Na hraně ekologického armageddonu

Karolína Poláčková

Vědci bijí na poplach: z ekosystémů mizí hmyz a následky pro život na Zemi mohou být nedozírné. Jaká řešení musíme přijmout? Nejen tomuto problému se věnuje čtvrté letošní číslo časopisu Sedmá generace.

Za posledních téměř třicet let se populace létajícího hmyzu ve více než šedesáti chráněných oblastech v Německu snížily o nejméně 76 procent. Mimo chráněné oblasti, a dokonce i v celé Evropě, může být číslo ještě vyšší. Situace je podle vědců natolik vážná, že pokud razantně nezměníme přístup, hmyzu bude výrazně ubývat i nadále, což bude mít rozsáhlé negativní důsledky pro přírodu i lidstvo.

Deník Referendum psal o klimatu ještě, než to bylo cool. Podpořte naši práci a pomozte nám učinit z něj společenskou prioritu.
×

Evropská komise nedávno připustila, že vymíraní hmyzu se týká také opylovačů, na nichž jsou v Evropě závislé čtyři z pěti plodin. Každý desátý druh opylujícího hmyzu je přitom na pokraji vyhynutí. Množství včel a motýlů klesá rapidní rychlostí a státy konečně začínají jednat. Země Evropské unie se například koncem dubna dohodly na zákazu užívání tří pesticidů na venkovních zemědělských plochách. Vzhledem k hloubce a šíři „hmyzího“ problému však bude potřeba mnohem razantnějších kroků.

Hmyz, který už dolétal

Desítky vědců vloni zveřejnily výzkum v odborném časopise Plos One, v němž tvrdí, že v německých přírodních rezervacích klesla populace létajícího hmyzu během sedmadvaceti let o více než 75 procent. Výzkumu se badatelé věnovali od roku 1989 na více než šedesáti místech celého Německa. Do speciálních sítí sebrali kolem 1500 vzorků létajícího hmyzu. V létě, kdy mělo být hmyzu nejvíc, byl pokles ještě větší: počty nachytaného hmyzu se snížily až o 82 procent. Studie naznačuje, že ročně zmizí zhruba šest procent hmyzu.

„Entomologové mají už dlouho důkazy o úbytku jednotlivých druhů,“ řekla vloni pro CNN Tanya Lattyová, výzkumná a pedagogická pracovnice entomologie na Univerzitě životního prostředí a věd o životním prostředí v Sydney. „Tato studie zahrnula všechen létající hmyz. Obzvlášť znepokojivé je, že zaznamenala pokles v chráněných oblastech. Obávám se, že tento trend by mohl probíhat všude, přičemž v zemědělských či městských oblastech ještě výrazněji,“ dodala.

Zatímco dříve se populace hmyzu lokálně vyhubené člověkem byly schopny postupně obnovit, dnes to již vinou intenzifikace a hospodaření na velkých plochách není možné. Foto Max Pixel

Vědci, kteří na studii pracovali, tvrdí, že svět je kvůli úbytku hmyzu na hraně „ekologického armageddonu“, a upozorňují na to, že pokud mu nezačneme přikládat dostatečnou váhu, může to vést k fatálním důsledkům. „Kolem osmdesáti procent divokých rostlin je závislých na opylujícím hmyzu, zatímco šedesát procent ptáků spoléhá na hmyz jako zdroj potravy. Ekosystémové služby poskytované divokým hmyzem se jen v USA odhadují na téměř šedesát miliard dolarů ročně. Je zřejmé, že zachování hojnosti a rozmanitosti hmyzu by mělo představovat hlavní prioritu ochrany přírody,“ píší ve studii.

Podobná studie z roku 2014 dokumentovala prudký pokles populace hmyzu a bezobratlých na celém světě. Poukazuje na to, že z více než tří a půl tisíce pozemských druhů bezobratlých na červeném seznamu Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) je dvaačtyřicet procent označeno za ohrožené vyhubením.

Příčiny úbytku

Hmyz tvoří až dvě třetiny živých tvorů na Zemi a má zásadní roli v různých procesech, včetně opylení, koloběhu živin a poskytování zdrojů potravy vyšším potravním úrovním. Spolková agentura pro ochranu přírody v Německu zdůrazňuje, že hmyz je hlavní potravou nejen pro ptáky, ale i pro netopýry a obojživelníky. Další důležitou roli hrají predátoři a specializovaní parazitoidi, kteří představují v přírodě včetně zemědělských kultur a lesů přirozené nepřátele regulující populace různých druhů škůdců.

Podle vyjádření odborníků na nedávné konferenci o úbytku biodiverzity, kterou pořádaly Česká společnost ornitologická (ČSO) spolu s ministerstvem zemědělství, se s úbytkem hmyzu a také ptáků v zemědělské krajině potýká mnoho států včetně České repbuliky.

Pravděpodobní viníci tohoto trendu jsou podle německých výzkumníků změny klimatu, pesticidy a intenzivnější využívání krajiny. „Ještě v první polovině 20. století tvořila česká krajina mnohem jemnější mozaiku různých biotopů — luk, pastvin, polí, lesů a křovin.

