Amazonskou krajinou se táhne rezavé potrubí, v džungli jsou vidět ropné skvrny. Odpadní voda prosakuje do podzemních říček, které se vlévají do potoků. Texaco po sobě zanechalo v Amazonii 350 vrtů, na ziscích vydělalo asi třicet miliard dolarů a přitom vypustilo do krajiny 680 milionů hektolitrů toxického koktejlu, který se skládá z vody, ropy, kyseliny sírové a dalších karcinogenů. Směs se dostala do potoků i řek, které jsou pro místní obyvatele zdrojem pitné vody i obživy.

„Potkala jsem muže, jehož dvě děti zahynuly po koupání v kontaminované vodě. Jedno zemřelo do druhého dne, druhé se svíjelo šest měsíců v agónii,“ vypověděla zakladatelka Kennedyho centra pro lidská práva Kerry Kennedyová.

Podle svých slov v Amazonii viděla jámy s jedovatou tekutinou, které nebyly používány od roku 1974. Přímo z nich vedlo do vedlejšího potoka potrubí, v němž kolovala čirá tekutina. „Když jsem k ní přičichla, cítila jsem benzín,“ popsala Kennedyová. Potok je přitom hlavním zdrojem pitné vody pro místní obyvatele.

Takových jam zanechalo Texaco v Amazonii přibližně devět set. Žádná z nich nemá zajištěné dno, takže z nich jedy mohou prosakovat do okolní půdy i podzemní vody.

Nestrádala však jen krajina.

Místní si ještě pamatují na strašné chování pracovníků Texaca. „Znásilňovali ženy, pro zábavu odváželi šamany do vzdálených hor, aby zjistili, jestli najdou cestu zpátky. Firemní kamiony vypouštěly ropný odpad na místní stezky, kde si potom procházející lidé popálili chodidla o rozpálený dehet,“ tlumočila vyprávění indiánů Kennedyová.

Při posledním sčítání se zjistilo, že čtrnáct set lidí zemřelo na nemoci přímo související se znečištěním způsobeným ropnou společností. Výskyt rakoviny je v této oblasti třicetkrát vyšší než ve zbytku země. Zdravotnické týmy zjistily vyšší výskyt vrozených vad, potratů i kožních chorob.

Místní národy původních obyvatel vzaly nyní boj se současným vlastníkem Texaca, firmou Chevron, do vlastních rukou. Pod záštitou organizace Frente de Defensa de la Amazonia (Koalice za obranu Amazonie) požadují, aby zde Chevron po sobě svůj nepořádek uklidil.

Případ se však táhne už šestnáct let. Chevron se uchyluje k jedné vytáčce za druhou. „Jako Američanka jsem zděšená z toho, s jakým pohrdáním jedná americká společnost s nevinnými lidmi. My spotřebitelé, novináři, voliči a občané musíme donutit Chevron, aby převzal odpovědnost za svou činnost. Spravedlnosti musí být učiněno zadost,“ uzavírá Kerry Kennedyová.

Další informace:

Common Dreams Chevron and Cultural Genocide in Ecuador