Teď, nebo nikdy. Studenti budou před volbami stávkovat za klima
Adam Rektor-PolánekStudenti vyjdou v pátek 24. září do ulic, aby požadovali konkrétní řešení klimatické krize. Iniciativa hnutí Fridays for Future má tentokrát zvláštní motivaci: říjnové volby do Poslanecké sněmovny. Podle studentů volby „musí být o klimatu“.
Začíná nový školní rok a s ním se do ulic vrací studentské stávky za klima. V pátek 24. září tak budou středoškoláci požadovat neprodlené řešení klimatické krize například v Praze, Brně či Ostravě. Akce organizovaná hnutím Fridays for Future cílí především na volby do Poslanecké sněmovny, které se konají 8. a 9. října.
„Nacházíme se v klimatické krizi, ke které podstatně přispívá Česká republika. Vláda, která vzejde z říjnových voleb, bude hrát stěžejní roli v řešení klimatické krize. Nemůžeme čekat další čtyři roky. Musíme se snižováním emisí skleníkových plynů začít ihned… nadcházející volby nesou symbolické heslo Teď, nebo nikdy,“ uvedla pro média mluvčí hnutí Stela Joudalová. Stávka proto proběhne v symbolických 11:59, tedy za minutu dvanáct.
Studenti důležitost stávky vysvětlují mimo jiné srpnovou zprávou Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC), která shrnuje veškeré relevantní poznatky o klimatických změnách. Podle IPCC lidstvo pro řešení klimatické krize nedělá dostatek, stále však existuje možnost předejít apokalyptickým scénářům, jejichž naplnění se však přibližuje.
Hnutí Fridays for Future tak představilo tři oblasti, na které by se měla příští vláda zaměřit, aby ničivým dopadům klimatických změn co možná nejvíc zamezila:
- Udržet globální oteplení pod hranicí jednoho a půl stupně Celsia.
- Zaměřit se na spokojený život v planetárních mezích spíš než na růst HDP.
- Tvořit klimaticky i sociálně spravedlivou společnost.
Své požadavky budou studenti během září tematizovat nejen stávkou, ale i dalšími akcemi. Plánují například debatu o klimatu s lídry a lídryněmi politických stran.
Většina politických stran v otázkách klimatu propadá
Pořadatelům stávky dávají za pravdu odborné názory, podle kterých česká klimatická politika dlouhodobě zaostává. V přepočtu na obyvatele navíc platí Česká republika za jednoho z největších znečišťovatelů na světě. Tímto měřítkem je před většinou evropských zemí, ale i před Indií nebo Čínou.
Hnutí Fridays for Future tak v červnu politickým stranám vystavilo pomyslné vysvědčení za jejich dosavadní přístup ke klimatu. Nejlepší udělenou známkou byla „trojka“ pro Piráty a KDU-ČSL. Většina sněmovních stran však získala nedostatečnou, včetně ANO, ČSSD a komunistů, kteří vládu podporují. U mladých propadli i občanští demokraté a SPD, jejíž představitelé změny klimatu přímo popírají.
Studenti doufají, že po říjnových volbách bude sněmovna a obecná politická debata pro záchranu klimatu mnohem příznivější. Chtějí z ní udělat celospolečenské téma, které se bude řešit nadstranicky a napříč generacemi. V tiskové zprávě proto uvádějí, že ke stávce „zvou všechny, bez ohledu na věk.“
V různých názorech na školství a vzdělávání pozoruji dost často směšování těchto dvou pojmů. Přitom jejich rozdílnost dobře vystihuje výrok "Vzdělání je to, co zbude, když zapomeneme všechno, co jsme se naučili ve škole".
Jinými slovy: Pokud lidé nejsou ve škole, nemusí to nutně znamenat, že se nevzdělávají - a obráceně. Záleží to na tom, co doopravdy dělají.
Přihřeji si teď svou vlastní polívčičku.
Analýza
https://denikreferendum.cz/clanek/32812-cesky-energeticky-titanik-hlasi-plnou-parou-vpred
nevyvolala žádný ohlas, přestože by člověk čekal, že když postaví na roveň plány na všeobecný přechod k jaderné energii s plány na "vodíkovou ekonomiku", mělo by to nějaké přemýšlení vyvolat.
Moc bych všem, kdo se účastní "Fridays for future" přál, aby čas, který stráví mimo školu, využili produktivně a hodně se toho v něm stihli naučit. Například sdílením informací o všem, co je v dnešním světě zajímá, a diskusí o nich.
Pokud by se tímto způsobem třeba právě výše zmíněná analýza nakonec přece jen stala předmětem veřejné debaty, pak bych byl pro to, aby studenti stávkovali častěji.
Stávkovat za klima je podobné jako stávkovat za déšť (v době trýznivého sucha).
Lidé kdysi věřili, že sucho je trestem za špatné chování (jinak řečeno „následkem hříchů“).
Můžeme tedy říct, že vypouštění emisí skleníkových plynů je špatným chováním („hříchem“, a to dokonce hříchem dědičným - protože my už jsme v tomto způsobu života narození - sami jsme se pro vypouštění emisí skleníkových plynů nerozhodli, je to důsledek způsobu života našich předků).
Lidé tedy věřili, že sucho je trestem (následkem) za jejich hříchy [stejně jako když změna klimatu je následkem hříšného vypouštění CO2]. Věřili, že se blíží apokalypsa (jako věří i dnes), dokonce počítali i čas, kdy má nastat (stejně jako počítají i dnes). Například v devatenáctém století tímto způsobem vznikli adventisté.