Světová lékařská organizace WMA se připojila k hlasům volajícím po důsledném řešení klimatické krize a co nejrychlejším dosažení uhlíkové neutrality. Koncem října vedení organizace podpořilo deklaraci vyzývající lékaře, aby se zapojili do tlaku na vlády a pomohli je přimět k přijetí odpovědnosti za zvládání klimatických změn.

Téma je pro lékaře podstatné, poněvadž odborníci varují, že zvýšený výskyt extrémního počasí a proměna klimatických podmínek může vést k rozšíření infekčních chorob i podvýživy.

„Je naší lékařskou povinností varovat svět, že klimatické změny povedou k tisícům úmrtí v důsledku podvýživy, malárie, průjmových onemocnění a zvýšené tepelné zátěže. Apelujeme na lékaře napříč světem, aby se zasadili o urychlení akcí na záchranu klimatu,“ uvedl prezident Světové lékařské organizace Miguel Jorge.

Aby Má-li se lidstvu podařitlo omezit rizika, je prý zapotřebí dosáhnout co nejrychlejiší uhlíkové neutrality, a to již k roku 2030. Lékaři tím vznesli poměrně radikální požadavek: Evropská unie počítá s anulováním vlivu na klima do poloviny století a o rocek 2030 se zmiňují prakticky pouze ekologové, strany zelené levice či nestátní aktéři, jako je firma Siemens. Podobnou metu si samostatně vytyčila Uruguay, kterou je za určitých podmínek ochotné doplnit Norsko. Uhlíkově neutrální je aktuálně pouze Bhútán a zřejmě Surinam.

Nebezpečnost klimatické krize pro lidské zdraví před časem konstatovala i pátá hodnotící zpráva Mezinárodního klimatického panelu při OSN známého pod zkratkou IPCC. Uvádí se v ní celá řada potenciálních problémů pocházejících z očekávaných extrémních výkyvů počasí, vln horka, sucha i rozšiřování pouští a třídí je podle spolehlivosti dat.

„Očekává se, že do poloviny století změna klimatu zasáhne lidské zdraví hlavně zhoršením již stávajících zdravotních problémů (velmi vysoká spolehlivost). Očekává se také, že změna klimatu povede ke zhoršení zdravotního stavu v řadě oblastí, zejména v rozvojových zemích s nízkým příjmem (vysoká spolehlivost),“ shrnují odborníci s tím, že v tuto chvíli jsou důsledky klimatické krize ještě mírné a obtížně vyčíslitelné.

Podle materiálu je pravděpodobné, že se zvýší nebezpečí zranění a nemocí způsobených horky a požáry, jakož i riziko podvýživy v chudších částech světa, ve kterých se očekávají rostoucí problémy s produkcí potravin. Dále mají hrozit „rizika ztráty pracovní kapacity a snížení produktivity u zranitelné populace a zvýšená rizika onemocnění ze závadných potravin a vody (velmi vysoká spolehlivost), stejně jako rizika šíření onemocnění (střední spolehlivost).“

Jako jediný možný zdravotní přínos změn klimatu IPCC zmiňuje mírný pokles nemocí a úmrtnosti související s mrazem, regionální zlepšení produkce potravin a také místně specifické omezení některých nákaz. „V globálním měřítku se však během jednadvacátého století očekává, že rozsah a závažnost nepříznivých dopadů výrazně převáží nad dopady příznivými (vysoká spolehlivost),“ konstatují vědci.

„Politici konají nedostatečně,“ přidávají se čeští lékaři

Po důsledném řešení klimatické krize volají i čeští lékaři sdružení v iniciativě Doctors for Future (Doktoři pro budoucnost), jež svým názvem odkazuje na hnutí středoškolských stávek za klima Fridays for Future (Pátky pro budoucnost). Odborníci před časem sepsali otevřený dopis, v němž žádají co nejrychlejší směřování k uhlíkové neutralitě i šetrné nakládání s krajinou a kritizují vládu za liknavost tváří v tvář potřebě odstavit fosilní průmysl.

„Emise oxidu uhličitého stoupají a je neetické neinformovat o tom, jaké to bude mít důsledky. Jsme znepokojeni následky rostoucí teploty na zdraví: podle časopisu Lancet jsou vysoké teploty největší zdravotní hrozbou století. Pozorujeme zvyšující se počet případů extrémních povětrnostních podmínek, sucha, rozšíření infekčních onemocnění, ztrátu úrodné půdy, šíření škůdců a masivní záplavy,“ píší lékaři.

Upozorňují na to, že se Česká republika chová nezodpovědně, když nemá konkrétní plán odchodu od uhelné energetiky, natož na dosažení nulové skleníkové stopy. „Vyhnout se katastrofálnímu oteplování bude těžký úkol, a proto musíme radikální kroky podniknout již nyní. Naše nekontrolovaná spotřeba, závislost na fosilních palivech a devastace ekosystémů pokračuje. Diagnóza je jasná a vyžaduje urgentní léčbu. Politici však konají nedostatečně,“ uvádí dopis.

Ten svým podpisem podpořilo přes 170 lékařů různých specializací. Materiál otiskl v názorové rubrice časopis České lékařské komory Tempus Medicorum.

V českém prostředí tak pozvolna začíná nejen debata o klimatické krizi z pohledu medicíny, ale také o uhlíkové stopě zdravotnictví. Ta je nicméně v porovnání s energetikou zanedbatelná. Například ve Velké Británii podle čtyři roky staré studie Royal College of Physicians dosahovaly přímé emise skleníkových plynů ze zdravotnictví sotva tří procent celostátního objemu.