Rychlé vymírání hmyzu může přivodit globální ekologický kolaps, varují vědci

Na vině vymírání hmyzu je podle akademiků především průmyslové zemědělství, neblahý vliv mají také změny klimatu. Pokud by hmyzu ubývalo stejným tempem jako dnes, zcela by zmizel ještě před koncem století.

(josp)

13.02.2019 01:09

Ilustra_n_foto_bugs_direct

Hmyz je vůbec nejrozšířenější a nejrozmanitější živočišnou třídou na světě a v ekosystémech plní řadu základních funkcí, bez nichž se život na naší planetě neobejde. Ilustrační foto Bugs direct

Hmyz po celém světě rychle vymírá a potenciálně tak hrozí „katastrofický kolaps přírodních ekosystémů“, varuje první vědecká studie, která se v celosvětovém měřítku zabývala úbytkem hmyzích populací. Pokles zaznamenává víc než 40 % druhů hmyzu a celá třetina je již ohrožena.

Rychlost vymírání hmyzu je osmkrát vyšší než u savců, ptáků či plazů – hmotnost hmyzích populací ubývá tempem 2,5 % za rok. Pokud by tento trend pokračoval, zmizí hmyz zcela do konce tohoto století, varuje zpráva, na niž upozornil deník The Guardian. K příčinám podle vědců patří zejména nadužívání toxických látek v průmyslovém zemědělství a změny klimatu související s oteplováním planety.

Přelomová analýza shrnuje závěry z třiasedmdesáti dílčích studií ohledně situace hmyzu v různých oblastech. Dřívější zprávy upozornily kupříkladu na úbytek hmyzu v Německu či na Portoriku. Nyní se definitivně potvrzuje, že jde o globální trend.

Šesté velké vymírání
Pozorovaný kolaps hmyzích populací je tak dalším dílčím projevem všeobecného úbytku přírodních druhů, jenž byl dříve doložen u větších zvířat, které je snazší vědecky zkoumat. Podle odborníků se nalézáme v počátcích šestého „velkého vymírání“ druhů podobného dramatickým kolapsům ekosystémů známým z hluboké prehistorie, jako byla kupříkladu katastrofa, která na konci Křídy smetla dinosaury.

Hmyz je přitom vůbec nejrozšířenější a nejrozmanitější živočišnou třídou na světě a v ekosystémech plní řadu základních funkcí, bez nichž se život na naší planetě jen stěží obejde – opyluje rostliny, slouží za potravu dalším druhům, rozkládá mrtvou biomasu a recykluje tak živiny. Úbytek hmyzu proto může poškodit další druhy a vést až ke kolapsu celých ekosystémů, o lidském zemědělství nemluvě.

Závěry studie jsou podle Guardianu na poměry vědeckých článků psány nezvykle naléhavým jazykem. „Nezměníme-li způsob, jakým produkujeme potraviny, hmyz jako takový se v nejbližších desetiletích vydá cestou vymírání,“ píše se ve zprávě. „Dopady, které to bude mít na ekosystémy naší planety, budou přinejmenším katastrofální.“

Příčinou jsou pesticidy i změny klimatu
Hlavní příčinou úbytku hmyzu je podle studie, jež byla publikována v magazínu Biological Conservation, intenzivní průmyslové zemědělství, především pak nadměrné používání pesticidů a dalších toxických látek. Důležitým faktorem jsou ovšem také změny klimatu.

„Pokud se nám nepodaří vymírání hmyzích druhů zastavit, bude to mít katastrofální důsledky jak pro ekosystémy naší planety, tak pro budoucí přežití lidstva,“ varuje v Guardianu spoluautor studie Francisco Sánchez-Bayo z Univerzity v Sydney. Úbytek v řádu 2,5% za rok je podle něj „šokující“. „To znamená za deset let úbytek o čtvrtinu, během padesáti let o polovinu a do sta let nezůstane vůbec nic,“ sdělil deníku.

Kromě příkladů z Německa a Portorika upozorňují vědci také na úbytek běžných motýlů v Británii, jichž v zemědělsky obdělávané krajině zmizelo víc než padesát procent. Podobně v americké Oklahomě vymřela od čtyřicátých let polovina známých druhů čmeláků. Spojené státy od roku 1949 podle odhadů ztratily také víc než polovinu svých kolonií včely medonosné, která je jedním z důležitých opylovačů.

„Hlavní příčinou je intenzifikace zemědělství,“ říká Sánchez-Bayo. „Odstranili jsme stromy a keře na mezích, které dříve běžně obklopovaly pole, takže místo toho máme holé, ploché, lány, které jsou navíc ošetřovány syntetickými hnojivy a pesticidy.“

Významnou měrou podle něj ke škodám přispěly zejména chemické látky známé jako neonikotinoidy, které navíc v přírodě dlouhodobě přetrvávají. To má důsledky i v chráněných oblastech – kupříkladu v Německu bylo zmizení 75 % hmyzu potvrzeno právě v přírodních rezervacích.

Potřebujeme ekologičtější zemědělství i více divočiny
Svět se podle něj musí obrátit k šetrnějším, ekologičtějším formám zemědělství – na územích, kde se hospodaří ekologicky, se podle něj hmyzu daří o poznání lépe. „Průmyslové zemědělství zabíjí naše ekosystémy,“ zdůrazňuje Sánchez Bayo. Tam, kde dosud intenzivní zemědělské praktiky chybí – zejména v tropech – je podle studie významným faktorem právě oteplování, jemuž se druhy zvyklé na stabilní podmínky nedokážou přizpůsobit.

Naléhavost situace a nezbytnost přijetí rychlých nápravných opatření zdůrazňují také ekologové. „Je stále jasnější, že ekosystém naší planety je na pokraji zhroucení a je zapotřebí intenzivní, celosvětové úsilí, aby se nám tyto hrozné trendy podařilo zvrátit,“ komentoval závěry vědců Matt Shardlow z britské organizace Buglife, která se věnuje právě ochraně hmyzu.

Kromě proměny zemědělských technik a odvrácení nebezpečných změn klimatu je podle vědců k zastavení vymírání druhů zásadní také vyhradit přírodě mnohem větší území „bezzásahových“ chráněných oblastí. Tematická studie z loňského září navrhovala, aby byla do poloviny století nerušené evoluci ostatních živých bytostí vyhrazena až polovina planety.

Další informace


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Ivo Horák - Praha 3

Sobota, 23.Února 2019, 11:47:7

Trochu jiný, konkrétnější pohled na problematiku přináší rozhovor na https://zpravy.aktualne.cz/domaci/i-ochranari-casto-odmitaji-prirode-pomahat-jakkoli-absurdne

V generalizacích, byť v zájmu podpory potřebného uvědomění a žádoucích cílů, bychom neměli zacházet příliš daleko.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.