlasí ornitologové, kteří od počátku stojí mezi nejtvrdšími kritiky plošného užívání Stutoxu II. „V těchto dnech se na polích ve velkých počtech shlukují čápi, kteří budou brzy odlétat na jih a hraboši pro ně představují prostřený stůl. Otrávení hraboši je mohou ohrozit na životě,“ upozornil zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník.

„S hrabošem si lépe poradí pestrá krajina s křovinami a remízky, kde žije víc predátorů, kteří se na hraboše specializují. Krátkodobým řešením je podpořit přítomnost ptačích predátorů například umísťováním berliček, ze kterých mají lepší rozhled. Dlouhodobým a vhodnějším řešením je vytvoření pestré krajiny namísto současných monokultur,“ uzavřel ornitolog.

Hraboš polní tvoří jednu z největších populací hlodavců v České republice. Se svými deseti centimetry připomíná myš, je ovšem robustnější a má kratší ocas. Vyhovují mu především louky a travnaté pláně, stejně jako zemědělská krajina, ve které žije až polovina českých hrabošů. Ti disponují neobykle přizpůsobivým rozmnožovacím cyklem, pomocí něhož se jim daří pravidelně navyšovat své stavy nad míru přijatelnou pro zemědělce.

Jako zbraň proti hlodavcům se Stutox II, potažmo jeho účinná látka — fosfid zinečnatý — užívá dlouhodobě. Má podobu podlouhlých nazelenalých granulí. Česnekový zápach látky hlodavce naláká, ten granuli pozře a do několika hodin kvůli reakci fosfidu s žaludečními šťávami zahyne. Do té doby je ovšem kvůli otravě otupělý a může se stát snadnou kořistí pro případné predátory.