Po dramatickém celonočním jednání schválili v pátek nad ránem představitelé všech členských států Evropské unie zpřísnění cíle pro snižování emisí do roku 2030, a to ze současných čtyřiceti procent na pětapadesát. Jednání summitu prodloužil zejména postoj Polska, Maďarska a České republiky, které se snažily zajistit lepší finanční podmínky pro transformaci energetiky pro své státy. A také prosadit, aby plyn a jaderná energie byly oficiálně považovány za technologie určené pro zelenou transformaci.

Zatímco v případě atomové energie zástupci států Visegrádské čtyřky neuspěly, plyn jako transitní palivo se jim do výsledného usnesení podařilo protlačit, a to zejména díky podpoře ze strany Francie. Stejně tak se středoevropským státům podařilo zajistit, že výnosy ze systému obchodování s emisními povolenkami půjdou ve větší míře do států, které jsou na uhlí více závislé. Tedy právě do Polska, Německa a České republiky.

Předseda Evropské rady Charles Michel po uzavření dohody uvedl, že tento krok byl nezbytný k zajištění toho, aby Evropská unie dosáhla do poloviny století uhlíkové neutrality. „Stali jsme se lídry v boji proti změnám klimatu,“ uvedl Michel na svém Twitteru.