Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vydal minulý týden nařízení o mimořádném použití jedu Stutox II na ochranu úrody proti přemnoženému hraboši polnímu. Úřad pod správou Ministerstva zemědělství také povolil, aby byly granule volně rozhozeny po polích. Odborníci před plošnou aplikaci pesticidu varují, neboť má na úbytek hrabošů jen minimální vliv, a naopak ohrožuje další savce a ptáky. 

Přemnoženým hrabošem jsou nejvíce zasažená pole Středočeského a Ústeckého kraje, kde letos poškodil osmdesát až devadesát procent úrody. Ústav zemědělský současně upozorňuje, že může ohrozit podzimní úrodu i v dalších částech České republiky. 

Tomu má předejít nejen zvýšená dávka jedu aplikována přímo do hraboších nor, ale také jeho rozhození na pozemcích, kde přemnožení dosáhlo nebo překročilo pětinásobek prahu škodlivosti. Právě plošnou aplikaci ovšem dlouhodobě kritizují ochránci přírody i Ministerstvo životního prostředí. 

Podle Ústavu je ovšem ohrožení dalších druhů zvířat pouhou spekulací. „Povrchová aplikace přípravku Stutox II byla dlouhé roky povolena a praktikována, a to až do roku 2015, přičemž nebyly oznámeny případy otravy dravců ani sov,“ uvedl na jaře. 

Podle ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka byly však v loňském roce objeveny desítky mrtvých zajíců, dva čápi a několik dalších zvířat, v jejichž tělech se nacházely stopy jedu. „To, že nebyly hlášeny masivní úhyny necílových organismů, je dáno i tím, že je nikdo aktivně nehledal. Už mohl běžet výzkumný program, který by detailně sledoval, co se v krajině děje. Nic takového tady není,“ upřesnil Vermouzek na Twitteru.

Zvířata se přitom mohou nakazit nejen přímým požitím jedu, ale také zprostředkovaně: hraboši jsou potravou kupříkladu pro jedny z nejohroženějších ptáků, sýčky. Těch podle ornitologů zbývá v České republice něco málo před sto párů a hrozí jim tak vyhynutí. 

Ministerstvo životního prostředí pro ně proto v srpnu spustilo záchranný program.

Nad osudem sýčků vyjádřila Česká společnost ornitologická obavy již minulý měsíc. „V Ústeckém a Středočeském kraji žije téměř celá česká populace sýčků. Sýčci polykají hraboše celé a současně jsou velmi malí, mohou mít jen trojnásobek váhy hraboše. Riziko otravy je pro ně velmi vysoké,“ uvedl Vermouzek. Nynější rozhodnutí o použití jedu je podle něj výsměchem programu na jejich ochranu.

Zdravá krajina namísto jedu

Jasno není ani v tom, zda bude mít použití pesticidu kýžený účinek, tedy nakolik míru přemnožení sníží. Sám Ústav zemědělský upozorňuje, že nelze s jistotou určit, kdy a kde se dlouhodobý a zásadní populační pokles hraboše projeví. Podle vědců se přemnožení objevují v cyklech, a proto očekávají, že po letošním silném roce populace hrabošů klesne přirozeně i bez použití jedu.

„V okamžiku, kdy už je hrabošů moc, je použití Stutoxu II bezpředmětné, protože v té době už kalamitní škody nastaly — jako letos třeba v Ústeckém a Středočeském kraji — takže jim již nezabráníme. A následující rok populace hrabošů stejně klesne i bez Stutoxu II,“ řekl pro ČTK Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.

Odborníci také upozorňují, že namísto hubení hrabošů je třeba řešit příčiny přemnožení. Rozsahu kalamity totiž napomáhá nezdravá podoba české krajiny. V ní často chybí přírodní prvky i predátoři, kteří by populaci hrabošů průběžně regulovali. Kromě rozčlenění polí na menší celky proto doporučují i ponechání části pozemků ladem, využívání mechanických prostředků v čele s hlubokou orbou či umisťování berliček, z nichž budou mít dravci lepší rozhled.

Zkušenosti s nechemickým řešením hrabošího boomu nedávno představili zemědělci z ekologické Farmy Blatnička. „V pestré krajině, jakou se snažíme již několik let vytvořit kolem Blatničky, nepředstavují hraboši žádný zásadnější problém. Protože s rostoucí populací hrabošů stoupá i počet jejich přirozených nepřátel. Škody hrabošů tak nejsou na naší farmě větší než každoroční škody od zajíců nebo srnek,“ prohlásili. 

Hraboši se v České republice přemnožili i loni. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v létě 2019 povolil na velké části území povrchový rozhoz jedu, Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a Ministerstva životního prostředí účinnost opatření pozastavilo.