↗

Ani nový čínský plán pro příštích pět let neslibuje mnoho zlepšení. Vláda v něm například slibuje „čisté a efektivní využívání uhlí“. Jak toho chce pokračujícím spalováním znečišťujícího fosilního zdroje dosáhnout, není ale jasné. Foto Tom Fisk, Pexels

Slibný pokles, který vystřídal špinavý růst. Tak lze stručně shrnout, jak se restrikce kvůli koronavirové pandemii podepsaly na čínských emisích oxidu uhličitého. Zatímco v první polovině loňského roku v meziročním srovnání klesly o necelá tři procenta, po uvolnění opatření ale naopak prudce vzrostly a zaznamenaly čtyřprocentní růst.

Podrobný vhled do obnovy ekonomiky v Číně přinesla minulý týden analýza serveru Carbon Brief. Ačkoli srovnání let 2020 a 2019 ukazuje, že země loni vypustila do ovzduší „jen“ o jeden a půl procenta oxidu uhličitého více, číslo v sobě skrývá téměř sedmiprocentní skok mezi první a druhou polovinou loňského roku.

Z analýzy rovněž vyplývá, že Čína po jarních omezeních vsadila na znečišťující sektory, například stavebnictví a těžký průmysl. Dokazují to nejen údaje o výrazně zvýšené spotřebě fosilních paliv, ale také osmiprocentní nárůst uhlíkově náročné produkce cementu nebo nebývalý vzestup výroby oceli, a to o dvanáct procent.

↗

Špinavý restart čínské ekonomiky lze vyčíst z tamního prudkého nárůstu spotřeby fosilních zdrojů. Zleva uhlí, ropa a plyn. Zatímco modrošedé odstíny v levé části grafů ukazují meziroční trendy, ze kterých rok 2020 nevychází až tak špatně, důležitá je část za přerušovanou čarou. Loňský vývoj je v ní rozdělen na pololetí, oranžový sloupec zastupuje první polovinu roku a červený tu druhou. Grafika Carbon Brief

Ani minulý týden zveřejněné čínské plány pro příštích pět let neukazují, že by tamní vláda zamýšlela využít obnovu po koronavirové pandemii k rychlejšímu přechodu na nízkoemisní ekonomiku. Navzdory očekáváním v nich chybí konkrétní kroky, které by Čínu vedly k dosažení závazků zlomit nárůst emisí CO2 do roku 2030 a být uhlíkově neutrální do roku 2060.