Evropský fond obnovy páchne plynem, Unie na něj umožní čerpat peníze

Lucie Čejková

Pravidla fondu Evropské unie pro obnovu po pandemii umožňují žádat o dotace a půjčky na rozvoj plynové infrastruktury. Finance by na ni mohla získat i Česká republika.

Ačkoli unijní výbor pro životní prostředí doporučil vyloučit z fondu obnovy podporu fosilních zdrojů včetně plynu, výbory ekonomický a rozpočtový zaujaly odlišný postoj. Minulý týden se k horší variantě přiklonil také Evropský parlament, když schválil pravidla pro granty a půjčky včetně možnosti získat peníze na plynovou infrastrukturu. Foto Daina Le Lardicová, EP
Ačkoli unijní výbor pro životní prostředí doporučil vyloučit z fondu obnovy podporu fosilních zdrojů včetně plynu, výbory ekonomický a rozpočtový zaujaly odlišný postoj. Minulý týden se k horší variantě přiklonil také Evropský parlament, když schválil pravidla pro granty a půjčky včetně možnosti získat peníze na plynovou infrastrukturu. Foto Daina Le Lardicová, EP

Evropská unie ponechala ve fondu obnovy možnost čerpat miliardové částky na plynovou infrastrukturu. Pravidla pro zisk peněz z fondu, který v průběhu tří let poskytne členským státům celkem přes 672 miliard eur, odsouhlasil Evropský parlament minulý týden.

„Plán má dva cíle. V krátkodobém výhledu je to obnova, a to prostřednictvím podpory hrubého domácího produktu, investic a domácností. V dlouhodobém výhledu přinesou finance z něj žádoucí změnu a pokrok ve snaze o dosažení našich digitálních a klimatických cílů,“ okomentovala rozhodnutí jedna z vyjednavaček podmínek fondu Eider Gardiazabalová Rubialová (S&D).

Deník Referendum psal o klimatu ještě, než to bylo cool. Podpořte naši práci a pomozte nám učinit z něj společenskou prioritu.
×

Pravidla členským státům skutečně ukládají, aby v národních plánech směřovalo alespoň sedmatřicet procent žádané částky na opatření podporující unijní cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Zároveň ale ani nezakazují použít dotace na rozvoj infrastruktury užívající fosilní plyn.

Proč rozvoj plynové infrastruktury klimatickou krizi neřeší, jsme podrobně vysvětlovali už v minulosti. Ačkoli jsou emise oxidu uhličitého při používání plynu pro výrobu energie poloviční ve srovnání s uhlím, výpočty většinou nezohledňují jeho možné úniky při těžbě a transportu.

Plyn přitom obsahuje vysoký podíl metanu, který v atmosféře škodí víc než oxid uhličitý. Považovat ho za jakýsi most od uhlí k obnovitelným zdrojům je proto přinejmenším velmi riskantní.

Podle dokumentu Evropské komise lze však o grant nebo půjčku na plynovou infrastrukturu žádat právě pouze tehdy, pokud státy plyn zapracují do širšího plánu transformace energetiky jako přechodové palivo. Materiál nicméně slibuje, že příspěvky nebudou schvalovány plošně, ale posuzovány případ od případu. Přesto se proti záměru ohrazují odborníci i ekologické organizace.

„Komise natírá špinavé projekty jako plynovou infrastrukturu nazeleno a otevírá jim cestu k 672 miliardám eur z fondu obnovy. Záchranný plán je zelený jen naoko, financuje-li oblasti průmyslu, které ničí klima,“ zkritizovala postup pro server Euractiv Ariadna Rodrigová z evropské pobočky Greenpeace.

Fond by mohl zaplatit rozvoj plynu i v České republice

Výjimka pro plyn se týká především regionů, jejichž energetika závisí z velké části na černém či hnědém uhlí nebo na ropě. Mohla by mezi ně patřit i Česká republika, kterou studie Evropské unie řadí mezi uhelné regiony. Z uhlí u nás totiž pochází přes čtyřicet procent teplaelektřiny.

O kolik peněz na proměnu energetiky Česká republika požádá, zatím není jisté. Narychlo připravená první verze národního plánu uváděla částku sedm a půl miliardy, tedy jen zlomek z celkově požadovaných grantů ve výši 172 miliard korun (6,6 miliard eur). Evropská komise ale nakonec materiál vrátila vládě k přepracování.

Dokument za Českou republiku připravuje ministr Karel Havlíček (ANO). Vládě by ho měl předložit na konci února a zvažuje, že v něm o dotace na plyn zažádá. „Diskutujeme o náležitostech dekarbonizace, typu přechod tepláren na plyn,“ uvedl v debatním pořadu Národního centra průmyslu.

Než bude s plánem obnovy pracovat vláda, musí ho ještě projednat Národní ekonomická rada vlády a tripartita. Po schválení vládou projde také kontrolou ze strany unijních orgánů. Jeho finální verzi by měla Česká republika předložit Evropské komisi do konce dubna, finance by pak mohla čerpat do roku 2023.

Další informace:

Diskuse

Nechápu, co jiného organizace jako Greenpeace čekaly? Uhlí ne, jádro ne, plyn ne -- takže přechod komplet na obnovitelné zdroje během několika let?? Leda ve snu.

Kdyby byla česká vláda co k čemu, sáhne po těch plynových penězích ve velkém a začne přebudování české energetiky a teplárenství na poměr 50:50 OZ a plyn, všechno ostatní přestává dávat smysl, uhlí i "klasické" jádro se z různých důvodů nebudou rentovat a lepší už to nebude.

Na brzkou uhlíkovou neutralitu sice s takovou můžeme zapomenout, ale i to se dalo čekat. A třeba se jednou přece jen podaří plyn nahradit žlutým nebo zeleným vodíkem...

Nicméně se obávám, že schopnost české politické reprezentace nalézt systémové řešení jakéhokoliv problému, i menšího, se limitně blíží nule, takže můžeme spíše očekávat chaos a flikování, což je tváří v tvář tomu, že se chystáme do dvanácti let odstavit přes 40% energetické kapacity a velkou část teplárenství skutečně "povzbudivá" zpráva...