Biologickou dominancí k vůdčímu postavení ve světě
Karina KapounováBiotechnologie mají ČLR pomoci získat strategickou výhodu na globálním hřišti. Jejich rozvoj staví na nízkých etických standardech vědy a na závislosti čínského výzkumu na stranických zájmech.
V první polovině března Všečínské shromáždění lidových zástupců schválilo 14. pětiletku, která načrtla hlavní cíle sociálního a ekonomického rozvoje do roku 2025. Mimo jiné v ní představilo plán, jak posílit zemi pomocí vědy a techniky. Vytyčuje v něm sedm okruhů „hraničního výzkumu“, tedy špičkového výzkumu, který by měl být hnací silou pokroku. Na ně se pak hodlá i s ohledem na „národní bezpečnost a rozvoj“ soustředit.
Těmito okruhy jsou například „výzkum mozku“, v němž se ČLR hodlá zaměřit na technologie BCI (Brain-computer interface), které propojují lidský mozek s počítačem, či na oblast genetického inženýrství a biotechnologie, v jehož rámci dokument zmiňuje především výzkum a využití genomu. Obzvlášť druhá zmíněná oblast však budí obavy, a to hned z několika důvodů.
Systémové zneužití biotechnologií?
V souvislosti s biotechnologiemi a konkrétně s genovým editováním se dostala Čína do středu pozornosti v roce 2018. Čínský vědec Che Ťien-kchuej na podzim toho roku oznámil, že se v Číně narodily první geneticky modifikované děti na světě. Dvojčatům Lulu a Naně pomocí techniky editace genu CRISPR zablokoval gen CCR5, díky čemuž by měla být imunní vůči nemoci AIDS. V následujícím roce se pak narodilo třetí geneticky modifikované dítě.
Reakce čínské vlády byla zprvu nadšená. Vládní Lidový deník Žen-min ž‘-pao v článku publikovaném na svém webu nešetřil chválou:
„Jsou to první geneticky modifikované děti, které získaly imunitu proti onemocnění AIDS. Zároveň to znamená, že Čína učinila historický průlom v oblasti technologie genetické editace za účelem prevence nemocí.“ V textu byly dále citovány dvě studie veřejného mínění, čínská a americká, které potvrzovaly pozitivní přístup populace k technikám genetické editace. Článek byl však po několika hodinách z webu odstraněn.
I přes pozdější odmítnutí tohoto zákroku, a dokonce odsouzení Che Ťien-kchueje a jeho dvou spolupracovníků k několikaletému vězení a pokutě, je však zřejmé, že celý experiment nebyl činem „osamělého vlka“, ale byl podmíněn vládním technonacionalismem. Che „zjevně překročil etické hranice v systému, který mu je překročit dovolil“. A můžeme dokonce dodat, že ho k tomu režim vedl různými pobídkami.