Konzervativní klimatická politika: plánování, levicová řešení a jaderná energie

Radek Kubala

Alexandr Vondra s dalšími autory vydal knihu, v níž se snaží definovat konzervativní ekologickou politiku. Výsledkem je text, v němž pravicoví aktéři soustavně a mnohde explicitně legitimizují agendu ekologického a klimatického hnutí.

Má-li kniha Alexandra Vondry a kolektivu předznamenat obrat v politice nejen ODS, ale i celé české pravice, která tak dále nebude blokovat ekologickou agendu, pak je to velmi dobrá zpráva. Foto Books and Pipes

Sun-c‘ v knize Umění války pravil: „nepouštěj se do boje, v němž bys musel stoupat po svahu. Chceš-li se utkat s nepřítelem, neplav se proti proudu.“ Už starověcí váleční stratégové věděli, že pokud má soupeř výhodnější postavení a je schopen definovat parametry střetnutí, potom nemá smysl pouštět se do velkých akcí.

Nejinak je tomu v politice, ve které je jedním z klíčových umění schopnost nastolit a zarámovat téma diskuse tak, aby ideový protivník musel reagovat, a byl tedy vždy v nevýhodě. I tímto prizmatem lze číst novou knihu Musí být ekologie alarmistická? Hledání realistických odpovědí, jejímž cílem je definovat konzervativní zelenou politiku.

Knihu v týdnu vydalo nakladatelství Book and Pipes a zaštítili ji konzervativní europoslanec za ODS Alexandr Vondra, CEVRO institut a německá nadace Hannse Seidela přidružená k německé politické straně CSU.

Myšlenkový postup většiny kapitol knihy je takřka stejný. Nejprve vytvoření slaměného panáka domnělého přehnaného klimaalarmismu (kterou reprezentuje jen Greta Thunbergová nebo Evropská unie), přes přidání několika mýtů o ekologické politice až k ujištění, že nelze poroučet větru a dešti (z téhle fráze už na sedmdesáté stránce bolí hlava) a že člověk je tvor vynalézavý a se vším si poradí.

Východiskem pak jsou „racionální“ řešení, o kterých ekologické hnutí mluví už desítky let. Nejzajímavější na celé knize tak není fádní nálepkování klimatického hnutí coby nepřítele všech lidí, ale povaha nabízených řešení. Vyjma důrazu na jadernou energii a stavbu přehrad totiž většina z nich zapadá do toho, co běžně požaduje klimatické i ekologické hnutí. A popravdě tato řešení nejsou ani moc pravicová ani konzervativní.

Regulace, plánování a kritika růstu

Tak Alexandr Vondra ve své předmluvě ke knize přímo vzývá ekologické regulace, včetně limitů pro znečišťující emise a zákonů na ochrany vod. Sympatické mu na nich připadá, že je ve Spojených státech zaváděl také republikán Richard Nixon (ve skutečnosti rozvíjel politiku svých demokratických předchůdců). Škoda, že zástupci ODS většinou hlasují proti těmto regulacím a během své poslední vlády je důsledně škrtali.

×
Diskuse

Nezbývá než k článku dodat -- jestli má být ČR energeticky nezávislá a mít skutečně bezemisní energetiku, bez nových jaderných bloků (ano, množné číslo) se neobejde.

Ale klidně si můžeme na bezemisní energetiku hrát a OZ doplnit plynem, nejlépe zkapalnělým a pak zase odkapalněným z frakování.

Je to jedno.

Spotřeba fosilních paliv světově stále strmě stoupá a klimatická změna nás během pár desetiletí drsně převálcuje.

Tak, jak si nedovedeme ani představit...