Jak vrátit život do zemědělské krajiny
Věra SychrováČeská krajina trpí vinou příliš intenzivního hospodaření. Pro její záchranu se ale dá udělat mnohé. Nejhorší by bylo rezignovat.
Kdy jste naposledy v krajině viděli čejku, sýčka nebo koroptev? Pokud každého z nich v uplynulém roce alespoň jednou, patříte mezi velké šťastlivce. Druhy ptáků zemědělské krajiny, které byly ještě před šedesáti lety běžné, jsou dnes velkou vzácností. Hlavním důvodem je intenzivní zemědělství.
V současné zemědělské krajině mají ptáci velmi omezené možnosti. Nemají co jíst, kde hnízdit a kam uprchnout s mláďaty před kombajny, traktory a další technikou. Jen těžko si asi dokážeme představit osud například samice chřástala polního na hnízdě, když se na ni řítí rychlá sekačka.
Od roku 1982, od kterého probíhá detailní sčítání, zmizela z české zemědělské krajiny třetina ptáků, některé druhy u nás už vůbec nenajdeme. Jsou to například mandelík hajní, dytík úhorní, drop velký či ťuhýk rudohlavý. Dalším hrozí stejný osud. Nejde ale pouze o ptáky. Mizí motýli, brouci, opylovači, méně je i zajíců.