Systém půjček Evropské centrální banky zvýhodňuje znečišťující průmysl a fosilní korporace. Soukromé společnosti, které přispívají ke klimatické krizi, díky němu získávají lepší postavení na trhu a tím i vyšší zisky. Ukazuje to zpráva, kterou minulý týden zveřejnili výzkumníci z organizací New Economics Foundation a Greenpeace a tří britských univerzit.

Dokument podrobně popisuje celý proces, jenž ke zvýhodnění vede. Zjednodušeně ho lze shrnout tak, že si Evropská centrální banka ve srovnání s jinými soukromými aktéry více cení zástav od znečišťujících společností a rovněž je nepoměrně často přijímá.

„Současné nastavení způsobu půjček a zástav nejen že je v rozporu s demokraticky definovanými cíli Pařížské dohody a Zeleného údělu Evropské unie, ale také aktivně vytváří základ pro narušení trhu a uměle udržuje odvětví s vysokým uhlíkovým znečištěním,“ píšou odborníci ve shrnutí výsledků výzkumu.

Zástava musí půjčku od Evropské centrální banky doprovázet vždy. Instituce tím podle svých pravidel brání unijní finance před případnými ztrátami, pokud by dlužník nezvládal splacení půjčené částky. Sama banka však také určuje, jakou hodnotu pro ni poskytnutý majetek či finanční tok má, ale i to, zda ho vůbec jako zástavu přijme.

Pro lepší představu uvádějí výzkumníci příklad, kdy Evropská centrální banka obdrží žádost o půjčku spolu s nabídkou ručení ve výši jedné miliardy eur. Banka může po vyhodnocení spolehlivosti a další faktorů určit, že navržená zástava pro ni má hodnotu pouze devíti set milionů eur. Výše půjčky tak nepřesáhne tuto nižší částku.

Právě posuzování zástav dává unijní bance prostor pro to, aby určité společnosti zvýhodnila. V případě fosilních korporací a znečišťujících odvětví ekonomiky se to podle zveřejněné zprávy děje už jen tím, že jejich zástavy banka vůbec přijímá. Společnosti, které mohou ručení poskytnou, jsou totiž podle zveřejněné zprávy investory vnímány jako spolehlivější než jiné, a tak do nich celkově proudí více peněz.

Nepoměrně lepší podmínky pro zmíněné společnosti pak zajišťuje Evropská centrální banka i tím, že při hodnocení zástav nezohledňuje například jejich uhlíkovou stopu nebo klimatická rizika, která z podnikání těžkého a „špinavého“ průmyslu plynou. „Banka tak tímto způsobem vytváří příznivé podmínky pro financování těch, kdo nesou nevětší podíl zodpovědnosti za klimatickou krizi,“ uvádí zpráva.

Banka podle jejích zjištění zvýhodnila přes sedm set padesát fosilních korporací, jako jsou Shell, OMV nebo Eni, a přijala od nich zástavy ve výši zhruba tři sta miliard eur, tedy téměř 8 bilionů korun. Výzkumníci dále vypočítali, že společnosti ze znečišťujících sektorů, například dopravy, těžby či stavebnictví poskytují zhruba šedesát procent všech zástav, ačkoli zaměstnávají jen necelou čtvrtinu Evropanů.

Evropská banka chce klimatickou krizi řešit, zatím k ní ale spíš přispívá

Autoři výzkumné zprávy navrhují několik metod, jak do posuzování výše ručení zahrnout hodnocení zátěže pro životní prostředí. Banku rovněž vyzývají k přehodnocení systému půjček tak, aby jimi neprohlubovala klimatickou krizi, ale naopak napomáhala k jejímu řešení.

„Klimatická krize bohužel jen tak neodejde a my si nemůžeme dovolit čekat, až nějaká změna přijde sama,“ okomentovala zjištění ekonomka Miatta Fahnbullehová z organizace New Economics Foundation. „Se zprávou přinášíme i návrhy, které Evropské centrální bance umožní snáze a rychleji směřovat k tomu, aby se stala skutečně vzorovým příkladem pro očištění vlastních operací i širšího finančního systému,“ doplnila.