Třetina himálajských ledovců je odsouzena k zániku. Asii hrozí nedostatek vody

I radikální snížení emisí skleníkových plynů a omezení oteplení na 1,5 stupně Celsia povede k zániku 36 % himálajských ledovců, varuje dosud nejpodrobnější výzkum na toto téma. Na vodě z Himálají závisí v Asii necelé dvě miliardy lidí.

Josef Patočka

08.02.2019 10:49

Ilustra_n_foto_wmc

Pokud by snahy o omezení emisí skleníkových plynů zcela selhaly a planeta se v průměru oteplila o více než čtyři stupně Celsia, zaniknou podle výzkumu až dvě třetiny ledovců. Ilustrační foto WmC

Třetina himálajských ledovců, na nichž existenčně závisí necelé dvě miliardy lidí, do konce tohoto století zmizí, i kdyby dnešní snahy o omezení změn klimatu uspěly a podařilo se oteplení omezit na 1,5 stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí. Vyplývá to z dosud nejpodrobnějšího výzkumu dopadů změn klimatu na oblast Himálají a pohoří Hindúkuš, na němž mezinárodní tým vědců pracoval celých pět let.

Pokud by snahy o omezení emisí skleníkových plynů zcela selhaly a planeta se v průměru oteplila o více než čtyři stupně Celsia, zaniknou podle výzkumu až dvě třetiny ledovců. Vědci varují, že nedostatek vody v asijských velkých řekách, které v horách pramení, jako je Indus, Ganga, Iravádí, Mekong, či Jang-c'-ťiang, může vést do budoucna k bídě, konfliktům a nucené migraci.

Na vodě z ledovců totiž životně závisí nejen 250 milionů obyvatel samotné horské oblasti, jíž se někdy pro obrovskou mocnost jejího ledového pokryvu přezdívá „třetí pól“, ale i 1,9 miliardy obyvatel Indie, Číny a dalších zemí Jihovýchodní Asie. „I v tom nejlepším případě, kdy bychom byli [v řešení změn klimatu] opravdu důslední, ztratíme celou třetinu ledovců. To je opravdu problém,“ komentoval závěry Philippus Wester z International Centre for Integrated Mountain Development (Icimod), který výzkum vedl.

Zároveň upozornil, že oblasti Himálají a Hindúkuše se v souvislosti se změnami klimatu dostává méně pozornosti než například Arktidě či pacifickým ostrovním států. Přitom v ní žije násobně větší množství lidí. Vědci doufají, že jejich práce přispěje k tomu, aby se to změnilo. Na studii, již si společně vyžádalo a zafinancovalo osm států, do jejichž území horská oblast zasahuje, pracovalo po celých pět let přes dvě stě vědců. Další desítky jejich práci recenzovaly.

Nedostatek vody může vést ke konfliktům
Udržet oteplení planety pod 1,5 stupněm Celsia je podle poslední tematické zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu z loňského října možné, žádá si to ale neobyčejně rychlý postup a reformu světové ekonomiky tak, aby prioritizovala čistou energii a zbavila se závislosti na fosilních palivech. Do konce příštího desetiletí by bylo potřeba emise snížit až o 45 %, do roku 2050 na nulu. Pokud by se podařilo udržet oteplení alespoň pod dvěma stupni Celsia – což předpokládá úplný konec fosilních paliv do roku 2070 – roztaje himálajských ledovců polovina.

Zhruba 15 % himálajských ledovců již od sedmdesátých let zmizela. Dopady oteplování v regionu jsou ale nerovnoměrné - některé ledovce se dokonce zvětšují, protože změny v meteorologických cyklech jim přinášejí více sněhu a méně slunce. Nicméně do budoucna jsou ohroženy i ony. Díky tání se až do padesátých a šedesátých let může průměrný průtok v různých asijských řekách zvětšovat. V některých oblastech se pak mohou provalit břehy vysokohorských jezer, což povede k bleskovým záplavám. Z modelů vyplývá, že po roce 2060 začne průtok v řekách prudce klesat.

To nejhůře postihne zemědělce, kteří jsou na stabilních a předvídatelných zásobách vody závislí a zásadně to může oslabit zásobování všech států v podhůří Himálají potravinami. Průtok v řekách již dnes slábne v kritickém jarním období před letními monzuny, kdy zemědělci vysazují plodiny. Letní deště jsou navíc stále chaotičtější a častěji přinášejí extrémní průtrže mračen vedoucí k záplavám. Povodně, které byly dříve stoleté, tak mohou podle vědců dnes v oblasti nastat spíše jednou za padesát let.

Nedostatek vody může vést v budoucnu ke konfliktům a nucené migraci. K nestabilitě může navíc podle vědců přispívat politické napětí mezi státy v oblasti – kupříkladu mezi Indií a Pákistánem. „Region čekají těžké časy,“ varuje ekolog a zástupce ředitele výzkumného centra Icimod Eklabja Šarma. „Protože mnohé z těchto katastrof a náhlých změn budou překračovat hranice států, může mezi zeměmi v regionu snadno vzniknout konflikt.“

Další informace


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.