Hraboš polní je drobný myšovitý hlodavec z podčeledi hrabošovitých (Cricetinae) dorůstající něco málo přes deset centimetrů a vážící 20 až 40 gramů. Jedná se o našeho nejhojnějšího savce, který obývá stepi, travnaté louky, a především pak zemědělsky využívanou krajinu (40—50 procent populace v České republice).

Pozná se snadno. Oproti myšicím, se kterými se hraboši na mnoha biotopech dělí o prostor, mají hraboši krátký ocas (asi tři centimetry), menší uši a oči, což je typická tělesná konfigurace pro život v norách. Samičky hraboše jsou dvacet dní gravidní a stejnou dobu kojí. Oproti mnoha jiným druhům savců mají po porodu opět říji (estrus), během které počnou a vývoj zárodků se po dobu kojení stávajících mláďat zastaví. Jinak řečeno, pokud samička o svůj vrh přijde, rychle se nastartuje vývoj pozastavených embryí.

Hraboši se dokážou pářit i v zimě, pokud v důsledku nešetrné sklizně zůstává zrno na poli. Tyto adaptace činí z hraboše superrodiče, kteří jsou schopni rychle zaplnit prostor. V zimě je pro hraboše důležitý výskyt sněhu. Sníh je totiž nezbytnou izolací, díky které neklesne teplota v norách pod nulu, a proto se právě v těchto létech mohou hraboši úspěšně rozmnožovat i v zimě.