Fotografie s transparenty, videa a další příspěvky s označením #NoMoreEmptyPromises (#UžŽádnéPrázdnéSliby) se dnes objevují na sociálních sítích. Studentské klimatické hnutí Fridays for Future pořádá globální stávku, při které od vlád požaduje konkrétní a spravedlivé klimatické politiky.

Kvůli pandemickým opatřením se v mnoha zemích protestuje výhradně online a lidé se propojují přes Facebook, Twitter, Instagram a další platformy. Nejinak je tomu i v České republice. Tuzemští zástupci Fridays For Future připravili dvanáctihodinové vysílání, během kterého například připomínají svou první stávku za klima před dvěma lety. Diskutují o ženách a klimatu, nebinaritě a aktivismu či občanské angažovanosti. Představují rovněž takzvanou koblihovou ekonomiku.

„Postupující změna globálního klimatu je stále bezprecedentní hrozbou pro celé lidstvo, ačkoliv v posledním roce v mediálním prostoru částečně ustoupila do pozadí vlivem tragických následků koronavirové pandemie. Řešení obou krizí je nicméně navzdory neustálým slibům politiků v nedohlednu,“ uvedli čeští studenti z Fridays for Future ve společném prohlášení.

Na českou vládu směřují pět požadavků. Chtějí:

• konec investic do těžby a výzkumu fosilních paliv,
• stanovit závazné roční uhlíkové rozpočty sestavené na základě vědeckých poznatků,
• nastavit mezinárodní klimatické zákony tak, aby byly sociálně a ekonomicky spravedlivé,
• poskytnout prostor veřejnosti k účasti na rozhodování v oblasti klimatického práva a
• podniknout kroky potřebné k uznání ekocidy mezinárodní trestnou činností.

Během dopoledního programu podpořili studentskou stávku někteří čeští odborníci a ekologové. Promluvili klimatolog Alexandr Ač, Radek Kubala z platformy re-set a Jan Rovenský z Greenpeace.

Veronika Dombrovská z hnutí Limity jsme my vyzdvihla, že mladí lidé sdružení v organizaci Fridays For Future vytrvale upozorňují na změnu klimatu i v době koronavirové pandemie. „I když se nemohou pořádně potkat, vymýšlejí způsoby, jak dál upozorňovat na problémy, které s pandemií nezmizely. A to je hrozně důležité,“ řekla ve svém projevu.

Výzkumnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Kateřina Davidová pak shrnula, jak čeští politici v oblasti klimatu dosud postupují. „My jsme šampioni v tvorbě strategických dokumentů. Ale když potom přijde na lámání chleba a my s tím skutečně máme něco udělat, tak jsou to opravdu jen ty ‚empty promises‘. Nejsme už schopni to nějak přetavit do reality,“ popsala během online vysílání.

Podle ministerstva životního prostředí dosavadní řešení stačí

Deník Referendum ohledně požadavků protestujících kontaktoval ministerstvo životního prostředí. V České republice je v současnosti aktuální hned první z nich, tedy vymezení se vůči fosilním palivům. Ministerstva momentálně diskutují o termínu ukončení těžby a spalování uhlí poté, co vláda poslala závěry Uhelné komise navrhující rok 2038 do meziresortního připomínkového řízení.

Nyní se však hledá shoda mezi ministry. S termínem navrženým vládní komisí souhlasí jen část z nich. „Jednání o příslušném materiálu, který je v mezinárodním připomínkovém řízení, stále probíhají. Pokud se podaří nalézt kompromis napříč resorty, bude materiál předložen k projednání ve vládě,“ napsala Deníku Referendum mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Že by se vláda k rozhodování o konci uhlí v České republice vůbec nemusela dostat, zmínil při svém dnešním projevu v rámci online stávky i Jan Rovenský z Greenpeace. Ihned však předeslal, že ekologické organizace nic takového nedovolí. „Můžu slíbit, že to, aby se na to jen tak zapomnělo, prostě nepřipadá v úvahu,“ vzkázal.

Deník Referendum se resortu životního prostředí ptal také na možnost zapojení veřejnosti do rozhodování o konci uhlí, což by odpovídalo dalšímu z požadavků probíhajícího protestu. Ministerstvo však zatím s ničím takovým nepočítá. Mluvčí Petra Roubíčková nicméně uvedla, že i přesto obdrželi řadu podnětů od veřejnosti a občanských organizací. Zda k nim přihlédnou, bude zřejmé až z výsledné podoby materiálu.

