Podle ohlasů se může jednat o přelomový okamžik pro ochranu životního prostředí v pojetí mezinárodního práva. Tým dvanácti odborníků pověřených organizací Stop Ecocide v úterý představil definici zločinu ekocidy, která by se mohla stát součástí mezinárodního práva.

Jejich návrhem se nyní budou zabývat země, které ratifikovaly smlouvu zakládající Mezinárodní trestní soud. Pokud jedna ze signatářských zemí navrhne, aby se definice stala součástí úmluvy, ekocida se může stát pátým typem zločinů, jimiž se soud zabývá — a vůbec prvním výslovně ekologickým.

„Všechny čtyři zločiny, které Mezinárodní trestní soud v současnosti stíhá, se zabývají pouze újmou, jíž mohou být vystaveni lidé. Náš návrh je jiný v tom, že do samé podstaty mezinárodního práva staví ekologické principy… Jde o součást změny obecného chápání přírody, a o nový nástroj k její ochraně,“ uvedl pro deník Guardian spolupředseda dvanáctičlenného týmu, profesor Philippe Sands z University College London.

Kromě něj tým tvořilo jedenáct dalších expertů z celého světa, mezi nimi například právnička OSN Dior Fall Sowová nebo environmentální právník Pablo Fajardo. Všichni pak mají dlouholetou zkušenost v různých právních odvětvích. Tvorbou definice byli pověřeni koncem minulého roku mezinárodní organizací Stop Ecocide.

Celá definice má jen kolem dvou set slov. Podle autorů bylo záměrem dospět ke stručné a přímočaré formulaci, aby poskytla ideální rámec ke stíhání viníků: ani příliš konkrétní, ani obecný. Klíčová část definice zločin ekocidy popisuje jako „nezákonné nebo svévolné činy vykonané s vědomím, že mohou s vysokou pravděpodobností mít za následek vážné, rozsáhlé či dlouhotrvající škody na životním prostředí“.

Text v dalších částech definuje základní pojmy. Důležité je pojetí termínu životní prostředí. Autoři definice tímto výrazem označují nejen živou a neživou přírodu včetně atmosféry, ale i vesmír. Za ekocidu by měla být považována de facto každá destrukce přírodních celků ohrožující život na Zemi.

Hnutí za potrestání viníků sílí

Zároveň však autoři po dlouhé debatě odmítli do definice explicitně zahrnout změny klimatu. Chtějí tak zamezit případné kritice ze strany některých států a korporací, a tím zvýšit šanci na brzké zakotvení definice v mezinárodním právu.