Jed na polích posoudí inspektoři. Pobití hrabošů je ale jen krátkodobé řešení

Jan Kašpárek

Zemědělský ústav spadající pod ministerstvo zemědělství upřesnil podmínky pro rozhazování jedu Stutox II na polích čelících nájezdům přemnožených hrabošů. Ekologové nadále varují, že se otráví i další zvířata včetně dravců.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský spadající pod ministerstvo zemědělství zveřejnil podmínky, za nichž bude povolovat trávení přemnoženého hraboše polního rozhozem jedovatého fosfidu zinečnatého v podobě granulí Stutox II. Opatření se má omezit na pozemky, kde populace hlodavců přesáhla pětinásobek takzvaného prahu škodlivosti. Ochránci přírody postup nadále kritizují. Jed podle nich zasáhne bezpočet větších savců a ptáků.

„Trvá mimořádný stav v důsledku výskytu hraboše, který způsobuje značné hospodářské škody. Opatření je za dané situace nezbytné vzhledem k nebezpečí, jež se dosud nepodařilo zvládnout jinými prostředky. […] Aplikace rozhozem na povrch na konkrétních pozemcích bude, na rozdíl od aplikace do nor, podmíněna posouzením inspektory přímo v terénu,“ uvedl Ústav a zveřejnil nařízení, jež po dlouhých debatách oficiálně umožňuje trávit hraboše ve velkém.

Stutox II mohou na pole aplikovat pouze zemědělci s patřičnou odbornou způsobilostí a postup se omezí na suché počasí bez silného větru. Hospodáři otrávený pozemek následně označí cedulemi s varováním a zákazem vstupu. Dalších osmačtyřicet hodin budou muset pole alespoň jednou za den projít, uhynulé hraboše sesbírat a zakopat. Inspektoři nepovolí rozhoz tam, kde hrozí otrava chráněných živočichů. Hospodáři v takovém případě získají nárok na kompenzaci škod.

Velcí zemědělci opatření vítají. Kupříkladu Zemědělský svaz České republiky žádá povolení k plošnému trávení od počátku hraboší kalamity. Průběžně užívaná forma boje proti hrabošům založená na vkládání jedu do nor je totiž neúčinná. „Při výskytu nor v řádu tisíců na hektar a desítkách až stovkách zasažených hektarů by ošetření trvala týdny až měsíce a nedosáhlo by se žádaného efektu. Na takový způsob aplikace by bylo potřeba desetitisíců lidí,“ konstatoval Ústav.

Následky přemnožení hrabošů jsou podle hospodářů bezmála katastrofické. „Zatím máme podrobně zmapované škody ve výši 1,7 miliardy korun, ale odhadujeme, že to bude určitě přes dvě miliardy, protože ne všichni zemědělci nám škody hlásí. Očekáváme, že porostou na jaře,“ řekl před časem předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

×
Diskuse
JK
February 23, 2020 v 10.10
Ve včerejším (22. 02.) Právu bylo další pokračování nekonečného PR seriálu šéfa Agrární komory Jandejska, který je zveřejňován formou placené inzerce. (Agrární komora sdružuje všechny ty mamutí akciovky, do nichž byly převedeny majetky rozkradené z bývalých JZD.) Vyplývá z něj jediné: Jen díky velkým plochám chemicky zamořovaných monokultur národ nehladoví a malí sedláci by nás neuživili. Už ovšem nijak nevysvětluje, jak s tím jdou dohromady nekonečné lány řepky (které se národ taky nenají) nebo neobdělávaných trvalých travních porostů, za které se vyplácejí neskutečně vysoké dotace (a na které se národ zřejmě půjde pást, až bude nejhůř). No a když jsem si v tom elaborátu přečetl, že Jandejsek, btw autor zemědělského programu Trikolóry Klause ml., chce zadržovat vodu v krajině pomocí průplavu D-O-L a dalších betonářských monstrprojektů, tak jsem smíchy málem spadl pod stůl.