Čistší skla aut věstí ekologický kolaps. Úbytek hmyzu pokračuje

Přibývá odborníků poukazujících na úbytek hmyzu. Rozličné výpočty a pozorování konstatují propad v řádu vyšších desítek procent. Na vině je nedostatečná péče o krajinu, intenzivní zemědělství i nebezpečné pesticidy.

(jk)

14.02.2020 11:22

V_ela

Takřka pětasedmdesát procent světové produkce ovoce a semen závisí přinejmenším částečně na druzích opylujících rostliny. Za pestrost naší stravy do značné míry vděčíme právě jim. Foto Jan Kašpárek, DR

Další měření potvrzují trend úbytku hmyzu napříč Evropou. Britský deník The Guardian upozornil na průzkumy mapující netradiční veličinu: množství hmyzu rozplácnutého o skla automobilů.

Nový materiál z Velké Británie uvádí, že jedoucí vozidlo srazí o polovinu méně much a brouků než před patnácti lety. Starší dánská studie zaměřená primárně na souvislost mezi mizením hmyzu a ptactva pracovala s daty z let 1997 až 2017, přičemž zjistila, že se množství sraženého hmyzu propadlo o osmdesát procent.

„Zjištění jsou v souladu s nedávnými dramatickými propady v hojnosti hmyzu v Evropě i severní Americe a přinášejí [negativní] důsledky pro zdroje potravy vlaštovčích mláďat, výskyt ptactva živícího se létajícím hmyzem a vzestupné trofické kaskády [tedy systémy ovlivňující stabilitu ekosystémů skrze výkyvy ve spodních částech potravního řetězce],“ píše autor dánské studie Anders Pape Møller.

Obdobně se vyjádřili i Britové, kteří oproti Møllerovi nepracovali s mnohaletým trendem, ale prostým srovnáním dvou měření. „K potvrzení jakéhokoli trendu je zapotřebí více dat, pozorovaný vzorek ovšem koreluje s dalšími příklady poklesu hmyzu,“ uvádějí s tím, že obdobné výsledky přicházejí od odborníků z celého světa.

Experti se kromě měření zabývali i kritickým zhodnocením obecného pocitu řidičů, podle kterého jim v průběhu let zůstává na čelních sklech stále méně skvrn. Takové pozorování se totiž teoreticky nemusí odvíjet od úbytku hmyzu, ale od toho, že jej novější a aerodynamičtěji tvarované automobily srazí méně.

To se ovšem při vyzkoušení různých typů vozidel nepotvrdilo, ba právě naopak: „Nalezli jsme malý, ale statisticky významný vztah mezi stářím automobilu a hustotou rozplácnutého hmyzu, který naznačuje, že moderní vozy srazí více bezobratlých než staré,“ konstatují výzkumníci.

Jejich hlavní zjištění odráží dřívější informace o tom, že z Velké Británie za poslední půlstoletí zmizela takřka polovina motýlů a na tři čtvrtě hmyzích druhů specializovaných na konkrétní biotopy. Biolog a odborník na ochranu čmeláků Dave Goulson ve své zprávě z loňského listopadu konstatuje, že ubylo i štíhlopasých: od roku 1850 mělo na britském území vyhynout třiadvacet druhů včel a opylujících vos.

Ekologové před časem varovali, že úbytek hmyzu napříč světem dosahuje rozměru „přehlížené apokalypsy“. Australská metastudie ze začátku minulého roku uvádí, že v příštích desetiletích může vyhynout až čtyřicet procent hmyzích druhů. Část odborníků ovšem pokládá podobné závěry za ukvapené a poukazuje na to, že hmyz představuje nesmírně širokou a stále poměrně málo zmapovanou živočišnou třídu.

Vědci a ochránci přírody vidí příčinu vymírání v kombinaci celé řady faktorů: od ničení přirozeného rázu krajiny a světelného smogu přes rozšíření herbicidů i fungicidů narušujících odolnost hmyzích populací až po nové nemoci. Další problémy může přinést i počínající klimatická krize, konkrétní data o jejích dopadech na hmyz jsou ovšem vzácná. Odborníci uvádějí, že se změny klimatu ve srovnání s ostatními vlivy na stavech hmyzu alespoň zatím příliš neprojevují.

Hmyz potřebuje pestřejší krajinu a méně pesticidů
Úbytek hmyzu ohrožuje stabilitu bezpočtu dotčených ekosystémů a jde ruku v ruce s vymíráním dalších dříve zcela běžných živočichů, v první řadě ptáků. Současně má ale důsledky i pro lidskou ekonomiku a zemědělství. Bez desetitisíců různých druhů opylovačů totiž prakticky nemůže fungovat běžná produkce potravin a odhaduje se, že pouze včely každý rok odvedou pomyslnou práci v hodnotě stovek miliard dolarů.

„Opylovači jsou zásadní pro pěstování množství ovoce a zeleniny, ořechů, semen a olejnatých plodin, jež konzumujeme. Takřka pětasedmdesát procent světové produkce ovoce a semen závisí přinejmenším částečně na druzích opylujících rostliny. Za pestrost naší stravy do značné míry vděčíme právě jim,“ uvádí Organizace OSN pro výživu a zemědělství.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že hmyz potřebuje důslednou ochranu a lepší péči o krajinu. Proti jeho úbytku lze bojovat podporou neintenzivního zemědělství pracujícího s menšími lány plodin prokládanými přírodními prvky, jakož i revitalizací biotopů rozvrácených lidskou činností. Na místě je také výrazné omezení syntetických pesticidů a agresivních hnojiv.

Ekologické hospodaření a opatření chránící hmyz prosazuje na evropské úrovni kupříkladu iniciativa Save bees and farmers (Zachraňme včely a farmáře). Do té se zapojilo téměř devadesát organizací věnujících se zemědělství, včelařství či ekologii, a to včetně Přátel Země zahrnujících české Hnutí DUHA.

Platforma žádá přenastavení Společné zemědělské politiky Evropské unie. „[Apelujeme] na Unii, aby upřednostňovala zemědělce, již hospodaří bez pesticidů a snaží se vytvářet biologicky rozmanité prostředí, ve kterém se bude dařit včelám. Jednou z cest je změna způsobu přerozdělování dotací. Za posledních dekády byla největší část rozpočtu Společné zemědělské politiky věnována malému podílu velkých průmyslových farem a zemědělských společností,“ píše.

Žádá také postupné upuštění od umělých pesticidů. Těch by se prý Evropa měla zbavit do roku 2035. Iniciativu svým podpisem zatím podpořilo přes 180 tisíc lidí https://www.savebeesandfarmers.eu/eng. Jestliže se podpisů sejde milion, bude se jimi muset zabývat Evropská komise.

Další informace:


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Ivan Václavů - Praha

Pátek, 14.Února 2020, 12:25:25

Nejen na sklech aut, ale i v bytě za letních večerů pozoruji, že mi do něj okny nalétává mnohem méně hmyzu než dříve.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"Nový materiál z Velké Británie uvádí, že jedoucí vozidlo srazí o polovinu méně much a brouků než před patnácti lety." Pátek, 14.Února 2020, 13:02:8

Je to logické: odpovědní řidiči jsou si kritického úbytku hmyzu dobře vědomi, snaží se hmyz chránit a při jízdě se mu tedy vyhýbají.

Domnívám se, že právě i z hlediska ochrany hmyzu na našich silnicích by prospěla určitá tolerance alkoholu v krvi řidiče - jízda s ohledem na hmyz by pak byla mnohem plynulejší.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.