Po dramatickém celonočním jednání schválili v pátek nad ránem představitelé všech členských států Evropské unie zpřísnění cíle pro snižování emisí do roku 2030, a to ze současných čtyřiceti procent na pětapadesát. Jednání summitu prodloužil zejména postoj Polska, Maďarska a České republiky, které se snažily zajistit lepší finanční podmínky pro transformaci energetiky pro své státy. A také prosadit, aby plyn a jaderná energie byly oficiálně považovány za technologie určené pro zelenou transformaci.

Zatímco v případě atomové energie zástupci států Visegrádské čtyřky neuspěly, plyn jako transitní palivo se jim do výsledného usnesení podařilo protlačit, a to zejména díky podpoře ze strany Francie. Stejně tak se středoevropským státům podařilo zajistit, že výnosy ze systému obchodování s emisními povolenkami půjdou ve větší míře do států, které jsou na uhlí více závislé. Tedy právě do Polska, Německa a České republiky.

Předseda Evropské rady Charles Michel po uzavření dohody uvedl, že tento krok byl nezbytný k zajištění toho, aby Evropská unie dosáhla do poloviny století uhlíkové neutrality. „Stali jsme se lídry v boji proti změnám klimatu,“ uvedl Michel na svém Twitteru.

Experti z ekologických organizací však toto nadšení nesdílejí. Vadí jim zejména, že stanovený cíl je nedostatečný a závazný sice pro všechny státy, ale je zprůměrovaný na celou Evropskou unii. Jinými slovy některé státy mohou snižovat méně, pokud jiné budou snižovat více.

Stejně tak požadovali, aby v souladu s doporučením vědců Evropská unie snížila emise v příští dekádě alespoň o pětašedesát procent. Nejvíce jim však vadí, že do cíle se započítává i zachycování uhlíku lesy či půdou a vylepšování bilance mokřady či jinými ekosystémy.

I podle analýz Evropské komise kvůli tomu bude výsledné snížení emisí v klíčových sektorech, jako je energetika, doprava či zemědělství, pouze na úrovni padesáti procent. Pokud instituce Evropské unie výrazněji nepřepracují současnou klimatickou legislativu, zvládne EU podle svých vlastních analýz snížit během příštích deseti let emise jen o šestačtyřicet procent.

„Vlády se budou snažit prodat toto rozhodnutí jako historický krok, nicméně všechny analýzy ukazují, že se jedná jen o drobný posun ve snižování evropských emisí. Ukazuje to, že politici nedbají na doporučení klimatických vědců. A také, že většina politiků se bojí zakročit proti velkým znečišťovatelům,“ uvedl Sebastian Mang z evropské pobočky Greenpeace.

Poláci: chceme rovné zacházení

Polsko s Česká republika při osmihodinovém jednání vedly skupinu převážně východních států, které požadovaly záruky, že dostanou více peněz na uskutečnění energetické transformace. Mimo jiné se jim povedlo zajistit také navýšení rozpočtu Modernizačního fondu pro východní státy. Tento fond tvoří výnosy z emisních povolenek a je určený na investice do energetiky.

Polský premiér Mateusz Morawiecki novinářům řekl, že při jednání chtěl hlavně dosáhnout spravedlivého zacházení se státy, které na transformaci ekonomiky potřebují více peněz a času. Zkušenosti s čerpáním evropských peněz určených pro přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku ve státech, jako je Polsko a Česká republika, jsou však takové, že většinou končí v rukou velkých energetických korporací.

Příkladem může být nastavení pravidel pro čerpání peněz z Modernizačního fondu, ve kterých ministerstvo životního prostředí zvýhodnilo velké firmy. Andrej Babiš pak při jednání zároveň prosadil, aby státy Evropské unie braly ohled na to, že se Česká republika nyní potýká s úbytkem lesů v důsledku kůrovcové kalamity. Reálně tak české lesy emise nezachytávají, ale naopak vytvářejí.

I v tomto případě ekologové dlouhodobě upozorňují, že za neutěšený stav lesů může v první řadě vláda, která dlouhodobě podporuje výsadbu smrkových monokultur a dopustila přemnožení spárkaté zvěře.

Neúspěšný byl však pokus českých a polských vyjednavačů dostat do usnesení explicitní podporu pro jadernou energii jako zdroj určeného pro přechod na čistou energii. Úspěšní byli pouze v případě plynu, který je v textu zmíněn jako přechodové palivo. Jak však vědci i ekologové dlouhodobě upozorňují, plyn ve skutečnosti klimatickou krizi významným způsobem prohlubuje.

„Česká republika na jednání Rady zopakovala svou tradiční figuru. Dejte nám víc a nejlépe na jádro. Ale uspěla jen polovičatě. Jádro není narozdíl od plynu v textu zmíněno jako přechodová technologie. Znamená to však, že plynové projekty budou moct čerpat peníze pro takzvaně zelené investice. Přitom plyn je fosilní palivo. Čeká nás ještě hodně práce,” vysvětlil Jan Freidinger z české pobočky Greenpeace.

Konečnou dohodu však musí ještě schválit Evropský parlament, který si na jednom ze svých dřívějších jednání schválil, že podporuje snížení emisí o šedesát procent a pro všechny státy závazně. Podle bruselských novinářů se však nedá očekávat, že by se Europarlament vzepřel rozhodnutí Rady. Evropská komise pak bude muset navázat s významnými změnami klimatické legislativy, které by měly dosažení nového cíle zajistit.