Ani nastavení uhlíkového rozpočtu teď pode ministerstva není na místě. Za dostatečnou náhradu považuje cíle na snížení emisí v rámci Politiky ochrany klimatu a systém emisních povolenek a emisních přídělů pro sektory, jichž se povolenky netýkají.

Přípravu nových právních rámců v oblasti klimatu v současnosti dokončují Evropská komise, Evropský parlament a Rada Evropské unie. Česká republika se podle Roubíčkové snaží v jednáních přispět k nalezení kompromisu. „Zásadním požadavkem České republiky však je, aby cíle pro roky 2030 a 2050 zůstaly v současné podobě,“ sdělila Deníku Referendum.

Opoziční politici volání po lepší ochraně klimatu podporují

Prosbu o vyjádření ke dnešnímu protestu a jeho požadavkům zaslal Deník Referendum všem sněmovním stranám. Z vládních stran neodpověděla žádná. Pouze komunisté, kteří menšinovou vládu tolerují, uvedli, že poselství stávky rozumějí a souhlasili by například se zavedením zákona o snižování emisí skleníkových plynů.

S apelem na důslednější ochranu klimatu souhlasí Piráti, TOP 09 a Starostové a nezávislí. „Občanské aktivity reagující na nečinnost politiků jsou nám blízké, protože z občanské aktivity vznikla i Česká pirátská strana. Já sama jsem se několika stávek i online výzev pořádaných hnutím Fridays for Future zúčastnila a svou účastí podpořím i tuto stávku za klima,“ uvedla pro Deník Referendum předsedkyně poslaneckého výboru pro životní prostředí za Piráty Dana Balcarová.

„Mladí lidé mají plné právo tlačit politiky k aktivní ochraně klimatu, mají právo na dobrou a udržitelnou budoucnost,“ dodala. Kromě toho zmínila například potřebu rychlé a spravedlivé transformace české energetiky nebo snahy Pirátů o zapojení veřejnosti do rozhodování ve všech oblastech včetně životního prostředí.

Mluvčí TOP 09 Vladan Vaněk Deníku Referendum napsal, že studentské protesty za klima podporují politici jeho strany dlouhodobě. Pro řešení klimatické krize navrhují například změny v hospodaření s krajinou nebo omezení největších znečišťovatelů skleníkovými plyny.

„Samozřejmé by mělo být postupné utlumování uhelných elektráren a ukončení těžby uhlí. Zároveň jsme proti tomu, aby elektrárny dostávaly časté výjimky z limitů na vypouštění škodlivých látek, ministerstvo životního prostředí k těmto výjimkám přistupuje často velmi benevolentně. Mezníkem ukončení činnosti u většiny uhelných elektráren by měl být podle našeho názoru rok 2030,“ vysvětlil Vaněk.

Ráznější kroky v klimatické politice podporuje i předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan. Nemyslí si však, že konkrétně o uznání ekocidy jakožto mezinárodní trestné činnosti by měli rozhodovat politici.

„Snaha o zachování udržitelné planety a eliminace ničivých dopadů na veřejné zdraví by měla probíhat ve formě debat na odborné úrovni v oblastech práva a ekologie. Není vhodné, aby se kriminalizace ekocidy stala předmětem politických bojů,“ sdělil Deníku Referendum.

Plané sliby odmítají lidé napříč kontinenty

K mezinárodní stávce uskupení Fridays for Future se připojují lidé z celého světa. Na sociálních sítích se objevily fotografie třeba z Japonska, Rakouska, Pákistánu nebo Keni.

„Mnoho zemí přijalo zdánlivě ambiciózní závazky k dosažení nulových emisí. Podobné prázdné sliby mohou být velmi nebezpečné, protože dávají pocit, že už se pro změnu dělá dost, ale není tomu tak, protože stanovené cíle jsou plné zadních dvířek, kreativního účetnictví a nevědeckých předpokladů,“ řekla členka Fridays for Future Polsko Maya Ozbayogluová.

Tak jako každý pátek protestovala za klima i švédská aktivistka a zakladatelka středoškolského hnutí Fridays for Future Greta Thunbergová. Fotografii označenou hashtagem #NoMoreEmptyPromises sdílela dnes v poledne na svém twitterovém účtu.

„Školní stávka, týden sto třicátý pátý. Na dnešek připadá globální stávka! Střídáme se ve směnách, aby nevznikaly davy a abychom udrželi naše počty co nejnižší,“ napsala Thunbergová.