Populace řady druhů hmyzu se byly schopné mezi nimi přesouvat a v krajině dlouhodobě přežívat, i když člověk v krajině hospodařil a periodicky, například orbou, pastvou či ponechaným ladem, na tyto vlivy citlivé druhy hmyzu na dané ploše mozaiky lokálně vyhubil. Jiná populace daného druhu však přežívala o kousek dál a po čase případně znovu kolonizovala původní místo,“ přibližuje pro Sedmou generaci entomolog Igor Malenovský.

„Dnes zabírají jednotlivá intenzivně obdělávaná pole, a částečně též lesy, mnohem vetší rozlohy. Prostorová dynamika hmyzích populaci tím byla výrazně omezena. Týká se to bohužel i řady přírodních rezervací, které jsou vesměs maloplošné a izolované a pro hmyz jen v obtížně prostupném, nehostinném prostředí“, dodává Malenovský.

V poslední době začínají vědci zmiňovat též negativní vliv světelného znečištění. Lampy v ulicích nebo noční světelný smog nad lidskými sídly narušuje přirozený běh hmyzích životů. Hmyz, který se přesune za umělým světlem, se už do přírody nevrátí.

Odhaduje se, že například populace evropských travních motýlů se od roku 1990 do roku 2011 snížily o padesát procent. Včely a můry jsou na tom téměř stejně. Včely přitom mají ze všech opylovačů v přírodě největší význam. Zajišťují opylování u desítek tisíc druhů rostlin, z nichž řada patří mezi zemědělsky významné plodiny. Prvým krokem k nápravě stavu by proto měl být celoplošný a trvalý zákaz plošného používaní pesticidů v zemědělství.

Češi mají rádi pesticidy

Zpráva OSN letos v březnu varovala, že právě pesticidy mají katastrofické dopady na životní prostředí, lidské zdraví a společnost jako celek. I proto se země Evropské unie koncem dubna dohodly na zákazu užívání tří látek ze skupiny takzvaných neonikotinoidů na venkovních zemědělských plochách.

Tyto pesticidy ve velkých koncentracích aplikovaných při postřiku polí přímo zabíjejí hmyz tím, že likvidují jeho nervový systém. I když se většina molekul neonikotinoidů poměrně rychle rozloží, část z nich se skrz rostlinu dostane i do pylu. Jakkoli v těchto malých koncentracích nepůsobí smrtelně na včely, které tento pyl seberou, s delším časovým odstupem jsou schopné měnit jejich chování a narušovat jejich schopnost žít sociálně a plodit potomstvo. Snižují také jejich odolnost vůči chorobám a parazitům.

Pro zákaz hlasovalo šestnáct členských zemí Evropské unie, čtyři včetně České repbuliky byly proti, osm se hlasování zdrželo. Česká republika požadovala výjimku ze zákazu pro pěstování cukrové řepy.

Výzkumníci v USA a Evropě zaznamenali od roku 2010 úbytek včelích populací o čtyřicet procent a podobně prudký pokles motýlů monarchů. Entomologové také upozorňují, že postřiky nikdo netestuje ani nesleduje, jaké množství zemědělci používají. Například ČTK nedávno informovala, že Státní zastupitelství v Udine na severovýchodě Itálie začalo kvůli masivnímu úhynu včel vyšetřovat osmatřicet zemědělců, kteří jsou podezřelí z nadměrného používání pesticidů. Vyšetřovatelé zajistili asi dvacet polí v okolí Udine a kukuřice a sója, jež na nich rostou, budou zničeny.

Uletí nám včely?

Pesticidy sice částečně chrání plodiny před škůdci, zároveň však zabíjejí jejich přirozené nepřátele a také opylovače. Jejich pokles pozorují včelaři a vědci už od 90. let. Opylovači, k nimž patří nejen včely medonosné, ale i čmeláci a další tisíce druhů samotářských včel, vos, dvoukřídlého hmyzu (mouchy, pestřenky) a denních i nočních motýlů, jsou dnes podle zprávy Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby IPBES ohroženi zejména změnou užívání půdy, pesticidy, znečištěním přírody, intenzivním zemědělstvím a proměnou klimatu.

Právě pro opylovače představuje používání pesticidů značné riziko. Nedávno před ním opět varoval také Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA. Podle něj je více než devět procent včelí populace ohroženo vyhynutím. Vědci zjistili, že používání některých chemických látek zvyšuje náchylnost hmyzu k chorobám a parazitům až trojnásobně. Přitom více než tři čtvrtiny druhů volně kvetoucích rostlin v mírných oblastech potřebují opylování hmyzem, aby plně rozvíjely plody a semena.

Opylovači jsou nenahraditelní i při produkci potravin. Tři čtvrtiny úrody včetně ovoce, zeleniny a jiných rostlin plodí díky opylení. Snížení rozmanitosti druhů opylovačů má celosvětový negativní vliv na lidské zdraví, nemluvě o tom, že pesticidy se můžou dostat i do medu, což představuje hrozbu pro včely i pro člověka.

