V první polovině března Všečínské shromáždění lidových zástupců schválilo 14. pětiletku, která načrtla hlavní cíle sociálního a ekonomického rozvoje do roku 2025. Mimo jiné v ní představilo plán, jak posílit zemi pomocí vědy a techniky. Vytyčuje v něm sedm okruhů „hraničního výzkumu“, tedy špičkového výzkumu, který by měl být hnací silou pokroku. Na ně se pak hodlá i s ohledem na „národní bezpečnost a rozvoj“ soustředit.

Těmito okruhy jsou například „výzkum mozku“, v němž se ČLR hodlá zaměřit na technologie BCI (Brain-computer interface), které propojují lidský mozek s počítačem, či na oblast genetického inženýrství a biotechnologie, v jehož rámci dokument zmiňuje především výzkum a využití genomu. Obzvlášť druhá zmíněná oblast však budí obavy, a to hned z několika důvodů.

Systémové zneužití biotechnologií?

V souvislosti s biotechnologiemi a konkrétně s genovým editováním se dostala Čína do středu pozornosti v roce 2018. Čínský vědec Che Ťien-kchuej na podzim toho roku oznámil, že se v Číně narodily první geneticky modifikované děti na světě. Dvojčatům Lulu a Naně pomocí techniky editace genu CRISPR zablokoval gen CCR5, díky čemuž by měla být imunní vůči nemoci AIDS. V následujícím roce se pak narodilo třetí geneticky modifikované dítě.

Reakce čínské vlády byla zprvu nadšená. Vládní Lidový deník Žen-min ž‘-pao v článku publikovaném na svém webu nešetřil chválou:

„Jsou to první geneticky modifikované děti, které získaly imunitu proti onemocnění AIDS. Zároveň to znamená, že Čína učinila historický průlom v oblasti technologie genetické editace za účelem prevence nemocí.“ V textu byly dále citovány dvě studie veřejného mínění, čínská a americká, které potvrzovaly pozitivní přístup populace k technikám genetické editace. Článek byl však po několika hodinách z webu odstraněn.

I přes pozdější odmítnutí tohoto zákroku, a dokonce odsouzení Che Ťien-kchueje a jeho dvou spolupracovníků k několikaletému vězení a pokutě, je však zřejmé, že celý experiment nebyl činem „osamělého vlka“, ale byl podmíněn vládním technonacionalismem. Che „zjevně překročil etické hranice v systému, který mu je překročit dovolil“. A můžeme dokonce dodat, že ho k tomu režim vedl různými pobídkami.

Jednotná fronta ve vědě

Che Ťien-kchuejova kariéra a působení bylo výrazně propojeno s organizacemi čínské jednotné fronty a jejími programy na přilákání talentovaných čínských vědců ze zahraničí zpět do vlasti. Už při doktorském studiu na texaské Rice University působil jako prezident Asociace čínských studentů a vědců (Chinese Students and Scholars Association), jejímž úkolem je kontrolovat a monitorovat čínské studenty a vědce v zahraničí.

Po postdoktorském studiu na Standford University se vrátil do ČLR motivován pobídkou vládního programu „Shenzhen's Peacock Plan“ a založil společnost Direct Genomics, která se zabývá sekvenováním jednotlivých molekul DNA pro klinické využití. Tato společnost měla velkou podporu ministerstev i státních médií. V roce 2017 se Che stal součástí prestižního vládního Plánu deseti tisíc talentů. O samotném záměru genetické editace dětí pak věděla přinejmenším šenčenská nemocnice HarMoniCare, jejíž etická komise tento experiment schválila.

Není zřejmé, jestli čínská vláda celý projekt znala, nebo jestli její programy Che Ťien-kchuejův postup pouze umožnily. Jak však píše čínská fyzička Čcheng pro Bulletin amerických jaderných vědců, „v podmínkách, kdy je každý Číňan intenzivně sledován, aby byl odhalen i sebemenší náznak politické neposlušnosti, je zřejmé, že když se čínská vláda rozhodne nějakou oblast přehlížet, vypovídá tím dost o svých prioritách a etice.“

Za hranicemi medicíny

Nízké etické standardy v čínské vědě a nevymáhání platných pravidel, které dovolily Che Ťien-kchuejovi provést jeho experiment, však nejsou jediným problematickým bodem celé věci. Z čeho bychom měli mít obavy (nejen) v oblasti čínské biotechnologie je opět názorně vidět na jiné stránce případu tohoto vědce. Několik vědeckých časopisů totiž shodně vyjádřilo obavu, jestli opravdu jednal „jen“ za účelem prevence nemoci, tedy získání imunity proti AIDS.

