Kolaps biodiverzity ohrožuje zásobování světa potravinami, varuje OSN

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Produkci potravin po celém světě ohrožuje kolaps rozmanitosti druhů a úbytek zvířat, rostlin a mikroorganismů, které plní v ekosystémech zásadní funkce pro lidské zemědělství a pomáhají nám tak v naší vlastní obživě. Vyplývá to ze zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) publikované v minulém týdnu, která je prvním výzkumem svého druhu.

Data získaná z vědeckých studií a vládních statistik z jednadevadesáti zemí světa potvrzují zhoršující se trend. Za poslední dvě desetiletí se snížila produktivita více než 20 % vegetací porostlého zemského povrchu. Ztrácí se diverzita půdních organismů, lesních porostů, korálových útesů a dalších klíčových ekosystémů. Oceány jsou ohroženy nadměrným rybolovem.

Snížila se také početnost mnoha druhů, které plní pro lidskou produkci potravin zásadní funkce — například ptáků, kteří se živí hmyzími škůdci, či mangrovů, které v tropických oblastech pomáhají čistit vodu. Fatální je v posledních letech úbytek hmyzu, který se stará o opylování více než tří čtvrtin na světě pěstovaných plodin. Ubývá ale i opylovačů z řad obratlovců, jako jsou některé druhy netopýrů a ptáků.

Nenahraditelná ztráta

Problém spočívá samozřejmě v tom, že jakmile je nějaký živočišný či rostlinný druh ztracen, nelze jej nijak nahradit. „To je pro budoucnost produkce potravin potenciálně vážné ohrožení,“ upozorňuje zpráva.

„Jsou podemílány samy základy našich potravinových systémů,“ uvedl k jejím závěrům ředitel FAO Graziano da Silva. „Některé části této zprávy jsou skutečně truchlivé čtení. Je hluboce znepokojivé, že v tolika zemích a tolika různých oblastech je biodiverzita ohrožena — a spolu s ní i funkce, které plní v produkci jídla,“ dodal.

„Představme si biodiverzitu jako veliké puzzle,“ vysvětloval minulý pátek novinářům pro změnu švýcarský ministr zemědělství Bernard Lehmann. „Ztratíme-li příliš mnoho dílků, naruší to celý obrázek a ten už nebude úplný. Úbytek biodiverzity tak pro zemědělství a zdroje našeho jídla představuje velké riziko.“

Trend k monokultuře

Na vině je podle zprávy do velké míry zemědělství a neudržitelné průmyslové praktiky při pěstování potravin. Nejde jen o kácení lesů kvůli rozšiřování polí, nýbrž také vyčerpání půdy špatným hospodařením a nadužívání průmyslových hnojiv, toxických pesticidů a jiných chemikálií. Roli dále hraje úbytek vody, znečištění, šíření invazních druhů a v neposlední řadě změny klimatu.

Problémem je i postupující trend k uniformitě a šíření monokultur. Zpráva upozorňuje, že ačkoli svět dnes produkuje více jídla než kdy v historii, dvě třetiny produkce pocházejí z pouhých devíti rostlinných druhů (jde o cukrovou třtinu, kukuřici, rýži, pšenici, brambory, sóju, palmu olejnou, cukrovou řepu a maniok). Z šesti tisíc dalších pěstovaných plodin jsou mnohé v úpadku a rozmanitosti ubývá.

Monokultury jsou přitom méně odolné vůči nakažlivým nemocem a škůdcům. Zpráva poznamenává, že právě přehnaná závislost na jednom druhu potraviny vedla v minulosti k velkému irskému hladomoru, způsobenému v polovině devatenáctého století epidemií bramborové plísně, či k neúrodám obilnin v USA během dvacátého století.

„Menší diverzita vede k menší odolnosti,“ vysvětluje vedoucí autorského týmu zprávy FAO Julie Bélangerová. „Naléhavé potřebujeme změnit způsob, jímž potraviny produkujeme a zajistit, že se na biodiverzitu nebude nahlížet jako na vedlejší problém, ale klíčový zdroj.“

Poslankyně britského parlamentu ze Zelené Caroline Lucasová označila zprávu OSN za děsivou. Vlády by podle ní měly více podporovat ekologické zemědělství, které je dnes podle zprávy provozováno sotva na jednom procentu obdělávaných ploch. Zapotřebí je také snížit používání toxických pesticidů, jako jsou neonikotinoidy, jež právě nejzávažněji přispěly k úbytku včel a jiných opylovačů. A rozšířit oblasti vyhrazené divoké přírodě.