Proti biologickým pouštím

Další klíčovou příčinou snižování množství nezastupitelného hmyzu jsou také značné změny v zemědělství. Dnes se jak známo řada farmářů zaměřuje na pěstování jedné plodiny, a tak v krajině chybí sady a květnaté louky. Ve větších částech Evropy, USA a Jižní Ameriky pokrývají monokultury rozsáhlé oblasti a vytvářejí takzvané biologické pouště.

Problémem však není jen proměna krajiny na zemědělskou půdu, ale také masivní odlesňování, fragmentace ekosystémů, urbanizace a odvodňování. Na celém světě tak jsou populace hmyzu v katastrofickém úpadku, a to i kvůli ničení přírodních stanovišť a znečišťování půdy, vody a ovzduší.

Přírodovědci zatím na celém světě popsali jeden milion druhů hmyzu a odhadují, že nejméně čtyři až deset milionů druhů dosud neznáme. Spočítat všechen hmyz v přírodě prakticky nejde, a proto ani nevíme, co všechno vymírá. Indikátorem úbytku našich létajících pomocníků je například i takzvaný fenomén předního skla, který může sledovat každý řidič. V poslední době zůstávají přední skla aut téměř bez hmyzu, a to bez ohledu na rychlost auta nebo denní či noční dobu.

Vědci většinu hmyzu zatím dlouhodobě nesledovali, ale na úbytku opylovačů se všichni shodují. I proto Evropská komise navrhla indikátor, který pomůže k lepšímu sledování dat. Při předložení iniciativy vyzval eurokomisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan EU k bezodkladnému jednání. „Budoucnost našich farmářů a našich venkovských komunit závisí na zdravých ekosystémech s bohatou biodiverzitou. Musíme jednat rychle, abychom úbytek hmyzu zastavili,“ prohlásil. Uvidíme, zda jeho slova v europrostoru plném podobných akutních výzev nezapadnou.

Text vyšel v tištěném dvouměsíčníku Sedmá generace 4/2018.

    Diskuse
    Zapadnou.

    Gradace destrukce tohoto světa vyráží dech.

    A setrvačnost tohoto pohybu je brutální.
    I kdybychom okamžitě dupli na brzdy, pofičíme dál jako rozjetý nákladní vlak.

    Žádné dupnutí na brzdy ovšem nehrozí.

    Bez šance.
    Co je na tom všem tak půvabné: my stojíme těsně před vyhynutím, a přesto dokážeme stále dělat jako by nic.

    Na Titaniku stále ještě vyhrává hudba.
    PM
    August 31, 2018 v 14.29
    Na Titaniku hudba a zde nálada
    jak v tom Bavorsku, kde řezník ještě poráží dobytek sám, babička vaří Griessnockerlsuppe, otec kifft. a farář káže modré z nebe.
    Shlédl jsem krimikomedii Śauerkrautkoma a nezbývá než přiznat barvu
    Potvrzuje se, že vymírání škůdců hmyzu je nevyhnutelné...bych dodal.
    VP
    August 31, 2018 v 15.27
    Materialistům přece o nic nejde. Člověk vyhyne, vyvine se nový ROZUMNÝ druh - delfín. Až obsadí moře, začne dobývat souš. Už prý umí zabíjet ze záliby.
    PM
    August 31, 2018 v 19.21
    I matrialisté jsou dítka křesťanské epochy
    a na víc než na biblická proroctví se jim nedostává.
    Tedy mimo několika málo potrefených znalostí pravdy.....bych dodal.
    JN
    August 31, 2018 v 22.40
    Někteří to vyčítají Bohu:
    "Kdybys, Bože, existoval, žádné takovéhle zlo a ekologické katastrofy bys nedopustil! Takže je jasné, že neexistuješ a můžeme si teda dělat, co chceme."
    HZ
    September 1, 2018 v 1.0
    Paní Hájková,
    hmyz už je potravinou současnosti.
    Penny má v aktuálním letáku nabídku vita chleba s cvrččí moukou a makovou svačinku s toutéž přísadou, pod heslem Mlsání bez výčitek!
    September 1, 2018 v 7.6
    Proč bez výčitek?
    JN
    September 1, 2018 v 9.44
    Pohádka o tom, jak došlo ke katastrofě
    Od jisté doby je jasné, že si musíme pomoci sami svým rozumem. Osvícený rozum by nám měl přiblížit dobro a učinit ho součástí našich životů:

    "Rozume, jestli existuješ, řekni proč existuje dobro a jaký je smysl života?"

    "I ty můj hlupáčku, kladeš si příliš složité otázky, na které ti mohu poskytnout odpověď jenom já, ale nebude to zadarmo!"

    "Čeho si žádáš, osvícený Rozume?"

    "Chci tvoji duši!"

    "No, vždyť ji máš. Duše a rozum jsou přece jedno tělo. A teď mi už konečně řekni, jak je to s tím dobrem a smyslem mýho života."

    "Slyš tedy: Dobro existuje proto, aby ses měl dobře. A to je i smysl tvého života!"

    "Díky, teď už vím vše, co potřebuji. Tak sbohem, Rozume."

    + Další komentáře