Autorka článku pro Bulletin amerických jaderných vědců si například všímá, že „Che nezmiňuje existující bezpečné a efektivní prostředky, které umožňují HIV pozitivním mužům mít HIV negativní děti“.

Podobně Antonio Regalado pro web MIT Technology Review píše, že odstranění genu CCR5 za účelem vytvoření odolnosti vůči viru HIV není právě nejlogičtější cestou, jak k věci přistoupit: „Jsou známy jednodušší a méně nákladné způsoby prevence nákazy virem HIV. Editace embryí v průběhu oplodnění ve zkumavce [jak to provedl Che] by navíc byla drahá a vyžadovala by špičkové technologie. Pravděpodobně by tak v mnoha chudých regionech světa, kde se virus HIV rychle šíří, byla nepoužitelná.“

Další článek MIT jde o něco dál a upozorňuje, že editace genu CCR5 mohla sloužit také k vylepšení kognitivních funkcí. Výzkumy totiž ukazují, že odstranění tohoto genu „zlepšuje zotavení lidského mozku po cévní mozkové příhodě a mohlo by souviset s větším úspěchem při učení.“ Autor článku doslova říká: „Zprávy o prvních geneticky upravených dětech vyvolaly spekulace o tom, zda by technologie CRISPR jednoho dne nemohla být použita k vytvoření superinteligentních lidí, možná jako součást biotechnologického soupeření mezi Spojenými státy a Čínou.“

Souvislost mezi tímto genem a kognitivními schopnostmi bylo poprvé představeno v roce 2016 a Che o této souvislost věděl. Potvrdil to v odpovědi na otázku, která mu byla položena během Mezinárodního summitu editace lidského genomu. Zároveň ale popřel, že by zvyšování inteligence bylo jeho cílem.

Mezinárodní kritiku sklidil také experiment jiného čínského vědce Ping Su, který v roce 2019 vložil lidský gen růstu mozku do několika opic. Takto geneticky upravené opice pak měly lepší paměť a vykazovaly kratší reakční časy. Mnozí však považují jeho postup za eticky nepřijatelný, a v zemích s přísnější bioetickými předpisy, než je Čína, dokonce nelegální. Výzkum (tedy jeho publikace) nemohl dokonce na Západě ani najít vydavatele.

S přihlédnutím k těmto souvislostem je těžké neobávat se toho, co může čínskou pětiletkou deklarované zaměření na „výzkum mozku“ a „biotechnologie“ představovat.

Propojení s armádou

Největší znepokojení však vyvolává podezření, že podobné experimenty na lidech nejenže nezůstanou pouze v hranicích medicíny, ale naleznou uplatnění přímo ve vojenství.

Elsa B. Kania ve své studii cituje Che Fu-čchua, bývalého ředitele Akademie věd vojenského lékařství při Čínské lidové osvobozenecké armádě a současného viceprezidenta Akademie vojenských věd: „[Vojenské] operace se rozšíří z fyzické a informační oblasti do oblasti vědomí; lidský mozek se stane novým bojištěm. Úspěch na budoucím bojišti bude vyžadovat dosažení nejen ‚biologické‘, ale také ‚kognitivní‘ a ‚inteligenční dominance‘.“

Uvedenou metodou editování genu CRISPR se v současné Číně zabývá nezanedbatelné množství institucí, převážně pro zemědělské a medicínské účely. V době propagované „fúze vojenské a civilní sféry“ je však nasnadě, že technologie snadno pronikne do armádní oblasti. Kania si navíc všímá, že „velká část výzkumu technologie CRISPR se odehrává v čínských vojenských lékařských a výzkumných institucích, zejména pak ve Všeobecné nemocnici Čínské lidové osvobozenecké armády.“

Ze zaměření na „vylepšování člověka“ (human enhacement) pak logicky vyplývá také další oblast zmíněná v současné pětiletce jako nástroj „národního rozvoje“, a to konkrétně výzkum mozku a technologie BCI. Jejímu vojenskému využití v ČLR se Kania věnuje také detailně.

Převzít vedení

14. pětiletý plán přichází v době, o které čínští představitelé, včetně generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, mluví jako o období přelomových „staletých změn“. Ty odkazují k současné nestabilní situaci ve světě a k očekávání změn světového řádu, ve kterém Čína převezme vedení a stane se globální supervelmocí. Technologické oblasti, pomocí nichž usiluje strana o „posílení země“, nám dávají nahlédnout pod pokličku toho, jakými prostředky chce této pozice dosáhnout.